Darwiniana

Milí masožravci,

během příštích dní začnu připravovat přednášku o křížencích špirlic a jejich estetických hodnotách. Jaký je váš názor na křížence MR? Co by jste se o nich chtěli dozvědět?

No mě by zajímal pohled nejen ze strany výsledného vzhledu, ale taky jak se změní výsledné nároky na pěstování (bude to něco mezi ? Nebo to bude blíže nárokům rodiče na který se hybrid více podobá...). Taky mě zajímá, když zkřížím např. S purpurea a S.alata a následně výsledný hybrid budu postupně křížit se S. purpurea a výsledný hybrid následně opět se S. purpurea jak se bude měnit výsledný vzhled ? Bude se stále více přibližovat S.purpurea až bude k nerozpoznání ? Jelikož mi genetika a dědičnost nic neříká tak mě Mirku prosím nekamenuj

Nazdar, to je bezvadné! Kdy a kde se ta přednáška bude konat? Ráda bych si to poslechla. Hanka

Přednáška bude součástí valné hromady arwiniany v sobotu 25.9. (viz pozvánka v Trifidu 2/2004).

Jinak se omlouvám Milošovi, že jsem nereagoval hned, nebyl jsem online. Věci se mají tak, že když křížím purpurea x alata, tak výsedek je na půli cesty a to i v nárocích na pěstování. Když to křížím zpátky třeba S. purpurea, tak je to na půli cesty mezi tou půlkou a S. purpurea. Na takové rostlině je patrné, že se potkala se S. alata, ale jinak je již velmi podobná S. purpurea. Kdybych to křížil podruhé zpátky, tak už by se to poznávalo jen velmi a velmi těžko.
Nároky na pěstování jdou v ruku v ruce s ostatními vlohami, takže se dědí úplně stejně. Řekl jsi to, Miloši, hezky. Je-li něco podobného S. purpurea, pak to má nároky jako S. purpurea. Je-li něco podobné S. psittacina, má to podobné nároky jako S. psittacina. Ony všechny špirlice mají dost podobné nároky a dají se pěstovt společně ve stejných podmínkách. Je však pravda, ža každý druh má své optimum nějkde jinde a výrazně se třeba liší v mrazuvzdornosti. S tím pěstebním optimem se díky křížení dá hýbat. Je-li S. oreophila chladnomilný a suchomilný potížista, kterému je v našich sbírkách horko a rády mu uhnívají kořeny, pak se to dá křížením upravit a vytvořit rostlinu, která na tom tak špatně nebude. Nebo vytvořit něco velmi podobného S. psittacina, co nebude tak šíleně teplomilné a vlhkomilné.
Obecně tedy kříženci skýtají možnost výběru pěkné ostliny, která bude mít třeba v Tvojí sbírce optimum i když jiné druhy ho nemají a bude pak dělat největší parádu.
Určitě je tozajímavé téma na diskusi, takže si na toto téma nějakou kapitolku na přednášce připravím. Včera jsem celé odpoledne fotil kytky u sebe ve skleníku, takže bude i na co koukat.

Mám já to ale smůlu... Zrovna ten den se vracím ze závodů z Itálie a přijedu až pozdě večer. Bude možno si pak někde přečíst nějaký zápis, v dalším Trifidovi nebo tak? Díky

Žádný zápis z přednášek se nepořizuje. Leda, že by někdo schůzi nahrál na video. (Mimochodem, zajímavý námět!) Jinak problematika kříženců špirlic v Trifidu asi také zpracována nebude, protože na tak rozsáhlé a rozmanité téma tam není místo. Konzultuj to kdyžtak se Zdeňkem Žáčkem. Ale to video z valné hromady by se mohlo pořídit. V roce 1999 se dělalo. Jdu to nadhodit...

Mirku, to video je samozrejme zajimava varianata, ale skoro bych se primlouval za to, kdyby se nasel alespon nejaky ochotnik s diktafonem a pak uz neni problem natahnout vsecko do pocitace a Michal Rubes by mel 1. zajimavou MP3 na ftpcku .

Vasek Lenk

Ale to video není přeci taky problém natáhnout do počítače a případně dát na FTP.

Kdyby byl problém s tou digitální kamerou, tak bych to mohl natočit, ale nejsem žádný kameraman....

To by bylo skvělé, kdyby jste to natočil! Vůbec nevadí že nejste profi kameraman. To video je pro nás, arwinianu. Můžeme s tím tedy počítat?

OK, jenom jsem narazil asi na 2 problemy:

1. svetlo - kamera jelikoz je takzvana dlanovka, nevynika zrovna dobrou svetelnosti objektivu a tak pokud by mela zabirat v seru, tak z toho zadne super zabery nejsou, nedej boze, nejaky vysviceny zpetny projektor v potemnele mistnosti.
2. cas nahravani, standartni doba jedne nahravky cini 1h na 1 kazetu, baterie take nevydrzi vecne(moznost externiho zdroje), proto by chtelo zpracovat priblizny scener, co natocit, co ne.

Dale jeste by bylo dobre sehnat nejaky stativ,zabery jsou pak mnohem lepsi(nejsou roztresene)....

Obraz je pak mozne dodat v podobe DVD,CD ci jako soubor na internet(ale myslim, ze pro svoji velikost si ho stejne asi malokdo stahne)



Příspěvek byl upraven (14.09.2004 19:53)

Myslím, že výše popsané technické problémy se dají v tomto případ řešit. Myslíte, že by jste mi mohl nasat na mail, (<mailto:srba@sarracenia.cz> domluvili bychom se bokem, ať necháme prostor pro další diskusi.

Mirek