Darwiniana

Zdravím arwiniance! Rád bych pořešil takovou věc : Když pěstujeme masožravky(sarracenia, drosera) i přes zimu na zahradním rašeliništi-není lepší, uzrálá semínka nechat tak jak mají být? Nechat to na přírodě. Potom je případně na jaro ze semeníků vybrat a vysít, ale semínka tam nechat přes zimu.

Samozřejmě že to jde, nechat všechno na přírodě - já například většinu semen evropských rosnatek nechávám být, ať si padnou kam padnou. Sesbírám jen pár semeníků, které pak slouží jako pojistka nebo když chci cíleně vysévat semena na nějaké místo. Když máš větší množství rostlin, tak to ani jinak nejde, člověku nějaký semeník vždycky unikne a rostliny si potom klíčí na různých nečekaných místech.

Myslel jsem to třeba i tak, že se pořád píše, že se semena mají různě dávat do ledničky, na vatu - stratifikace atd. Myslím si, že nejlepši stratifikace je nechat je tam jak mají být-venku v přírodě a ne je dávat do ledničky. Dále si myslím, že budou rostliny mnohem odolnější.

Souhlasím s tím, že stratifikace venku funguje (jak by taky ne, když jsou ty kytky přizpůsobené podmínkám naší zimy). Ale nesouhlasím s tím, že budou rostliny odolnější. Semenu je vcelku jedno, jestli je stratifikováno v lednici nebo venku. Hlavní je, aby stratifikováno bylo a aby mohlo klíčit. Teoreticky lze uvažovat o snížení kondice semenáčků třeba nedokonalou stratifikací a potenciálním vlivem zbytků inhibitorů v semeni, které nebyly zcela odstraněny právě tou zmiňovanou nedokonalou stratifikací. Ale podle mě je stratifikace v lednici i venku stejně dobrá a odstraňuje takové množství inhibitorů v semeni, že jejich případný zbytek na kondici semenáčku nemá vliv. Nemám to sice podložené žádným, na tuto otázku zaměřeným, pokusem, ale nikdy jsem při běžné praxi rozdíl nezaznamenal. Možná někdo jiný ano?

O tom, že by rostliny stratifikované venku byly odolnější silně pochybuji. Vyklíčilo a přežilo by pravděpodobně méně semenáčků, právě kvůli poněkud drsnějším podmínkám (špatně adaptovaná semena by například v zimě zmrzla a embryo by nepřežilo), ale tyto semenáčky bychom mohli považovat za silnější, protože jsou to ty, které přežily. Na druhou stranu při stratifikaci v lednici vyklíčí pravděpodobně větší podíl semen a to i ta, která jsou třeba oslabená (mají menší endosperm a tudíž méně zásob do začátku, mají méně kryoprotektorů, takže by semeno v silném mrazu nepřežilo apod.). Tyto slabší rostlinky se však stejně většinou vytřídí při dalším růstu, silnější kusy je přerostou. Konečný efekt je pak prakticky stejný.

Jedna prakticka poznamka: Je jasne, ze kdyz nechate semena svemu osudu, tak mate na jare semenacku podstatne mene, nez pri sberu do pytlika, protoze semena sezerou napr. skudci, ptaci ci shniji apod...takze doporucuji na podzim vsechno osivo sesbirat, nechat stratifikovat ve sterilnich lednickovych podminkach, vysit a pak to uz nechat na prirozenem vyberu.

Díky Ale promiň Adame, špatně jsem to popsal. Samozřejmě je jasné, že rostliny, které vyrostou po stratifikaci venku nebo v lednici budou asi stejné. Naprosto s tímhle souhlasím. Myslel jsem rostliny samotné, slyšel jsem, že je někdo dává třeba do sklepa, protože má strach o jejich zmrznutí.

Aha, tys myslel už hotové rostliny Samozřejmě, je často lepší (minimálně u druhů odolných vůči mrazu) je nechat venku. Rostliny to přežijí, ale často nejsou vůči mrazu odolné bakterie a plísně, které by je ve sklepě sežraly (např. D. filiformis - každoročně mi ji nějaká plíseň zlikviduje, letos jsem ji nechal venku a některá hibernakula přežila). V tom plně souhlasím.

