Darwiniana

No aby tych rosnatiek nebolo malo, tak je tu este par fotiek z vikendu ked som sa veeelmi nudil

Cast balkona s MR:
[i343.photobucket.com]

Heliamphora minor:
[i343.photobucket.com]
[i343.photobucket.com]

Sarracenia 'Mitchelliana' (?)
[i343.photobucket.com]

Pinguicula 'Sethos'
[i343.photobucket.com]

trpaslici:
[i343.photobucket.com]

blazniva D.spatulata (3cm)
[i343.photobucket.com]

d.sewelliae (tyzden po presadeni)
[i343.photobucket.com]

d.rotundifolia
[i343.photobucket.com]

d.roraimae (Gran Sabana)
[i343.photobucket.com]

d.paradoxa
[i343.photobucket.com]

d.dielsiana
[i343.photobucket.com]
[i343.photobucket.com]

d.burmanii
[i343.photobucket.com]
[i343.photobucket.com]

d.ascendens
[i343.photobucket.com]

d.aliciae
[i343.photobucket.com]

d.binata
[i343.photobucket.com]

d.anglica z listovych odrezkov
[i343.photobucket.com]

d.nitidula ssp. omissa/pulchella
[i343.photobucket.com]

...a semenacky lokalizovanych variet D. peltata:
d.peltata var.peltata [Maldon,VIKTORIA]
[i343.photobucket.com]

d.peltata var.gracilis [Tuggeranong, Ashmore-Cartierove ostrovy]
[i343.photobucket.com]

d.peltata var.foliosa [Jamieson, VIKTORIA]
[i343.photobucket.com]

d.peltata var. auriculata [Anglesea, VIKTORIA]
[i343.photobucket.com]

d.peltata var. auriculata [Yass, Novy Juzny Wales]
[i343.photobucket.com]


d.peltata var.peltata [Brisbane Ranges, VIKTORIA]
[i343.photobucket.com]

Fakt pěkné kytky, cos slíbil té roraimce, že ti tak narostla, to fakt nechápu. Přijde mi, že kolem ní stojí voda - je to jen po rosení nebo ji máš tak moc namočenou?
A ty semenáčky peltat jsou fajné, taky mám takový (jeden) od auriculaty Holt zelený ruce.

Sakra zase se mi udělal takovej ten tik v rukou Dušane, Dušane, že ty jsi objevil výživu i na ty rosy ?

S přátelským pozdravem Leoš Kohoutek

Heh Adam a Leos dik. Ja sa Vam snazim len vyrovnat-taka zdrava sutazivost. Roraimke som neslubil nic. Asi ked som jej otrhal vsetky listy na TC tak si povedala "kto z koho" Umelu vyzivu na rosiciek som neobjavil bohuzial helinovy doping na ne nezabera (co je samo o sebe zaujimave)

Tak nam zacalo prave leto s horucavami nad 30C tak sa zda ze D. menziesii sa uz nazrala, prestala rast a coskoro bude zatahovat:


...zato trpaslikom horuce slnko robi dobre

Dušane, teď mi menziesii kvetou - dělají ti semínka?

Ahoj, Patrik!

Moje menziesii dokoncili rast vo vyske 10cm a nekvitli a urcite tuto sezonu uz ani nebudu. Pripisujem to faktu, ze mi boli zaslane ako male dcerske hluzky takze este pravdepodobne nedosiahli dospelosti a kvetuschopnosti. Predpokladam ale ze s velkou pravdepodobnostou budu kvitnut dalsiu sezonu.

Bry vecer! Chcel by som sa spytat niekoho kto pestuje menziesky, ze ako rychlo sa im mnozia hluzky. Tie moje uz boli uplne suche tak sa mi podarilo vdaka nekonecnej trpezlivosti vykopat y velkeho kvetinaca 12 hluziek. Zasadil som 4 na jar. Mne sa to nezda vela, tak by ma zaujimalo, ci ma niekto vacsi uspech pri mnozeni dcerskymi hluzami. Rad by som si s niekym porovnal podmienky a vytazok (vplyv krmenia, substratu atd.) Prikladam foto z "archeologickeho prieskumu"

No máš to nějak tak podobně jako já, vidím jednu velkou, několik střední velikosti a několik menších. Akorát jich máš víc - já měl ze dvou rostlin dohromady asi 10 hlízek, převažovaly mi taky ty středně velké. Ale svoje rostliny jsem nijak aktivně nekrmil, jen tak trochu, když jsem si vzpomněl. Takže nějaký vliv tam bude - což je i logické. Předpokládám, že tady to bude jak u brambor, čím víc živin, tím větší a víc dceřinných hlízek rostlina vyprodukuje



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (08.08.2009 09:44)

Je to tak, jak píše Adam.
Jinak je poměrně velká šance, že v tom substrátu zůstaly nepovšimnuty nejmenší hlízky: +200 % je rozumné číslo
Mimochodem, podle mých zkušeností se množí ještě rychleji D. platypoda, taky opravdu moc hezká kytka - na každém ze vzorku pěti kusů +500-600 %. Bohužel jsem svou blbostí o všechny najednou přišel, taková hořká pěstitelská zkušenost s přílišným přesušením substrátu (ani ty hlízky nevydrží bohužel všechno)

Ano chalani myslim, ze pokial ide o krmenie mate pravdu. Teda ja ju pestujem na Slovensku, kde sa vyskytujem len sporadicky, takze rec o nejakom pravidelnom krmeni nemoze byt. Vlastne som ju nekrmil vobec, ale kedze bola po cele svoje vegetacne obdobie vonku, tak som pozoroval ze dost uspesne lovila, takze zivin mala urcite dostatok.

