Ahoj,
Petr Fibiger to popsal dobře (i když trochu drastickou metodou). Nížinné na to prostě nejsou. Pokud je to hybrid a v něm alespoň jedna vysokohorská, prosím. Ale je to potřeba odlišit od klasického zimování MR (třeba mucholapek, sár, některých rosnatek či bublin, cefíka...). Podle mě v tom není žádný přínos a když se to přežene, trvá strašně dlouho, než se láčkovka vzpamatuje a začne zase dělat pasti. Tohle je spíše nutné zlo. V extrémním případě se potrhají pletiva a jakmile se oteplí, kytka končí. To jsem loni odzkoušel. Důležitá je podle zkušeností mých a některých kolegů, jejichž názorů si vážím, pouze denní amplituda, čím větší, tím lepší, ale nějaká sezónnost... Já mám takto akorát dvě láčkovky (v jedné je talangensis, druhá macfarlanei), ovšem jen z důvodu nedostatku místa, jinak bych do toho nešel. Samozřejmě souhlas, že se vysokohorským konečně daří – u mě taky po letním útlumu (dlouhotrvající teploty nad 30 °C nebyly zrovna nejlepší).
Teď mě napadlo, že jestli jsou nějaké kytky, které bych doporučil řízkovat a přesazovat v zimě, tak vysokohorské láčkovky
Ještě k té fotce: mně se na té rostlině něco nelíbí. Nešel by větší detail některého z listů? Je to možné, ten bělavoučký povlak je prach? Nebo je to jen klam?