Tak! Jsem šokován! Prohledal jsem včera rašeliniště (odkvetené květy mas.) a našel jsem tam neuvěřitelné množství semínek! Nejvíce jich měli (už početné kolonie) D. rotundifolia a intermedia. Něco bylo i v filiformisce. Ale co mě překvapilo? Na rašeliništi mám 2 geneticky odlišné S. purpurea, podíval jsem se do jejich květů a tam bylo tolik semínek! Dokonce i Dionaea muscipula na tom nebyla zle! Takže co teď s tím teda?

Tož jestli je máš všechny na rašeliništi a je ti jedno, kde dál porostou, rozsyp je nahodile kolem, za pár let to budou fakt lány masožravek Každopádně gratuluji k bohaté úrodě
Edit: ještě dodávám, rozsypat je tam můžeš už teď - přes zimu se přirozeně stratifikují a na jaře vyklíčí.



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (19.10.2010 09:26)

Zdravím!
Též gratujuji k úrodě. Ty rosnatky toho vyprodukují vždy opravdu neuvěřitelné množství...nepočítám to, ale bude to skoro stovka na semeník, tedy když máš políčko rosnatek, tak je toho fakt hodně. Mucholapky, tam je to podobné, když máš víc geneticky různých rostlin.
U těch šprlic bych ale doporučil opylovat, přestože včely taky něco zvládnou. Vycházím ze svého čerstvého pokusu. Loni jsem pečlivě opyloval všechny květy a ze 30 květů jsem sklidil téměř 10 tísíc semen. To už teda bylo zbytečně moc, na to nemám výsevní kapacitu - dost víc jak půlku jsem rozdal kamarádům, a tak jsem si letos řekl - nechám to na přírodě, nebudu je opylovat. A přestože kvetly téměř zároveň, tak jsem ze stejného počtu květů sklidil sotva 2 tisíce semen. Jako mně to bohatě stačí, ale je vidět, že pokud nemáte vyloženě stovky květů, tak ten hmyz to nedokáže tak dobře zařídit.

K vysévání - rosnatky určitě klidně vysej na rašeliniště, pokud tam máš dost místa. Já je teda taky vysévám "kontrolovaně" a je to samozřejmě trochu účinější, ale není to takyvé rozdíl.
U těch šprlic, bych ale hódně doporučil je vyset kontrolovaně. Ze dvou zásadních důvodů - venku ti z různých důvodů vyklíčí radikálně mnohem méně semen a to i když to tam dáš až na jaře, a doba, kterou by měly na rašeliništi před první zimou, je i pro purpurey příliš krátká na to, aby dostatečně vyrostly, aby jich většina přežila zimu. V přírodě jich totiž většina první zimu nepřežije, ale to přece nechcem.
Já jsem semena šprlic, jako každý rok, dal teď před pár dny stratisfikovat a v první půlce prosince je vyseji do nádob doma na jižním parapetu, na konci prosince vyklíčí, pak jsou doma 4-5 měsíců až do cca. půlky května, kdy jdou do velkých nádob na jižní verandě a tam do listopadu vyrostou už opravdu hodně a první zimu slušně přežijí venku všechny druhy šprlic - pupureí, flav a jejich kříženců přežije první zimu venku kolem 70-80%, teplomilných šprlic cca. 60%. Překvapivě uplně nejodolnější mě vychází mladé flavy, nebo flava x oreophila. Puprpurea a purpurea x alata jsou na tom lehce hůře.

Takže tolik z mých zkušeností
...pokud se ti výsev podaří, můžeš ze 100semen získat za 4 roky 10-15 dospělců.



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Jan Řehoř (19.10.2010 12:30)

No teda! Dobrá dobrá. Děkuji. Nevíte ale jakou mám radost! Věřil jsem přírodě a super! Doma jsem se snažil opylit mnoho masožravek, ale nikdy nic a teď jsem to nechal všechno venku bez starosti a fakt úžasné. A semínka mucholapky tam mám také teď rozsét? Jde ale vidět jak jsou po zimě rostlinky odolné! Plné života. Když jsem některé pěstoval doma i se světlem přes zimu, tak byly rostlinky nevzhledné a unavené a brzo uhynuly. Říkám nejlepší je přirozené prostředí a to se všímvšudy! Mám nafocené nějaké fotky, ale mají víc než 100kB. Rád bych je sem dal, ale nevím teda jak. Nad 100kB mě to nepustí :-/ Kam to dát?



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Tomáš Báborský (19.10.2010 15:42)

Zdar, fotky šoupni na nějakou webovou zadarmovou galerii a sem pak dej odkaz. To je nejlepší řešení.

---

Michal

Doma skoro neplodí, to je pro mě známá věc. Můžu se zeptat kolik z kolika květů bylo plných semen? když jsem je opyloval, tak to bylo 26 z 30 a letos když ne jen 7 z 30.

Jinak naprosto uplně souhlasím, že pěstovat všechny dospělé šprlice i mucholapky venku je naprosto nejlepší! za těch pár let se mi to opravdu hodně osvěčilo, rostly jsou zdravé a silné, velké a rozrostlé!

S těmi semeny mucholapek nevím, nikdy jsem je nevyséval přímo, spíš bych doporučil taky vysét doma, s tím mám výborné zkušenosti. za těch 10 měsíců do zimy už jsou prakticky dospělé a v pohodě přežijí.


Fotky hoď na [www.rajce.idnes.cz] ! je to zadarmo, jednoduše, v plné kvalitě a neomezeném počtu.

já tam sám mám album s kytkama: [meteorologie.rajce.idnes.cz]

Já jsem to tak chtěl udělat, jenže heslo na ty moje stránky zamasozravky.7x.cz jsem jaksi zapomněl. Mám ale ještě jedny...hodím to tam, ale brzy to asi pak vymažu, protože se to tam absolutně nehodí. Proč? Uvidíte

Tak. Je to tam. Jen v sekci masožravé rostliny
Fotek je tam dost, tak se pokochejte [soldiersheroes.7x.cz]

Tý jo, to je nádherně udělané rašeliniště! Naprosto přirozeně udělané, jezírko, ze kterého vystupuje rašelina...ty trsy rosnatek! a všechno mezi mechy... A k tomu na kopečcích šprlice.....no úžasný
Trsík purpurey pěknej...letos na jaře ty své taky nebudu dělit, aby mi takové trsy udělaly. A taky moc pěkná alata...já mám zatím jen tříleté semenáčky. Flava taky pěkná, ale zatím ještě celkem malinká, ale počkej, ona ti udělá pořádnej trs a jestli tam máš dost světla tak láčky o výšce klidně blížící se 1m (můj max. je těsně pod 90cm, loni, kdy bylo slunečné jaro a teplo, letos, když byla zima, tak max. 75cm).


Já bych při péči asi nezvládl, že tam všude rostou traviny, atd...udělal jsem si čistě záhonová rašeliniště, bez jediné stopy plevele - plantáž na kytky...taky mě připadá naprosto nádherná ale tohle je opravdu unikátní.
Moje výhoda je, že tam pěstuju daleko více rostlin, ale je to prostě přesně uspořádaný záhon...ale tohle je jak v přírodě, Gratujuji!

Ó děkuji Mám radost že se líbí Já tu trávu průběžně likviduju. Tyto fotky jsou z dob největšího zatravnatění, ale na druhou stranu to vypadá přirozeně. Musím se trošku ještě pochlubit Když jsem to rašeliniště tvořil (před 2 lety), tak jsem ho celé zhotovil sám mými silami. Jen jsem musel s taťkou s jeho dodávkou do obi pro cca 70x75l pytlů rašeliny a ještě pro fólii, protože v 15 letech jsem ještě řídit nemohl x-D , ale vše jsem si zacvakal ze svých úspor a teď mám z toho dobrý pocit Do toho jezírka mají přijít bublinatky U.vulgaris a australis. Hloubka je více jak 1 m kvůli přezimujícím turionům, ale nemůžu je sehnat :-/

Perfektní, úžasný, vynikající, skvělý, bomba! Nádherně udělaný

Growlist: [www.darwiniana.cz]
ICQ: 242-925-450
Mail: poltergeist007@seznam.cz

"70x75l" .. tohle bych si nechtěl zacvakat ze svýho
Kažodpádně moc hezké rašeliniště

Opravdu moc pěkné . Líbí se mi.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Tak to máš štěstí, že má tvůj táta dodávku. Já měl problém naložit 6x250l, když jsem teď v srpnu vyměňoval vrchních 15cm rašeliny u svých rašelinišť.
Ale divím se, že jsi to nekupoval po těch 250l pytlech, to je levnější. Takle tě ta rašelina stála určitě přes 8tisíc a v 250l pylech by to bylo 7tisíc (340Kč/250l).

Tak když tam máš to jezírko, tak je ta hloubka potřebná. Mě stačí kolem 35-40cm, když jsou to "záhonová" rašeliniště.

Tak to je opravdu parádní rašeliniště - kdybys sháněl nějaké ty vodní bublinatky, dej vědět, mám teď turiony... od některých druhů hodně turionů. Asi nejpočetnější je u mě U. ochroleuca agg. (tzn. může obsahovat U. ochroleuca ale i U. stygia, poznávají se podle orientace žlázek v měchýřcích a já nejsem nakloněn tomu, rozeznávat U. stygia jako samostatný druh... ale zas tak moc to neřeším. Mám i trochu údajně pravou U. stygia - vypadá a roste stejně.), ale i ta australis je plevel. Jen vulgarisku nemám.

Stálo mě to všechno přes 12 tisíc! :-/ Ale to mi nevadí, i když jsem pak byl na mizině Stojí to za to. Ono totiž ty 250 l pytle neměli :-| Až teď jsem to kdesi sehnal. Před měsícem jsem to jezírko trošku zmenšil o 25 cm. Koupil jsem ten 250 l pytel a 2x 75 l To jezírko nemělo být původně tak veliké. Navíc masožravky už potřebují místo! Jinak jak je ta fotka binata, tak ty jsem měl před rokem na začátku jara 3 a po zimě tam nebylo nic...mrzelo mě to, že asi uhynuly...v dubnu už jsem pomalu přestal doufat, ale v květnu mi málem vyletěli oči z důlků! Kde se vzaly tu se vzaly, výhony dvojlístků rosnatek! A teď je z těch tří 15 menších. Vysvětlení? Zachovalý kořenový systém vykonal své

Ještě bych zapomněl, také tam začal růst nějaký původní vřes, který neustále kvete. A šak sa stavte někdy



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Tomáš Báborský (19.10.2010 23:15)

Přidávám se k obdivu a slovům chvály, Tome. Rovněž se mi tohle "políčko" velice zamlouvá. Je bohaté, uspořádané, kytky zdravé.

S binatou mám stejné zkušenosti. Pokud zmrzne natolik, že už neobrazí ze středů, tak z kořenů mi obrazila zatím vždy. Někdy je ale potřeba si opravdu počkat i do května, i když třeba jiné rostlinky D. binata už takhle vykoukly na přelomu března/dubna.

Díky moc Ještě plánuju do vzdálené budoucnosti postavit skleník, který bude dobře zaizolovaný a bude v zimě "něčím" vytápěný. Je to ale dost nákladná investice, takže musím dlouho spořit. Bude pro Nepenthesky, a různé teplomilné mas.

Pro láčkovky si raději pořiď vitrínu. Vytápění na tak vysokou teplotu bys v zimě asi neutáhl (netroufám si říct, kolik by to stálo). Ale kdybys to vytápěl třeba na 2-5 °C, to by už bylo lepší a mohl bys tam mít spoustu kytek.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Taky jsem uvažoval nad tím, kolik by stálo vytápění skleníku na pokojovou teplotu... Ovšem jak říká Jakub, při zimních teplotách kolem 5°C bys tam mohl mít opravdu velký výběr rostlin.

Jo. To je pravda > Chtělo by to nějaký nový typ vytápění. Třeba by kolem skleníku mohl být zakopaný hnůj a ten by topil (aspoň trochu). Nebo nějaký solární panel. Ale všechno drahé no :-/ až na ten hnůj teda

Zdravím! Takže panstvo! Již mohu popsat výsledek pokusu se semeny s mr. Byl jsem pro přírodní metodu, tzn. na podzim, po vyzrání semínek je pouze sesbírat a ihned rozsypat po rašeliništi a nechat je svému osudu. Takto jsem vysadil spoustu S. Purpurea, D. Intermedia a dokonce i Dionaea muscipula. Na jaro jsem zjistil, že většina semínek vyrostla! Tzn. teď mi na rašeliništi bují cca 150 S. Purpureí, spousta dalších rosnatek a hlavně i 6 nových Dionaeí-mucholapek. Takže pro další, co by nevěděli co se semínky prezimovávacích mr