Dobrý den,
polemizovat samozřejmě můžeme, ale obávám, se že zabředneme do nicotných detailů a hlavní smysl sdělení se v nich ztratí. To je ostatně můj hlavní důvod, proč jsem rezignoval na systematické rady na tomto fóru.
Vezmu-li to od konce. Pěstitelské instrukce v první knize Dr. Studničky jsou bezesporu velmi cenné. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že právě pěstitelské instrukce jsou to jediné co v této knize do značné míry zastaralo a co pěstitelská praxe překonala. Troufnu si říci, že třetina rostlin je dnes rutinně pěstována podle jiných postupů než je ve zmiňované knize uváděno. To však nemění nic na tom, že tato kniha je mimořádně kvalitní a zvlášť s ohledem na podmínky za kterých vznikala se před autorem hluboce skláním. Je obdivuhodné s jakým nadhledem autor zpracoval vzácné a strohé informace, které měl v té době k dispozici. Nejvíce si cením toho, že například ony pěstitelské rady jsou odvozovány ze znalosti ekologie druhů a tím mají velkou teoretickou váhu. Ostatně proto jsme tuto knihu zařadili mezi 4 základní učebnice naší katedrové přednášky a společně s knihou B.A.Rice ji pro výuku studentů preferujeme:
[
is.cuni.cz]
Důvodem, proč je vhodné rostliny přesazoval pravidelně, u většiny druhů častěji než jednou za tři roky je rašelina, která je majoritní složkou substrátů pro většinu MR. Rašelina je taková přírodní konzerva, která v přírodě vzniká a je dlouhodobě udržována za třech podmínek. 1) Jsou z ní vyplaveny bazické ionty, které chybí mikroflóře, dojde k celkovému okyselení a tak je další rozklad této biomasy bržděn. 2) Výskyt rašeliny je vázán především na celkově klimaticky chladná místa. 3) Rašelina je v přírodě uložena téměř v bezkyslíkatém prostředí, zpravidla převrstvená vodou nebo příslušnou vegetací.
(takový kyselý okurky, nebo kyselý zelí...)
Pokud se bavíme o kytce zasazené v květináči a stojící doma za oknem, pak všechny tyto tři podmínky, které rašelinu v přírodě udržují porušujeme. 1) Se zálivkovou vodou do ní zpět vnášíme bazické ionty (K, Ca, Mg ...) To je důvod, proč nám kohoutková voda rašelinu ničí a destilka šetří. 2) Doma za oknem máme vždycky tepleji než na rašeliništi. A co teprve když nám na květináč posvítí sluníčko? 3) Rašelina v květináči je vzduchu vystavena mnohem víc než v přírodě. Ačkoliv můžeme bod č.1 s vynaložením určité energie ovlivnit, se zbývajícími toho moc nenaděláme. Proto je snaha rašelinový substrát odlehčit pískem nebo perlitem, aby tam toho vzduchu bylo co nejvíce a když už k tomu rozkladu rašeliny dochází, tak aby to byl "čistý", aerobní rozklad a ne anaerobní kvašení. Asi většina zná, jak to vypadá, když v květináči dojde k tomu druhému...
(... taky si sklenici s okurkami nebo zelí nepostavíme otevřenou na parapet)
Proč by tedy mělo rostlinám dělat přesazení dobře? Při obměně rašeliny vracíme rostlinám podmínky zpět do stavu, na který jsou přibližně zvyklé z přírody. Z výše uvedených důvodů se postupně chtě nechtě mění její chemismus a ještě mnohem více mikroflóra, což jde ruku v ruce. Navíc tím rostlinám doplníme přiměřenou nabídku živin, protože ani MR nejsou zvědané na sterilní substrát. A navíc dobře rostoucí kytka se nám za chvíli do původní nádoby nevejde. To je důvod proč třeba mladé kytky s mámou přesazujeme i 2x a u mucholapek 3x do roka. Na začátku ušetříme prostor, když jednoho květináče dáme nejdřív 16 semenáčků, za půl roku se tam vejdou už jen 4 a za dalších půl roku jsou ve stejných kontejnerech jednotlivě. Též příklad se špirlicemi, který jsem uváděl výše a na který se Pavel Říčný původně ptal.
Nemyslím si, že kořeny si zalezou dospod květináče kde následně uhnijí a toto je důvod proč živé konečky kořenů při přesazování ostříhat. Řada studií demonstruje právě opačnou povahu kořenů a sice zalézt si a nejvíce se rozvětvit tam kde je kořenům nejlépe. Bylo ukázáno, že kořeny takto hledají nejen vodu, ale i živiny a třeba i konkrétní stopové prvky a dokonce i zmiňovaný kyslík. Krásně je to vidět na láčkovkách, které v substrátu koření chabě, ale jakmile narazí na nějakou vzduchovou kapsu, okamžitě tam vytvoří celý chomáč kořenů. Prostě je jim tam nejlíp, tak to tam rozjedou. Kolik z vás zaznamenalo, jak ochotně vylézají rostlinám kořeny z květináčů do podmisek? Nakonec při přesazování zjistíme, že kytka měla víc kořenů v podmisce než v květináči a je to proto, že bylo kořenům líp v tenké vrstvě vody, než v malém bobku pomalu se rozkládající rašeliny.
Tato schopnost kořenů aktivně hledat pro rostlinu optimální podmínky vedla skupinu fyziologů vedených slovensko-německým profesorem Ferem Baluškou k vytvoření moderní a dost kontroverzní koncepce "neurobiologie rostlin". V kostce řečeno je tato koncepce založena na faktu, že kořeny sofistikovaně směrují vývoj celé rostliny optimálním směrem. Kořenové špičky produkují hormony podobně jako některá naše mozková centra apod.
Jinak to omlazení u D. capensis je dáno jednak tou obměnou substrátu, ale hlavně zmlazením stonku, který nění koncipován na nekonečnou délku. V přírodě mají tyto rosnatky omezenou životnost, ale když jim spodní část zastřihneme, zkrátíme je, znovu se ujmou a rostou výrazně lépe. Vodivá pletiva mají omezenou životnost a kytky které neumí "druhotné tloustnutí" jsou pak chudinky.
Tolik mé zkušenosti a to co mám načteno.