Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že název naší Společnosti je odvozen od jména anglického přírodovědce Ch. R. Darwina, jednoho ze zakladatelů evoluční teorie?

Drosera platystigma Lehm. 1844

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Kateřina Braunová
Rosnatka plochoblizná (Drosera platystigma) spadá mezi rosnatky, které se ve vývoji specializovaly na miniaturizaci svých listových růžic asi nejlépe ze všech rosnatek. Stalo se to v Austrálii a to bez porovnatelné konkurence jinde ve světě. Co tyto "pidirosnatky" postrádají na velikosti, vynahrazují si kobercovými porosty, kde jsou jedinci těsně nahloučeni jeden vedle druhého. Na takovém koberci může uvíznout i větší kořist udolaná nekonečným plahočením po stále dalších a dalších lepkavých stopkatých žlázkách, které jí pochod znesnadňují a zpomalují, až do úplného vysílení, takže bez života končí na některé z rosnatek uštvána v jakési rostlinné obdobě kolektivního lovu (Studnička, M., 1984).

Drosera platystigma se vyslovuje jako "drozera platystygma".
českyrosnatka plochoblizná
anglickyBlack-Eyed Sundew

Taxonomie, systematika

Rosnatka plochoblizná (Drosera platystigma) patří do čeledi rosnatkovitých (Droseraceae L.) a v jemnějším členění se zařazuje do sekce Lamprolepis (Lowrie, A., 1989).

Botanický popis

Vytrvalá bylina s plochou přízemní listovou růžicí.

Listy: řapíkaté, eliptické, čepel 3,5 mm dlouhá, 2,5 mm široká, řídce žláznatá na spodním povrchu, po obvodu čepele zadržovací delší stopkaté žlázky, po zbylém povrchu menší žlázky. Řapík dlouhý 6 mm, u báze o šířce 1 mm a směrem k bázi čepele mírně zúžený na 0,8 mm, na průřezu poločočkovitý, celý pokrytý řídce rozptýlenými droboulinkými žlázkami.Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Palisty: 4,5 mm dlouhé, 3 mm široké, u báze 1 mm široké. Trojcípé, střední cíp rozdělen ve tři segmenty, z nichž střední rozdělen na vrcholu ve tři třásňovité výrůstky. Boční segmenty vrcholově a na vnitřním lemu poblíž vrcholu třásnité, nejspodnější třáseň přesahující délku středního cípu, boční cípy zevního okraje celistvé, vrchol dvojitě roztřepený, vnitřní okraj rozdělen ve tři třepení, nejnižší přesahující délku středního cípu.

Květenství: na jednu listovou růžici se vytváří 1-2, květní stvol dosahuje výšky 6 cm, jeho dolní 2/3 řídce pokrývají rozptýlené minižlázky, horní část hustě pokrytá kuželovitě stopkatými červenými kloboučkatými žlázkami. Na jednom květním stvolu postupně vykvétá 2-6 květů, které jsou za zralosti zpola vzpřímené, květní stopky o délce 2,5 mm.

Květy: korunní plátky (C) jsou oranžové, na slunci kovově třpytivé, bazálně kaštanově červenavého zbarvení, obvejčité, dlouhé 8 mm, široké 2,5 mm, vrchol uťatý a slabě vroubkovaný. Listeny vejčité, dlouhé 2,5 mm a široké 1 mm s okraji celistvými, vrchol mají nepravidelně zoubkatý, povrch pokrytý četnými průsvitnými kuželovitě stopkatými červenými kloboučkatými žlázkami. Tyčinek (A) 5, nitky bílé, prašníky bílé s červeným skvrněním, pyl žlutý. Semeník (G) bazálně zelenavý, na vrcholu tmavě kaštanový, široce obvejčitý, dlouhý 0,8 mm, v průměru 1,3 mm. Čnělky 3-5, bílé, při bliznách načervenalé, zpola vystoupavé, lysé, dlouhé 1,4 mm. Blizny tmavě kaštanového zbarvení, štítovité, převážně obvejčité, dlouhé 0,7 mm a široké 0,5 mm.

Doba kvetení v přírodě říjen - prosinec (v kultuře na jaře, pozn. Braunová, K., osobní zkušenost, 2008).

Plody:

Semena:

Kořenová soustava: relativně dlouhé vláknité kořínky.

Gemmy: vegetativní rozmnožovací tělíska, která se u trpasličích druhů australských rosnatek tvoří v období sucha, tedy v období vegetačního klidu, ve středu listových růžiček. U rosnatky plochoblizné (Drosera platystigma) jsou úzce eliptické, dlouhé 1 mm, široké 0,3 mm a silné 0,8 mm.

Prostředí

mapa rozšíření Drosera platystigma
mapa rozšíření Drosera platystigma
Mapa: Michal Rubeš
Geografické rozšíření:
Domovinou je tento druh trpasličí rosnatky ("pygmy sundews" v angl. literatuře) v Západní Austrálii, kde zaujímá areál, jehož civilizačními orientačními body jsou města Albany, Busselton, Bannister a pohoří Stirling Range (Lowrie, A., 1989).

Cenologie:
Rosnatka plochoblizná (Drosera platystigma) roste v hlinito/jílovitých písčinách, v lateritické štěrkovině nebo v jílovitých zeminách na otevřených vřesovištích, popř. ve světlinách zalesnění typu jarrah (Lowrie, A., 1989).

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Substrát - rašelina s křemičitým pískem nebo perlitem (1:1-2:1).

Zálivka - květináčky stojí celoročně ve vodě, vyjma období zjevné dormance, kdy rostliny téměř zastavují růstovou aktivitu. Tehdy substrát jen lehce zvlhčujeme, ale vždy dbáme na to, aby zcela nevyschl.

Osvit - maximálně možné přirozené osvětlení po celý rok. Snižováním intenzity světla a poklesem teploty docilujeme snazší tvorby gemm.

Teplota - bez zvláštních teplotních požadavků, vhodné je letnění, ale vyhovuje celoročně stálá pokojová teplota.

Rozmnožování:
a/ Vegetativní - pomocí gemm. U nás v kultuře se vytvářejí koncem podzimu a počátkem zimy. Pokládáme je na mokrou rašelinu, kde raší během několika dnů. Množení lze zajistit i metodou listových řízků, které se nakladou do vlhkého mechu. Založené listové řízky se udržují ve vysoké RVV a při vyšší teplotě na světlém stanovišti. Z čepelí listových řízků po čase raší nové rostlinky (Lenk, V., 2005).

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky
b/ Generativní - zřejmě se jedná o rostlinu cizosprašnou, proto je kvůli plodnosti semen nutné křížové opylování s nepříbuzným jedincem.

Škůdci - pro čerstvě založené gemmy mohou být zkázou larvy smutnic.

Vhodné stanovištní niky - v zimním období vytápěný skleník, nejsvětlejší místa v bytě (okenní parapety s jižní nebo východní světelnou expozicí), volně v obytných místnostech pod umělým osvětlením. Letnění na balkoně či v zahradě je vhodné.

Variety, kultivary, formy, ...

Křížení s příbuznými druhy v kultuře není vyloučené.
Tento druh v přírodě žádnou výraznou variabilitu neprojevuje.

Poznámky

Pozn.1:
Trpasličí rosnatky jsou nuceny ve svém přirozeném prostředí přežívat nepříznivé období, které charakterizuje velké sucho a horko. Za tím účelem se u nich vyvinuly některé speciální adaptace:
1/ Minimalizují růstovou aktivitu a celkovou biomasu.
2/ Růstový střed je chráněn palisty hustě porostlými huňatými stříbřitými chlupy, které pomáhají odrážet palčivé sluneční paprsky a současně dovedou absorbovat vláhu z ranních či nočních mlh, čímž rostlinu chrání před vyschnutím.
3/ Jednotlivé kořínky zasahují poměrně hluboko do substrátu a dosahují tak snáze jeho vlhčích zón.
4/ Růstový střed je díky odumřelým listům vyzdvižen mírně nad terén, takže nespočívá přímo na rozpáleném povrchu.
5/ V růstovém středu se v tomto stádiu vytvářejí gemmy, což jsou jakési náhradní modifikace listového původu, mají milimetrové rozměry a rozličné tvary, které mohou posloužit jako diakritické znaky jednotlivých druhů, protože jsou druhově specifické. Růstový střed plný gemm evokuje často představu složeného oka hmyzu (fantazii se samozřejmě meze nekladou, lze si najít i jiné výstižné příměry), kde jednotlivé těsně nahloučené plošky gemm připomínají facety. Zpočátku drží pevně pohromadě, ale časem se rozvolňují, aby je pak dopady kapek prvních dešťů katapultovaly do okolí původních rostlin, kde ve vlhkém substrátu dají rychle základ novým rostlinám. Odtud typické kobercovité porosty trpasličích rosnatek.

Použité zdroje

Tuto kartu bazálními daty opatřila K. Braunová, 2008.
Braunová, K.: Osobní pěstitelské zkušenosti, ibidem, 2008.
Lowrie, A.: Carnivorous Plants of Australia, Vol.2, University of Western Australia Press, 1989.
Lenk, V.: Rosnatčí trpaslík Drosera platystigma z listových řízků, Trifid 2/2005.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, edice Naší přírodou, Academia, 1984.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, Academia, 2006.
Studnička, M., Franta J., Spousta, M.: Masožravé rostliny, sborník článků publikovaný v časopise Živa, Academia, 2007.


Související fotografie

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Kateřina Braunová

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Christian Dietz, sbírka autora

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Drosera platystigma
Drosera platystigma
Foto: Martin Dlouhý, sbírka autora

mapa rozšíření Drosera platystigma
mapa rozšíření Drosera platystigma
Mapa: Michal Rubeš


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana