Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /data/darwinian/html/vamr/index.php on line 66
pasti - Darwiniana - Velký atlas masožravých rostlin

Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že většinu obsahu našich stránek můžete sami editovat? Nic se nedá zkazit, vše se dá vrátit zpět. K editaci stačí být přihlášen.

Deprecated: mysql_escape_string(): This function is deprecated; use mysql_real_escape_string() instead. in /data/darwinian/html/vamr/stranky/slovnik.php on line 32

Past

Existuje 5 základních druhů lapacího systému (pastí) MR. Vždy se jedná o orgán vzniklý přeměnou (vývojem nebo mutací) z listu. Některým lidem stále připadá, že pasti jsou květy MR – to je však velký omyl. Žádná MR nemá lapací orgán vyvinutý z květu!

Dionaea muscipula
Dionaea muscipula
Foto: Jan Cvrček, sbírka autora

Čepelové (neboli mechanické) pasti

se skládají ze dvou čepelí schopných rychlého aktivního pohybu. Druhy, které používají tento typ pastí, jsou rostlinami s nejrychlejším aktivním pohybem ve světě rostlin. Konkrétně se jedná o mucholapku podivnou (Dionaea muscipula) a vodní aldrovandku měchýřkatou (Aldrovanda vesiculosa). Past funguje na principu dvou čepelí, které po podráždění citlivých spouštěčů během jedné až několik sekund sevřou a kořist uvězní. Po uvěznění kořisti přichází na řadu trávení pomocí enzymů. Aldrovandka má past velkou asi jen 0,5 cm a chytá především vodní plankton, kdežto past mucholapky podivné může mít běžně 2-4 cm a různí pavouci, mouchy, výjimečně i žabky jí nedělají potíže. Tato kořist je lákána nektarem a kontrastním zbarvením vnitřku čepele.

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora

Podtlakové (neboli hypotenzní) pasti

jsou specialitou bublinatek (Utricularia spp.). Pasti jsou měchýřky se záklopkou celkové velikosti v řádech milimetrů, takže nedosáhnou na větší kořist, než jsou velmi drobní půdní a vodní živočichové. Jsou schopny aktivního pohybu. V měchýřkovité pasti je vytvořen podtlak; pokud kořist zavadí o citlivé chloupky – spouštěče, odklopí se záklopka a měchýřek nasaje vše kolem sebe (včetně kořisti). Následuje enzymatické trávení.

Drosera binata
Drosera binata
Foto: Michal Rubeš, sbírka autora

Lepivé (neboli adhezní) pasti

jsou rozšířené u byblidů (Byblis spp.), rosnatek (Drosera spp.), rosnolistu lusitánského (Drosophyllum lusitanicum), tučnic (Pinguicula spp.) a Triphyophyllum peltatum. Fungují na principu listů s drobnými tyčinkovitými výrůstky – tzv. tentakulemi – s kapičkou lepu. Kořist (převážně létavý hmyz) je většinou vábena blýskajícími se kapičkami (obzvlášť pokud svítí slunce), zbarvením listů nebo vůní. Po dosednutí na tentakule se přilepí a čím více se snaží dostat pryč, tím více se obaluje lepem a vysiluje, až nakonec svůj boj definitivně prohraje. Mnohé druhy MR s adhezními pastmi mají schopnost přizpůsobit tvar listové čepele kořisti a tentakule naklonit tak, aby kořist co nejvíce upevnily. Mnohé rosnatky dokonce dokáží list kolem kořisti i několikrát obtočit. Až na výjimky se jedná o pohyb velice pomalý – trvá několik hodin až dní. Následuje produkce trávicích enzymů.

Sarracenia oreophila
Sarracenia oreophila
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Gravitační pasti

můžeme vidět u Brocchinia sp., Catopsis sp., láčkovice australské (Cephalotus follicularis), darlingtonie kalifornské (Darlingtonia californica), heliamfor (Heliamphora spp.), láčkovek (Nepenthes spp.) a špirlic (Sarracenia spp. kromě druhu Sarracenia psittacina). Jedná se převážně o nálevkovité pasti, do nichž kořist spadne a nedostane se již ven. Na dně nálevky bývá trávicí tekutina, ve které se hmyz, drobní obratlovci, či jiná kořist, přiměřená danému druhu, utopí. V úniku jí často brání tvar nálevky (u většiny druhů tzv. „láčky“), miniaturní voskové destičky na stěnách, které se kořisti přilepí na končetiny a způsobují prokluzování nebo protichůdné chloupky, které kořisti nebrání dovnitř, ale znemožní cestu ven. Trávení je pak za pomoci enzymů nebo symbiotických bakterií. MR s gravitačními pastmi mají různé způsoby, jak kořist nalákat, např. svým zbarvením, nektarem, vůní nebo naopak zápachem z uhnívajících zbytků živočichů.

Genlisea aurea var. minor
Genlisea aurea var. minor
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Pasti typu vrš (neboli detentivní)

nalezneme u rodu genlisejí (Genlisea spp.) a druhu špirlice Sarracenia psittacina. Pracují na principu „tunelu“ s protichůdnými chloupky, kam kořist vleze, ale nedokáže se dostat ven. Genliseje mají pasti podzemní uzpůsobené na velmi malou kořist, Sarracenia psittacina je má nadzemní větší a dokáže polapit středně velký létavý hmyz, který naláká na nektar a zbarvení pasti.

Související fotografie

Nepenthes glabrata
Nepenthes glabrata
Foto: Michal Kouba, sbírka autora

Nepenthes glabrata
Nepenthes glabrata
Foto: Adam Veleba, pěstitel Martin Dančák

Nepenthes gymnamphora
Nepenthes gymnamphora
Foto: Martin Dlouhý, sbírka autora

Pasti a květ rostliny Heliamphora heterodoxa
Pasti a květ rostliny Heliamphora heterodoxa
Kresba: Jaroslav Neubauer

Nepenthes glabrata
Nepenthes glabrata
Foto: Adam Veleba, pěstitel Martin Dančák

Nepenthes surigaoensis
Nepenthes surigaoensis
Foto: Thomas Gronemeyer

Nepenthes micramphora
Nepenthes micramphora
Foto: Thomas Gronemeyer

Pinguicula gigantea
Pinguicula gigantea
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Nepenthes alba
Nepenthes alba
Foto: Jaroslav Harman, sbírka autora

Nepenthes maxima "Dark" × (lowii × macrophylla)
Nepenthes maxima "Dark" × (lowii × macrophylla)
Foto: John Yates, sbírka autora

Nepenthes dubia
Nepenthes dubia
Foto: Jiří Vaněk, Výstava Darwiniany 2011, pěstitel Andreas Wistuba

Utricularia australis - mikrofotografie
Utricularia australis - mikrofotografie
Foto: Josef Šonka, sbírka autora


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana