Darwiniana

Ahoj,
rád bych se zeptal lidí, co již mají zkušenosti s touto ekologickou skupinu rosnatek v čem tkví úspěch v pěstování těchto krasavic...
PS.nechci, prosím, přepisy z různých zdrojů bez osob. zkušeností...=)
Děkuji všem, hezký večer!

Ahoj,
já sice pěstuju D. peltata a D. menziesii ale moc ti nepomůžu, mám je totiž celoročně ve vodě a to asi nebude nejlepší recept pro pěstování hlíznatek .

Kendy web

A co teploty, osvětlení, RVV?
Děkuji za odpověď Katko=)

Já je pěstuju společně s ostatníma masožravkama na parapetu východního okna. Teploty jsou tam normální pokojový - v zimě 23 a v létě třeba i 30. RVV asi závratná nebude.

Kendy web

To zní tak jednoduše jako pěstování D. capensis =)
Rád bych se ještě zeptal na substrát a kdy je vhodné hlízy zasadit?Teď v zimě?=)

No popravdě radši se toho co píšu já nedrž, co vim, tak hlíznatky potřebujou v zimě (kdy rostou) maximum světla a v létě zatahujou, takže pak chtěj asi na dva měsíce úplný sucho, nebo tak nějak. Já je zatím pěstuju jako D. capensis a musim zaťukat... zatím jsem neměla problém. Ale radši to nikdo nezkoušejte .
Substrát nevim, já je pěstuju jako D. capensis se vším všudy i co se týče substrátu.
A myslím že se mají hlízky vysadit až se objeví náznak klíčení.

Kendy web

Z hlíznatek mám zatím D. peltata a D. menziesii, pro obě je použitelný substrát rašelina s pískem v poměru asi 1:1, prostě taková hodně písčitá rašelina. Používám větší květináče, aby měly kytky větší objem zeminy. Jinak je mám teď v zimě v chladném akváriu (teplota se pohybuje kolem 18°C) pod umělým osvětlením, jsou sice u okna, ale to je směrem na SZ, takže žádná sláva... Svítím co to jde, ale očividně to není dost. Tahají se a moc nerosí, ačkoli je RVV dost vysoká. Možná by jim prospěla silná výbojka, ale zářivky a úsporné žárovky nejsou prostě ideál. Nejkrásněji rostly, když jsem je měl na podzim nějakou dobu venku v akváriu, to rosily jak divé. Nemůžu se dočkat až skončí zima a budu je tam moct zase dát, malý venkovní skleník je asi ideální - zjara vyhovuje podle mě světlo i teploty.

Kromě zmiňovaných jsem nakoupil i semena hlíznatek ze SB, vyklíčila zatím D. auriculata, ostatním to trvá a neklíčí.
Jo, ještě k zálivce... dokud rostliny rostou, zalívám je, jakmile začnou zatahovat (všechny, pokud jich je víc), nechávám je pomaličku vysychat.

PS: Pro D. menziesii se mi docela osvědčilo nasázet do květináče rostlinu sítiny (úplně obyčejná sítina co roste na vlhkých loukách a kolem rybníků), pevné listy jsou dobrou oporou pro šplhání.

OK,děkuji za rady=)

Katka mne inspirovala, že bych zkusil domestikovat nějakou tu "bramboru"?

---

Michal

Ony jsou hlíznatky hodně pěkné rosnatky, tak chci získat nějaké info, udělat z toho pak nějaký mix pro mě splitelných podmínek a podmínek, v kterých se kytkám bude líbit a pak něcou koupit...=)

Zkus tu peltatu, menziesii a auriculatu, ty jsou celkem bez problémů a odolné

Off topic: Neměl bys navíc, prosím, nějakou hlízku?

Hmmm, je mi líto, peltatu mám jenom jednu a menziesii dvě. Teda... ony rostou poněkud divně, řešili jsme to tu v nějakém vláknu, tak nevím, jestli je to víc hlízek nebo víc výhonů z jedné hlízky. A auriculatu nemá smysl zmiňovat, jsou to zatím semenáčky tak 5 mm velké. Ale pokud někdy budu mít navíc, zkusím si na Tebe vzpomenout

Ahoj ja by som Ti na zaciatok tiez doporucil peltatu menziesii alebo autriculatu. Stolonifera complex a ostatne su uz narocnejsie a nedaju sa pestovat ako klasicke tropicany teda cely rok vo vlhku. Ja mam teda iba peltatu ktora sa rychlo mnozi hlavne semenami. Zatial nemam odvahu ju presadzat a pozerat ci mnozy hluzky -hlavne ked stale rastie (u hluznatych rosiciek sa presadzanie a vykopavanie hluz vo vegetacnom obdobi vo vseobecnosti nedoporucuje). Zaciatkom mesiaca mi prislo 6 hluz od Donovana Perretta z Adelaide ale tie musim najskor "preprogramovat" na severnu hemisferu co mi da zabrat pretoze vela skusenosti s hluznatkami nemam. Suhlasim s tym ze su z droser asi najatraktivnejsie co sa vzhladu tyka ale ich pestovanie v nasich podmienkach vidim ako prinajmensom problematicke kedze vo vegetacnom obdobi (cez zimu) vyzaduju nocne teploty okolo 5C denne cca 15C a vela slnka a vela zradla Inak ak chodis na CPUK tak Donny tam ma nick "Khoas" mozno nieco este ma ale pokial viem asi skor az nabuduci rok pretoze uz asi vsetko zasadil do kvetinacov k rastu. Ale za pokus nic nedas

pardon "mnozi" a nie "mnozy" asi by som mal ist uz radsej spat

Pavel: ty mas ale stastie zrovna dneska na cpuku pan Spence z AU zverejnil zoznam predavanych semien i hluz droser: [www.cpukforum.com]

Ak mas eminentny zaujem doporucujem napisat mu co najskor pretoze na jeho rastliny sa pestovatelia vacsinou vrhnu ako hladne supy

Myslím, ze Adam a Dušan to popsali poměrně výstižně a správně, takže budu jen doplňovat:
- hlízky, které jsem loni zprostředkoval pro SB od ACPS, šly predevším od Donyho. Diskutoval jsem s ním letošek, ale měl poměrně vysoké vstupní náklady na přestavbu a chce svou investici pochopitelně dostat zpět, takže pro nabídl tržní cenu, o které ještě budeme diskutovat, jestli je akceptovatelná, abych si ji tzv. "vzal na triko", že hlízky nevylezou dříve, než se prodají - pokud se vůbec prodají. Spíše tedy do SB doputují semínka. Vzhledem k tomu, že tato informace je stará cca týden, tak ještě nějaké hlízky patrně má, ale je pravda, že jsem byl upozorňován, že už jedocela pozdě, takže ani toto již nemusí být pravdivá. Ale pár "brambůrek" snad možná taky bude, sleduj, Pavle, případně fórum. Menziesii bych ti nabídl, protože mi jich vzešlo dost, ale žel všechny už rostou, proto jedině osobní odběr. Poštou by zmrzly. Cena je moje nejoblíbenější - tedy zadarmo Řekni si, jetli budeš v Praze.
- mě osobně menziesii nevyrostly do takové výšky/délky, abych je musel podpírat, ale auriculaty ano
- klíčení: auriculaty/peltaty klíčí velice rychle. D. rupicola mi vyklíčila po cca 4 měsících - během týdne 9 rostlinek a pak už žádná, takže navzdory mnoha měsícům od výsevu vzešly de facto naráz. Potvrzuji, že doba klíčení ostatních druhů je patrně delší - dle mé zkušenosti a některých další členů. Jelikož jsem se s tímto dotazem setkal i v soukromé zprávě, zeptám se osoby, která to bude vědět a dám vědět. Samotného mě to poměrně zajímá - navíc mám pár druhů vyseto a rovněž čekám.
- mnoho lidí pěstuje především peltatu celoročně, protože jedna zatáhne a druhá vyleze, takže jim žádnou suchou periodu nesimulují. Mě se je podařilo zatáhnout všechny až po více než roce. Podstatné, co jsem chtěl sdělit, že když jsem si kdysi koupil jednu rostlinku na VH společnosti, tak mi rostla 2× ročně, na jaře a na podzim. O stejné zkušenosti mi referoval například i Mirek Srba. Přijde mi, že tohle je důsledek onoho "přeprogramování na severní hemisféru", více viz níže.
- spolu s peltatou mám zataženou i auriculatu (a jsem rád, doufám, že vydrží takhle do jara). Menziesii už ale vzešly (tj. již po 9 měsících místo roční periody) a taktéž, ačkoli na ně svítím, co to jde, prakticky nerosí a jsou nic moc. Obdobně vzešly zonarie a erythrorhiza subsp. collina a stav je podobný, mám je však volně na stole, žádné akvárko (pozn. všechny hlízky daného druhu vzešly vždy naráz = do jednoho týdne, přestože zatahovaly rozdílně! = více než měsíc). Bylo by jim lépe mezi okny, leč mám je na SZ, takže tam je aktuálně strašně málo světla. Stejně tak by jim prospělo přikrmit, především vytáhlé druhy si v tom libovaly (auriculata naprosto nedostižný žrout Srovnatelné třeba s indicou!), jenže prakticky nerosí, takže technicky nezrealizovatelné. Snad vydrží dost dlouho, aby stihly nějaké ty teplotní výkyvy a vyšší RVV mezi okny, ne vytápěním vysušený pokojový vzduch.
- ostatní hlíznatky jsou opravdu náročnější, čím větší a hlubší květináč, tím lepší. Vysychá lépe - pomaleji a byl jsem nemile překvapen, když jsem posledně vybral substrát a nenašel žádné hlízky auriculaty, přestože kytky byly bombastické. Stačilo ovšem pohledat v keramzitové drenáži.
- už se tady pojem "přeprogramování na severní hemisféru" objevil jednou - nevím, zda to byl Dušan - ale nějak jsem se nedostal k zeptání, proto se zeptám nyní: Dušane, tím přeprogramováním, prosím, myslíš co konkrétně a v jakých podmínkách tedy pěstuješ?
- přesazovat hlíznatky je určitě v době hibernace snazší než během vegetace, ale uklidním vás, že jsem byl nucen přesazovat mnoho druhů hlíznatek v různých fázích, stoloniferu dokonce 2× během jedoho vegetačního období a vždy naprosto bez problému. Znám horší rosnatky na přesazování.

pozn. k tomu odkazu: po hlízkách se jen zaprášilo, prakticky všechny "brambory" jsou již vyprodány - evidentně je zájem.

Ahoj Patrik!
Ano po "zemiakoch" (teda u vas bramborach) sa len tak zaprasilo! Obecne tieto hluznatky idu vzdu na dracku a je problem ich zohnat aj na renomovanych forach (teda tie menej bezne atraktivnejsie druhy). Naozaj skusenych pestovatelov tejto ekol. skupiny droser mozno najst (samozrejme) v Australii ale par expertov zije v Nemecku Spanielsku Taliansku a Svajciarsku. Neviem o nikom na Slovensku kto by sa tomu venoval a v CR ze by mal niekto uspesnu zbierku vacsieho rozsahu o tom tiez nemam povedomia (sorry ak niekomu krivdim). Mozno aj preto su take atraktivne naozaj za chvilu boli prec a na mna sa usiel len zlomok hluziek co som povodne planoval zakupit (myslim ze nieco ulovilo i czplants ).Inak v tom co pises ohladom pestovania mas uplnu pravdu. Len som chcel podotknut pokial ide o presadzanie vo vegetacnom obdobi....toto nie je samo o sebe nebezpecne pokial ma rastlina vytvorene hluzy (rezervu na horsie casy). Ale ked sa presadi v nevhodnej dobe t.j. kratko po vyrasteni ci v dobe kvetu-vtedy ma spotrebovane zasobne latky na rast a novu hluzu este nema nevytvorenu. Takato ked sa presadza tak spotrebuje vela energie a casu do obnovenia rastu a kym jej skonci veg. obdobie nestihne vytvorit hluzu ci bytny koren a dalsi rok mozeme marne cakat ze zasa vylezie. Teda toto sa tyka tych komplikovanejsich ktore nevegetuju cely rok (teda nie peltata auriculala co menziesii- i ked ta je tak na hrane).
"Preprogramovanie" na severnu hemisferu znie ako jednoduchy navod ale casto sa tomu rastliny nepodvolia a zhynu (hlavne tie z volnej prirody). Vacsinou sa to robi tak ze ked napr. teraz by prisla hluza z Australie (teda v stadiu dormancie-tam je leto horuco a sucho). Ale na zaciatku nasej jari (teda ich jesene) by zacala po zasadeni a poliati klicit a v lete by uhynula kvoli vysokym teplotam nevytvorila by hluzu kvoli kratkemu veg. obdobiu a uhynula. Takze sa musi na jar prinutit v predlzenej dormancii napriek tomu ze si mysli ze je jesen a ma zacat rast. Teda sa musi cez leto skladovat tak aby neklicila. Da sa to bud v substrate alebo externe (napr. v papierovom sacku). Zakladom je nizka vlhkost a mierne vysoke teploty. Na jesen sa ochladi pocka kym zacnu klicit a potom sa zasadia ak su uz zasadene zacnu sa opatrne polievat a doda sa vela svetla. Takto sa im vlastne nutene vyrobi dormancia v dlzke takmer 1 roka. Ak uspesne vyrastu dostanu veg. obdobie nasej zimy (ich leta) a teda preprogramovanie sa zdarilo. Dalej uz sa pestuje normalne. Inak ako pisal Patrik zakladom uspechu je vela svetla (ako u vasciny MR) a relativne nizke teploty (v noci mozu az k bodu mrazu) a dostatok potravy tieto mrchy toho zozeru naozaj dost
Musim ale podotknut ze tieto "mudra" bohuzial nie su z mojej hlavy ani osobnych skusenosti (vascinou) pretoze ako som skor spominal nemam zatial s tymito rosickami velke skusenosti. Len predavam skusenosti omnoho sofistikovanejsich pestovatelov vycitane z inych for Takze berte s rezervou.

Díky za odpověď, Dušane. Teď teda přidám ještě něco z mých zkušeností. Pokud druhy, které jsem přesazoval během růstu, měly nějakou hlízu, tak zbytky té staré. Na novou, resp. malinkoubílou šišku jsem narazil jen ke konci období, a to měla ještě do své výsledné podoby daleko. Přesto se nakonec pěkná kulička udělá, zatahovací proces pokračuje ještě týdny poté, co odumře viditelná část rostliny nad povrchem. Uznávám samozřejmě, že samotný proces přesazení není pro rostlinu něco, co by jí prospívalo tak, aby to člověk dělal každý týden.
K tomu přeprogramování: posunout hlízky o půl roku se jeví logické, aby si sedly sezóny. Bohužel naše zima/léto a australská zima/léto si neodpovídají. U klokanů mají více slunce a vyšší teploty. Zimní teploty, ve kterých rostly hlízky, co přišly do SB, se pohybovaly mezi 16 °C přes den a 5 °C v noci (samozřejmě + změny počasí, ale pro ilustraci to jistě stačí). Před dvěma týdny mi bylo z Austrálie hlášeno 45 °C ve stínu. Vzpomněl jsem si na svůj rtuťový teploměr za oknem, který býval do 50 °C - australský byl nalinkovaný do 80 °C Mám pokoj na SZ a můžu mít kytky venku, mezi okny a uvnitř. Teplotně bych se blížil stavu mezi okny, jenže na to nemám světlo, sluníčko mi poprvé zasvítí až za pár týdnů. Jsou tedy v pokoji pod zářivkami, ale sušší vzduch kvůli vytápění a prakticky stálá teplota nejsou ono, bavili jsme se již výše. V mém případě i po zkušenostech se mi jeví nejlepší být posunutý o cca 1/4 roku, takže začít růst na konci zimy, australskou zimu krýt naším jarem (což si myslím odpovídá asi nejvíce) a přejít do hibernace v průběhu léta s tím, že budou mezi okny. Přeci jen, nejkrásnější kytky mám vždy ty, co jsou venku vystaveny větru/dešti (když ty, co nezatahují, rozchodí ten "příjemný" přechod z bytu za okno), a ty mezi okny, kde se drží trochu vyšší vlhkost a výrazně kolísají teploty. Navíc právě orientace na SZ a možnost posunout hlíznatky do stínu rohu budovy tak, aby v létě na ně nepražilo slunce celé hodiny, mi umožňuje protáhnout vegetační období tak, že začínají zatahovat až začátkem srpna.
A teď 2 poznámky:
D. whittakeri mi nezatáhla ani během našeho léta - dříve, než mateřská začne vůbec zatahovat, mi vyraší vedle nová rostlinka. Aktuálně již takhle rostou více než rok a mám 3. a 4. generaci. Nejhezčí byly právě v létě [www.darwiniana.cz] Teď jsou sice mezi okny, rosí více než ty v bytě, ale zase kvůli nedostatku světla jsou vybledle zelené a celkově nic moc.
Psal jsem, že výše uvedené vztahuji ke svým aktuálním podmínkám. Být to okno na jih, musel bych strategii změnit - to je pravda. Demonstruji: když jsem měl peltatu na kolejích, tak pokoj v 7. patře byl na jihozápad. To bylo peklo, protože se tam nedalo existovat. V nejteplejších dnech i přes okna dokořán jsme o půlnoci měli uvnitř 30 °C. Kytky jsem měl na okně a měl jsem vážný problém s přehříváním. A peltatu jsem tam nemohl dát nikdy. Už po prvním dni začal střed šednout a když jsem dal kytku do stínu, tak se po pár dnech vzpamatovala a po čase rozbalila nedovyvinutý list. Po opakovaných pokusech se stejným výsledkem jsem uznal, že prostě tolik světla/tepla nesnese a musela být ve stínu, kde se jí dařilo mimořádně dobře - akorát, jak jsem psal, mi rostla 2× ročně, nasadila k růstu na jaře a na podzim, takhle zrychleně vydržela mysím 2 a půl roku.

No problem s peltatou som nikdy nevidel v tom ze by mala problemy s prilis velkou intenzitou svetla ale ako pises to prilisne teplo neznasa vobec dobre. U mna drzim teploty 19-26C pri vyssich uz spomaluje rast. Proste ma rada chladnejsie a vela svetla. Na intraku presne viem ake su podmienky mali sme podobny problem cez leto sa v malej izbe nedalo ani dychat.(Preto sme museli nedobrovolne travit vela casu "ve stinu hospod u piva" )Nastastie teraz tam mam okno na vychod tak snad to bude lepsie.
K tomu preprogramovaniu- vidim ze mas hodne skusenosti a rastliny sa u Teba maju dobre (ta whittakkeri luxusny kusok ). Kedze ja mam doma sklenik orientovany na juh tak moja strategia bude trosku ina. Ono zavisi ci planujes pestovat tuberky v byte vonku alebo inde. Pre mna (ak sa zadari) bude najvyhovujucejsie prekryt rocne obdobia. Teda zaciatok rastu po ochladeni videl by som to na koniec babieho leta a rastliny vonku v juznom skleniku. Az do obdobia pochnurneho pocasia neskorej jesene a celej zimy by boli v nom a potom pojdu do suterenu nasho domu. Konstantna teplota je tam 8-10C (bez ohladu na to ci je vonku -30C alebo +10C). Rastliny budu pod umelymi silnymi svetlami so spinacom. Takze by som takto mal dosiahnut dokonalu imitaciu australskej zimy (teda v noci pod 10C a cez den vela svetla a ciastocnym ohrevom od svetiel teplota 15-20C). Na jar by rastliny sli zasa von a rastli pokial pre ne nebude prilis horuco a nezatiahnu na letny spanok. Pripada mi to (v mojich podmienkach) najlepsi a najprirodzenejsi sposob. Takto ich tusim pestuje aj Dieter z Nemecka a ten ma asi najkrajsie hluznatky (mimo australcanov samozrejme-tam to ide samo)
Este som sa ta chcel opytat na substrat- urcite budes vediet- australcania doporucuju pre menziesii peltatu a tubaestylis substrat vic raselinovy (viac ako 50%) s pieskom.Napr. ja osobne pestujem peltatu v cistej raseline. Na ostatne druhy viacej piesku (nad 60%) s raselinou dost nizke pH (nizsie ako ostatne drosery) a absencia Cu Mo a Co. Ktosi myslim pouziva dokonca do zmesi ilovitu nasu hlinu co sa pouziva na palenie tehiel. Vraj jej pridavok velmi spomaluje vysychanie substratu co je super pre dormanciu/prebudzanie rastlin. Este k tomu pH - niektori dokonca znizuju pH zalievkovej vody kyselinou sirovou az na 5.5 . Mas s tym nejake skusenosti? dikes;

No tak skleníku případně svícení ve sklepě konkurovat nemohu, pak samozřejmě je tvoje strategie rozumná.
Vidíš, substrát, málem bych zapomněl, na tento bod jsem zapomněl: mnohokrát jsem byl z různých zdrojů upozorňován, že je potřeba hodně písku, těch nad 60 %, cos uvedl, je v souladu. Bohužel u menziesii, peltaty ani tubaestylis jsem na podobný požadavek nenarazil, ale máš pravdu v tom, že peltatu pěstovanou na kolejích jsem měl v hodně rašelinném substrátu - důsledek to mé malé informovanosti v té době. A jen nevím, zda si ji tak pěknou jen pamatuji, protože vzpomínky blednou, nebo opravdu tak hezká byla To je dobrý postřeh, nikdy jsem si tuto skutečnost neuvědomil. Jelikož jsem s těmito druhy nikdy problém neměl, neřešil jsem to, ale vyzkouším. Přimíchávání hlíny či kys. sírové jsem nikdy nezkoušel, v případě sírovky to ani dělat nebudu.
Na druhou stranu toto může být velmi variabilní - u auriculat v SB jsem byl upozorňován, že rostly v místě s velkým zastoupením písku = nad 50 % (a poměrně drsných podmínkách - alespoň podle kritérií Austrálie) - anebo to může být odchylka auriculaty od peltaty, já se na to při nejbliší příležitosti zeptám, takhle do detailu jsem to nikdy neřešil, neb jsem neměl potřebu. Díky za tip.

Tady jsem si dovolil pane uciteli....z cizi zahradky....to je jen pro Vas! Niektore Dieterove hluznatky:
[www.cpukforum.com]

Vesele slintani!

No prostě nádhera, evidentně ty kytky nestrádají, díky, Dušane. Jinak dotaz už jsem vznesl, teď filtruji reakce.