Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že se na našem fóru dají sehnat MR výměnou nebo i darem?

Utricularia calycifida Benj. 1847

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora
Bublinatka záhadná (Utricularia calycifida) byla popsána německým lékařem a botanikem Ludwigem Benjaminem (1825-1848), odtud zkratka jeho jména za latinským názvem.

Utricularia calycifida se vyslovuje jako "Utrikulária kalicifida".
českybublinatka záhadná

Taxonomie, systematika

V čeledi bublinatkovitých (Lentibulariaceae L.) se bublinatka záhadná (Utricularia calycifida) řadí do sekce Psyllosperma.

Botanický popis

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora
Drobnější až středně velká vytrvalá terestrická bylina ukotvená v zemi nemnoha rhizoidy (orgán podobný kořenu), které od rostlinné báze srůstají do substrátu. Jsou nitkovité, několik cm dlouhé, 0,3 mm silné a s kapilárním žláznatým větvením.

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora
Podzemní prýty: početnější než rhizoidy, větvené, až 10 cm dlouhé a až 0,6 mm silné.
Pasti na podzemních prýtech hojné. Jsou kulovité a stopkaté, 1-1,5 mm dlouhé, báze ústí se dvěma krátkými vzad směřujícími úzce deltoidními oploštělými výrůstky, jež řídce pokrývají přisedlé žlázky a histě žlázky stopkaté.

Asimilační prýty: nemnohé, na bázi růžicovité, dlouze řapíkaté až bezmála přisedlé, čepel úzce oválná a skoro okrouhlá, 0,5-4 cm široká, matně lesklá, mnohonervá, její báze obvykle klínovitá, méně běžně oválná nebo skro srdčitá, apex (vrchol čepele) zaoblený, celková délka 1-15 cm.


Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck
Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck
Květenství: 10-30 (-50) cm vysoké, vzpřímené, jediné nebo dvě a pak vyrůstající následně jedno po druhém, nevětvené nebo občas i ano. Květní osa 0,5-1,ř mm silná, v dolní pasáži táhle kuželovitá a lehce žláznatá, v horní části úzce křídlatá a lysá. Šupinek poskrovnu, umístěny bazálně, podobné listenům. Bazální listeny velmi úzce trojúhlé a s ostrým vrcholem, dole úzce kýlnaté a lysé, 2-3 mm dlouhé.

Květy (2)-5-10 (-20) v řídkém hroznu o výšce až 20 cm, internodia (odstupy mezi jedn. květy) o délce 1-3 cm, květní stopky protáhlé, 2-5 cm dlouhé, nitkovité a hranaté.
Kališní lístky - nestejné s hojnou vzájemně propojenou nervaturou, okraje trochu, ale zřetelně zoubkaté. Horní kališní lístek výrazně široce oválný, 3-6 mm dlouhý, vrchol zaostřený. Dolní kališní lístek trochu užší, apex rozdělen ve dva zaostřené cípy.
Korunní lístky - obvykle levandulově růžové se žlutou skvrnou na bázi spodního pysky, ale někdy zcela bílé, žluté nebo hnědavé, 8-16 mm dlouhé, vnitřní i zevní povrch více méně porostlý velmi krátce stopkatými žlázkami. Horní pysk oválně podlouhlý s apexem oblým nebo uťatým, delší kalicha, okrajový lem spodního pysky příčně obvejčitý nebo cca okrouhlý, širší kalicha, báze výrazně přizvednutá a zduřelá, apex nevýrazně trojúhle vroubkovaný, patro distálně (směrem vzad) hřebenitě zvlněné, jen drobně bradavčité (papilózní). Ostruha od kuželovité báze cylindrická s tupým koncem, asi tak stejně dlouhá a více méně souběžná se spodním pyskem.
Tyčinky - jejich nitky zakřivené, asi 1,5 mm dlouhé, prašníky výrazné.
Semeník - elipsovitý, čnělka krátká, bliznové cípy polokruhové, horní poněkud menší.
Plod - kulovitá tobolka, asi 3 mm dlouhá a pukající jedinou podélnou štěrbinou.
Semena - kose vejčitá, 0,6-0,8 mm dlouhá, hranatá a bočně smáčklá, buňky osemení trochu protaženější a s chobotovitými antiklinami vystouplými a zasílenými jako korálky na šňůrce.

Doba kvetení: vzhledem k tropické oblasti výskytu nemá tento druh vyhraněná období kvetení a může tedy květy překvapit v kteroukoli roční dobu. Květy se otevírají postupně a vzestupně.

Prostředí

Geografické rozšíření:
Sever Jižní Ameriky, a to tyto oblasti: Venezuela, Surinam, Guayana, Brazílie. Ve Venezuele se vyskytuje ve státech Bolivar a jednou byla zaznamenána v západní Amazonii (Cerro Sipapo). V Guayaně je široce rozšířená v pohořích Pakaraima a Kanuku a rovněž v nížinných oblastech Barbica a Rockstone. Několik lokalit je zámo z jižního Surinamu a také tři lokality v severní Brazílii (stát Para): Rio Trombelan, Rio Paru do Oeste a Serra de Tumucumaque, místa poblíž nebo přímo na guayanských popř. surinamských hranicích.

Cenologie:
Osídluje dosti rozmanitá prostředí. Lze ji najít v mokřinách, na otevřených savanovitých planinách nebo na skalách opodál vodní tříště z vodopádů. Je zjevně tolerantnější k zástinu než jiné druhy rodu. Její stanoviště jsou na stanovištích na úrovni mořské hladiny a nejvýše v nadmořské výšce 1 200 m.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Pěstování bublinatky záhadné (Utricularia calycifida) je možné směle doporučit i začínajícím pěstitelům.

Substrát: čistá rašelina nebo rašelina s trochou příměsi hrubozrnného křemičitého písku či perlitu, dno vystlané drenážní vrstvou třeba keramzitu.

Osvit: maximální možný celoročně. Lze využít i umělého přisvětlování.

Teploty: optimální jsou kolem 20 °C, ale v letním období snáší při dobrém zamokření a dostatečné RVV i výkyvy nad 30 °C.

Zálivka: v létě maximální, v podmisce stále udržovaný vysoký vodní sloupec, substrát kompletně promokřený, v zimním období stejně jako v letním.

RVV: 60-80 %.

Rozmnožování:

a/Vegetativní: nejsnadněji dělením narostlých trsů. Rostlina se v dobrých podmínkách velmi rychle rozrůstá, a když svůj květináček zaroste, obvykle se to projeví stagnací růstu a odumíráním asimilačních prýtů. Právě to je nejvhodnější doba, kdy rostlinu rozdělíme na trsy a rozsazujeme do dalších nádobek s vhodným substrátem.

b/Generativní: semeny, která se vysejí na povrch zamokřeného substrátu (rašelina s trochou příměsi křemičitého písku) a kvůli vyšší RVV se nádobka s výsevem na teplejším a světlejším stanovišti překryje průhledným krytem (mikroténový sáček, průhledný plastový kryt atp.). Klíčení nastává již 3.-4. týden po výsevu. Rostlina je samosprašná a i touto cestou jsou semena ochotně klíčivá a životaschopná. Mám dobrou zkušenost s vyklíčením ledabyle skladovaných semínek tohoto druhu po dobu 1 roku od jejich sklizně (Žáček,Z., 2006).

Vhodné pěstební niky: nejvhodnější jsou vitríny a vyšší akvarijní nádrže (kvůli výšce květenství), pěstování je možné i volně v bytě pod umělým osvětlením (kde však nižšší RVV nutí rostlinu k redukci asimilačních prýtů, a proto jsou drobnější, penízkovité a tak trochu odchylné od plného rozvoje ve vyšší RVV). Doporučují se větší nádobky, protože se za dobrých podmínek tento druh velmi rychle bujně rozrůstá a po zarostení substrátu počíná v růstu stagnovat a nutí pěstitele k častému přesazování).

Variety, kultivary, formy, ...

Rostlina nemá žádné popsané poddruhy, ale existuje narůstající množství květem i as. prýtem dekorativních kultivarů:

U. calycifida 'Yog-Sothoth' - velké květy a zástěrovitý dolní pysk koruny téměř zcela zastírá ostruhu. Koruna růžová, se žlutou skvrnou s přechodem v bílou na lemu zduřeliny patra. Asimilační prýty jsou řapíkaté, oválné a s výraznou nachově pigmentovanou žilnatinou.

U. calycifida 'Mrs Marsh' - dříve též označovaný "Spotted Flower", typické jsou jeho malé bílé až světe nafialovělé kvítky. Korunní cípy zdobí jemné nachově hnědavé skvrnění, které se občas slévá v proužky. Oranžově hnědá skvrna patra je lemována hnědě. Asimil. prýty jsou páskovité s nachovým nádechem pouze za rychlého růstu.

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley' - bělokvětý kultivar (též označovaný jako "White Flower"). Podobá se kultivaru "Yog-Sothoth", ale koruna je bílá, nikoli růžová. Nechybí žlutá skvrna patra. Žilnatina na asimilačních prýtech není výrazně nachová.
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Cthulhu' - asimilační prýty oválné a nachově zbarvené podobně jako u kultivaru "Yog-Sothoth". Květy se od něj ale v detailech liší: oblejší výdutí patra, která je nápadná a odlišná od zbytku spodního pysku. Žlutá skvrna je nápadně větší a obklopená síťovinou vzájemně propojených bělavých žilek. Slézově růžová, která kontrastuje s bílou žilnatinou, je sytější než růžová zbytku květu.

Utricularia calycifida 'Asenath Waite' - hybrid z křížení kultivarů "Lavinia Whateley" (rodičovská semena) a "Mrs Marsh". Rostlinky postrádají výraznou nachovou venaci asimil. prýtů obou rodičů. Květy se liší: korunní lístky jsou velké a modrofialově uzardělé. Spodní pysk má výrazně vydulé patro se žlutou skvrnou na hřebenu. Zbytek výdutě patra pokrývá skvrnění podobné skvrnění u kultivaru "Mrs March", ale je mnohem sytější.
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Martin Brousek, sbírka autora
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Poznámky

Pozn.1:
Podle P. Taylora jde o výrazný druh bez nebezpečí záměny s jinými. Výjimkou je snad rovněž jihoamerická bublinatka Utricularia huntii, která se však liší jasnými rozdíly v květní stavbě a oba tyto druhy se ve svých areálech výskytu nikde nepřekrývají.

Použité zdroje

Žáček, Z.: Utricularia calycifida Benj., Trifid, 2006/4, str. 2-4.
Taylor, P.: A Taxonomic Monograph of The Utricularia Genus, ibidem.
Studnička, M.: Za bublinatkou na Rio Carrao, ibidem.
Internetové odkazy na stránky ICPS a prezentaci jejich bulletinu CPN, ibidem.


Související fotografie

Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Martin Brousek, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Asenath Waite' - detail květu
Utricularia calycifida 'Asenath Waite' - detail květu
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Miloslav Macháček, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Miloslav Macháček, sbírka autora

Utricularia calycifida × longifolia
Utricularia calycifida × longifolia
Foto: Michal Rubeš, BZ Liberec

Utricularia calycifida × longifolia
Utricularia calycifida × longifolia
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Kresba: Martin Brousek

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana