Darwiniana

Vždy když čtu o tom, jak někdo má zahradní rašeliniště, tak mi ukápne slza ... Napadlo mě, pro nás méně šťastné obyvatele paneláků, řešení v podobě plastové nádoby (škopku, průměr cca 50 cm) naplněného rašelinou a umístěnou celoročně venku na balkóně. Nevím, jak by to fungovalo přes zimu, kdy by to asi promrzlo na kost (Pardubice). Možná by šlo použít dvě nádoby v sobě a prostor mezi stěnami nádob vyplnit izolací např. polystyrenovou drtí. Nerad bych objevoval objevené nebo byl průkopníkem slepých uliček, proto se ptám, zda již někdo něco podobného na panelákovém balkóně nezkoušel a případně s jakými výsledky. Díky

Musím říct že už sem o tom taky přemýšlel..,podle mě by to promrznout nemuselo,i když čí větší tím lepší.Mě napadlo postavit na balkoně malou zídku a tu pak normálně vyložit folií..,ale to už je asi hodně bláznivý návrh(ani u nás v rodině se kupodivu nechytil..).To s tou izolací je dobrý nápad a bude jedině přínosné když to vyzkoušíte

Ty praktické problémy vidím dva:
1) když ta mokrá rašelina promrzne, tak zvětší objem a ta vnitřní nádoba by mohla praskout a
2) na balkóně to asi nezachumelí tak, aby rostlinky byly chráněné před holomrazy.

Ad 1) spíš než pevnou nádobu bych použil na vnitřní nádobu plastový pytel mikrotenový na odpadky (ne igelit !!!) a obsypal bych to polystyrenovými kuličkami (aspoň rodina bude při sledování hodnotných TV seriálů dělat něco užitečného)

Ad 2) (šílený nápad !!) uměle zachumelit (5 - 10 cm) polystyrenovými kuličkami a překrýt netkanou bílou textilií, aby to vítr neodfoukal a přesto to po tím "sněhem" mohlo dýchat udrželo si to vlhkost a neplesnivělo to.

P.S. U nás zateplují panelák a tak polystyrenových odřezků tady líta haba kuk .

Tak hodně štěstí a dejte vědět jak to dopadlo. Doma máme jeden balkón ne zcela optimálně využitý a už jsme se ženou uvažovali zaházet ho rašelinou...
Myslím, že tohle téma bude zajímat mnoho pěstitelů.

---

Michal

Docela zásadní problém bych viděl promrzání zespoda. Balkon je jen horizontální kus zdi vytrčený do ledového vzduchu.

Přílešné expanze zmrzlé rašeliny bych se nebál, obsahuje hodně měkkých a pružných částí, takže voda se má kam roztáhnout. Možná.

---

Michal

My máme lodžii,takže je to celkem chráněný i ze spoda.Ten nápad s polystyrenem je vážne dobrej,ale ze zhora bych to radši přikryl pořádnou vrstvou chvojí (nebude to lítat a navíc to bude estetičnější)

Co takhle vzít samozavlažovací truhlík? Já to tak mám od léta, teď v zimě tam budu mít temperátní tučnice a rosnatky... Na zimu to přikryju chvojím a nechám to tak...

Tak potom dej vědět jestli přežili,ale podle mě to bude malý objem rašeliny a promrzne to.I když rosnatky a tučnice by to teoreticky přežít mohli..

Malej objem rašeliny je v normálnim květináči, tohle neni malej objem rašeliny, věř mi, že jsem do toho truhlíku nasypal 20 litrů rašeliny...
A když to promrzne, tak si myslim že to zas tak hrozný nebude, hibernakula to přežijou...

Inspiroval mě zde článek p. Kracíka Darwiniana

Hloubku rašeliniště má pan kolega cca 50 cm, což je méně než je nezámrzná hloubka (cca 80 až 100 cm), tak že mu to při větších mrazech také promrzne až dolů. Jde asi o rychlost s jakou to bude promrzat. Na dno té vnější nádoby by přišla polystyrenová deska (5 - 8 cm by mohlo stačit ???) boky by izolovaly ty polyst. kuličky taky cca 5-8 cm. Čím více polystyrénu, tím do bude pomaleji promrzat, ale také pomaleji rozmrzat. Pokud si pamatuji, tak 5-8 cm je jako 45 cm zdi z plných pálených cihel. Navíc to bude bránit i teplotním výkyvům v létě (což je možná důležitější)

Jaká je efektivní hloubka rašeliniště? Pochybuji, že Drosera rotundifolia nebo Sarracenia purpurea ssp. purpurea mají kořeny hlubší než 25 - 30 cm ?? Na dno té vnitřní "nádoby" bych nasypal cca 5 cm keramzitu a překryl to geotextílií a vytvořil tak rezervoár vody a na to těch 30-35 (40?) cm rašeliny. Takže by výška celé té konstrukce byla do 50 cm.

Nechaly by se tam pěstovat i nějaké vřesovištní rostliny (třeba vřes) ?

Sníh je výborný izolátor a udržuje teplotu země kolem 0 °C. Půda je sama o sobě teplá a také má velkou tepelnou kapacitu, takže jen tak nepromrzne. Tedy pokud není delší dobu holomráz...

Naše přírodní lokality s masožravkama si tak nějak v zimě bez sněhu nedovedu představit. Takže bych vycházel z toho, že substrát by moc promrznout neměl.

No a teď mne napadla kacířská myšlenka. Balkonové rašeliniště by byla izolovaná krabice jakou navrhoval Milan Starý. Izolovaná krabice s drenáží dole. Ta krabice by se zakryla izolovaným víkem. V praxi asi deska pěnového polystyrenu. No a dolů do té drenáže by se dalo topení do akvárka s termostatem na povrchu. Teplotu bych nechal udržovat tak kolem 3 °C. Náklady na pořízení topení nejsou vysoké, prodává se to už hotové. Spotřeba bude zanedbatelná.

---

Michal

Myšlenka to není špatná,ale ta bedna by musela být opravdu dobře odizolovaná,aby člověk netopil pánubohu do oken..Rozhodně by to ,ale zabránilo pormrznutí.
Když si tak představuju výsledný produkt,nemůžu se zbavit pocitu takové té chladící tašky na pláž...co takle rovnou osadit tuhle obludnost?Peněz to dneska stojí málo je to izolovaný a má to dobře těsnící víko...

... a rašeliniště by bylo přenosné s uchem a mohl bych si ho brát s sebou na dovolenou!

Ta "chladnička" není špatný nápad, ale je asi zbytečně drahá.

---

Michal

Jo udělat to temperované na cca 5 až 10 st.C, by bylo fajn, pak by se perfektně zimovaly např. mucholapky. Prostě by se jim udělala dlouhá "polární" noc. Osobně bych v tomto případě preferoval nedělat kompaktní víko, kde by mohly rosliny pod ním začít plesnivět (jak jinak byste vyřešili větrání, aby ale nešel mrazivý vítr na rostliny?), ale dát na vrch nad rosliny síto (např. stavební perlinka) a na něj nasypat vrstvou "umělého prašanu" přes který to bude moci dýchat. Aby to pak neodfoukal vítr, tak buď dát další síto nebo třeba netkanou textilii. Nesmělo by se zapomenout tam zapustit vodoznak na sledování hladiny "spodní temperované" vody a na její případné doplňování.

Jak to už několik let dělám já. Na balkóně mám skřínku vyloženou cca 3cm polistyrénem. Nádoby s kytkama (měl jsem tam přes zimu i kaktusy) Jsou na vrchní poličce a do spodní dávám když mrzne 2x denně 2 petlahve s horkou vodou. Na naši zimu to vychází cca 1-2 měsíce rozházeně přes zimu. Měl jsem tam D. binata, D. muscipula, S. purpurea, S. rubra a nezdechlo na zmrznutí nic ...

Tak proč sháníš od loňské zimy binaty? To se ti v té skříňce upekly?

DejF
[www.carniplants.cz]

Bináty už mám . Zdechli asi na stáří ... páč ostatní kytky to ustály. .. a neprovokuj

To: MAR
Obávám se, že PET lahve s horkou vodou musí způsobovat prudké výkyvy teploty, spíš bych to viděl na vytápění takové skříňky např. žárovkou přes dobrý regulátor. Ty tři cm polystyrenu mi připadají dost málo - pokud uvniř má být 5 až 10 st.C a venku bude -20 st.C a bude foukat vítr, pak rozdíl teplot je až 30 st.C a to je na 3 cm polystyren hodně.

Teplený odpor 3 cm desky polystyrenu je R= 0,70 až 0,85 m2K/W, (51-111 Kč/m2)
U 5 cm desky je to R= 1,16 - 1,43 m2K/W (78-185 Kč/m2)
a u 10 cm desky je to R= 2,33 - 2,86 m2K/W. (156-370 Kč/m2)
(Pro zájemce o konkrétní čísla odkazuji na BACHL s.r.o.)

Co to znamená?
Ztrátový výkon se rovná P = (S * T)/ R, [W; m2, K, m2K/W] (ty Kelviny můžeme nahradit "našimi" ˚C).
To znamená, že krabice jejiž stěny mají vniřní plochu 1 m2 a jsou vyrobeny z 3 cm polystyrenu bude v případě rozdílu teplot 30˚C (+10˚C uvnitř a -20˚C venku) mít tepelný ztrátový výkon 43 až 35 W, z 5 cm desek 25 až 21 W a z 10 cm desek 12 až 10 W.
Budeme-li předpokládat průměrnou zimní teplotu v období listopad-únor (t.j. 2880 hodin) -5˚C, bude zpotřebovaná energie pro udržení teplotního rozdílu 15˚C (-5˚C a +10˚C) této hypotetické bedny:
3 cm deska .... 62 - 50 kWh EE ... při ceně 4Kč/kWh ... 248 - 200 Kč !!!
5 cm deska .... 36 - 30 kWh EE ... - " - ... 144 - 120 Kč
10cm deska .... 17 - 14 kWh EE ... - " - ... 68 - 56 Kč

Pořízení a provoz bedny z materiálu EPS 70 S Stabil (ten nejobyčejnější a nejlevnější polystyren s nejhošími tepelnými vlastnostmi) výjde:

3 cm deska ... 51 Kč/m2 .... Kč za EE/rok 248 Kč .... za 5(10)let celkem ... 1291 (2531)Kč
5 cm deska ... 78 Kč/m2 .... Kč za EE/rok 144 Kč .... za 5(10)let celkem ... 798 ..(1518)Kč
10cm deska ... 156Kč/m2 .... Kč za EE/rok 68 Kč .... za 5(10)let celkem ... 496 ..(836)Kč

Pořízení a provoz bedny z materiálu Pěnový polystyren EPS 200 S Stabil (ten nejlepší a taky nejdražší polystyren s nejlepšími tepelnými vlastnostmi) výjde:

3 cm deska ... 111Kč/m2 .... Kč za EE/rok 200 Kč .... za 5(10) let celkem ... 1111 (2111)Kč
5 cm deska ... 185Kč/m2 .... Kč za EE/rok 120 Kč .... za 5(10) let celkem ... 785 ...(1385)Kč
10cm deska ... 370Kč/m2 .... Kč za EE/rok 56 Kč .... za 5(10) let celkem .... 650 ..(930)Kč

Doufám, že jsem tam nenasekal moc početních chyb a omlouvám se za odbočení od tématu kytek k ekonomice, ale každý koníček něco stojí a je dobrý i to vědět.

Elaborát je to slušný, nicméně to to tak funguje už cca 6 let. A až na ty životem unavený binaty letos (všiměte si letos! ... zima byla velmi mírná), to zatim daly všechny kytky. Tak vědci si holt proštudujou tabulku, já tak prostě na zimu dávám kytky ...

To topení má proti lahvím s teplou vodou jednu nespornou výhodu: Není třeba ho denně udržovat, myslet na to jestli mrzne, případně pověřovat spolehlivou osobu údržbou v době mé nepřítomnosti...
Jinak o tom, že to taky funguje, není sporu.

---

Michal

to: MAR
Já vůbec nepochybuji, že Vám to funguje - to dokazuje tím, že Vám ty kytky prosperují.

Jen jsem pro zajímavost spočítal obecné náklady na zimování. Je úplně jedno, jestli tam budete to teplo dodávat horkou vodou v lahvích nebo třeba žárovkou ... Zaplatit za energii (teplá voda z vodovodu nebo elektika) musíte tak jako tak.

V 1,5l lahvi vody teplé 70˚C (víc by se asi PETce nelíbilo) je akumulovaná energie 4200*1,5*(70˚-10˚) = 378 kJ tj. 0.1 kWh !!! Za tu průměrnou zimu potřebuje cca 50 kWh energie - to je 500 ks 1,5 l PET lahví vody - to je 750l =0,75 m3 teplý vody ...

A ještě závěrečná poznámka: z 1 m2 polystyrénu lze postavit krabici ve tvaru krychle o hraně cca 30-35cm, takže nic moc - objem nějakých 30-40 litrů, ale pro běžnou sbírku to stačí.

A ještě jedna Nezkoušel jste, pane kolego, dát do Vaší skříňky ke kytkám min-max teploměr, zajímalo by mě jak hodně ta teplota kolísá ... A jak odhadujete, kdy máte vyměnit lahve ...

Pokud si nalistujete Trifida, číslo 2007/1, strana 11, mohl byste se inspirovat mými úspěchy s pěstováním D. anglica. Mám je volně v květináči a přežily mi už pátou zimu. Ale je fakt, že jsou zapadané sněhem a leží na zemi. Takže bych doporučoval vzít velký, asi 40-50 cm hluboký lavor, nasypat do něj drenáž a rašelinu a zkusit tam pokusně vysázet nějaké kytky. V zimě bych to nechal tak, jak bude venku. Pokud budou holomrazy, nechat to tak, pokud bude venku sníh, nějaký přinést a nasypat na povrch. Nezabýval bych se tím, jestli to promrzne celé nebo ne. V přírodě ta zem také promrzá a kytky to přežijí. Uprostřed lavoru bych udělal prohlubeň a hladinu vody bych udržoval tak, aby v prohlubni nějaká byla. Takhle až do mrazů a pak bych přísun vody reguloval jen sněhem. Rašelinu v lavoru bych dal až po samý okraj, případně na boku udělal otvor, aby voda (třeba i ze sněhu) mohla odtékt.

Vít Chudoba

Dobrý den.

Pro pana Chudobu: já jsem se inspiroval Vašim článkem a takhle nějak jsem již asi před týdnem zazimoval D. rotundifolia, kterou mám v Praze na balkóně. Květináč jsem zapustil do velké mísy naplněné rašelinou, která stojí v lavoru s pár centimetry vody. Hodlám ji tak nechat přes zimu (kromě té vody) a přesně jak říkáte - pokud byde sníh, zasypu ji sněhem.
Na jaře se uvidí, jestli je to dostatečné opatření proti mrazu, ale myslím, že rostliny z našeho klimatu, by to měly zvládnout.

Jirka Vaněk