Momentalne zaspava d. modesta. U tej som zasadil 2 hluzky na jar, vyrastli rastliny do pol metrovej vysky a snad kazda pasca chytila nejaku korist. Takze som velmi zvedavy, ako to bude vyzerat s hluzami, az ich neskor vykopem. Momentalne som nechal v tieni vysychat substrat.
Inak Patrik, to ma mrzi ze ti tak odisla platypoda, to je luxusna kyti. Uplne preschnutie substratu ma na vacsinu hluznatiek katastroficky vplyv a hluzy (najma tie male) rychlo vyschnu a doslova nic po nich nezostane.

Ja na to pouzivam taky trik. Zasadim hluzky do velkeho kvetinaca v zime alebo skoro na jar. Odvazim na vahach kvetinac so substratom [m(s)].Potom, ked spozorujem rast, tak prelejem cely substrat destilkou tak, aby odtekala drenazou von. Ked sa odtok samovolne zastavi, znamena to, ze je substrat nasyteny vodou. Vtedy cely kvetinac i s rastlinou zvazim na digitalnych vahach a hmotnost zaznamenam [m(0)]. Na konci vegetacneho obdobia (spravidla august), ked rastliny prestanu rast a zacinaju od vrcholov usychat a odrosia a uschnu im listy (stonka zostane zelena), tak ich premiestnim z priameho slnka do tiena, aby substrat nevyschol prilis rychlo. V tieni vysycha kvetinac, co pouzivam asi jeden az jeden a pol mesiaca, to je na tvorbu hluz dostatok casu. Kvetinac pri vysychani raz za tyzden odvazim znova [m(1)]. Potom jednoducho podla vztahu:

w = {[m(0)-m(1)]/[m(0)-m(s)]}*100[%]

viem, kolko percent z povodnej vody je este v substrate. (Prirastok hmotnosti behom veg. obdobia vplyvom sadania prachu a depozitu zivin rastlinou je vzhladom na objem vody a substratu zanedbatelny).
Pre druhy, ktore prilis neznasaju sucho vykopem hluzy pri hodnote okolo 15%. (Ked ich nechcem vykopavat tak na tejto hodnote udrzujem obsah vody, pretoze ak klesne pod 15% hrozi uschnutie hluziek).
Pre tolerantnejsie druhy (whittakerri, aberrans, peltata, auriculata, menziesii,...) staci obsah vody udrzovat na 20-40% bez obav z uhnitia hluz. Ja osobne na mytus uplneho vyschnutia substratu u hluznatiek (ani u lasiocephala) po zlych skusenostiach neverim.

Mozno to znie trochu komplikovane, ale je to matematicky presne, jednoduche a hlavne mam predstavu o vlhkosti substratu bez toho, aby som sa v nom hrabal a riskoval mechanicke poskodenie stolonov alebo hluziek. A nehrozi to, ze by som to presvihol a hluzky ususil. U vzacnejsich druhov je to neprijemny zazitok. Vzorec plati bez ohladu na rozmery pouziteho kvetinaca. Da sa s tym pohrat a vykreslit krivka vysychania substratu v danom porstredi. Prepocitat percenta na konecnu hmotnost substratu alebo po vyjadreni v zavislosti na case sa da jednoducho urcite priblizne den, kedy vlhkost klesne na pozadovanu uroven (za predpokladu konstantnych vonkajsich podmienok).

Ospravedlnujem sa za tu matematiku (ja viem, su prazdniny.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Dusan Klasovity (08.08.2009 12:21)

Tak tomu říkám vědecký přístup!
Ale má to logiku...

---

Michal

Rozhodně spolehlivý a přesný způsob. Jen by mě zajímalo, jak přesné musí být ty váhy, abych dostal prakticky použitelný výsledek?

Maximalna este tolerovatelna odchylka vah zalezi na objeme substratu. V tomto pripade uvazujeme v stovkach gramov az v kilogramoch, takze spolahlivo posluzia i obycajne kuchynske vahy (rozdiely v hmotnosti vody su pri vysusani substratu znacne, takze sa tu nemusime hrat na radovo gramovu presnost).
U malych kvetinacov je lepsie pouzit dig. vahy s presnostou 0,1g. Ale tie sa pri hluznatkach prilis neosvedcili.