Sarracenia flava L. 1753

Sarracenia flava var. flava
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecŠpirlice žlutá (Sarracenia flava L.) je ve svém rodu výškovým rekordmanem. Na zimu svou masožravost "vypíná" a přestává ji plochými zelenými listovými útvary (fyllodia), které připomínají vylisované živoucí herbářové položky dutých láček z jarního a letního období.
Relativně jde o druh hojný, ale i jeho lokalit rapidně ubývá především vlivem lidské činnosti. Tak charakterizuje míru vzácnosti špirlice žluté D.E. Schnell ve své knize z roku 1976. Jak asi vypadá aktuální stav jejího výskytu po 32 letech?!

Taxonomie, systematika

Čeleď špirlicovitých (Sarraceniaceae Dum.).

Botanický popis

Vytrvalá bylina ukotvená v zemi oddenkem, z něhož vyrůstají středně husté trsy vzpřímených láček.

Listy: od jara do podzimu se tvoří trumpetovité láčky, jež mají úzkou bázi a plynule směrem k vrcholu se rozšiřují. Vrchol láčky je zakončen obústím (peristomem), z něhož odrůstá vysoký sloupek (columna), který přechází ve víčko (operculum) okrouhlého tvaru, ale vpředu zašpičatělé. Průměrem přesahuje průměr obústí. Středem předku těla láčky prochází od báze po obústí nevysoké křídlo (ala), které má nanejvýš výšku cca 1 cm. Zejména víčko, obústí, křídlo a sloupek posévají medníky (nektária), které vylučují sladkou lepkavou tekutinu - lákadlo pro potencální hmyzí kořist. Tento sladký exkrement je na povrchu uvedených částí láčky zřetelně viditelný za nejparnějších dní, kdy bývá sekrece atraktantu nejvyšší. Jeví se jako třpytivé průhledné kapičky. Základní zbarvení je světle žlutozelené s nachově červenou venací (žilnatinou) zejména na sloupku a víčku. V zimním období se místo výše popsaného typu láček vytvářejí plochá nemasožravá fyllodia o málo nižší než láčky. Tvarem v podstatě v ploché a šířkově redukované formě kopírují tvar klasických láček. Láčky této špirlice jsou rekordmany co do výškového růstu. Existují záznamy z přírody, které uvádějí výšky 120 (snad dokonce i 130) cm. Šířka obústí může dosahovat až 10 cm, průměr víčka 20 cm (tyto údaje se vztahují k variantě Sarracenia flava var. rugelii). V kultuře se maximální výška láček pohybuje kolem 80 cm, ale v průměru je to cca 60 cm.

Vnitřek láčky má charakteristickou zonaci.

Sarracenia flava var. rugelii
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autoraKvěty: mezi trsy láček vyrůstají jednokvěté stvoly o málo nižší než láčky. Květní stvol se na vrcholu obloukovitě ohýbá a zakončuje ho velký lucernovitý květ o 5 kališních (K) žlutozeleně až žlutě zbarvených lístcích, které jsou vodorovně rozestřené, široce kopinaté, cca o polovinu kratší koruny a koncovými cípy přihlé ke koruně. 5 korunních (C) jasně žlutě zbarvených plátků má páskovitý vzhled, přičemž cca od poloviny délky se směrem k vrcholu rozšiřují a vrchol je zašpičatělý. Korunní plátky srůstají kolmo dolů a díky bazálnímu zúžení poskytují dostatek vstupního prostoru ke květním orgánům. Uspořádání a anatomie semeníku (G), tyčinek (A), čnělky a blizny je v podstatě obdobné jako u jiných druhů špirlic. Velikost květu je cca 8 cm.
Doba kvetení připadá v přírodě na jihu na polovinu března a v Severní a Jižní Karolíně na půli dubna až května.

Plod: tobolka.

Semena:

Kořenový systém: oddenek dlouhý u starších jedinců až 10 cm.

Prostředí

Geografické rozšíření:
Druh je domovinou v USA, kde roste v pobřežním pásu zhruba o šířce 150-250 km, který se prostírá od severozápadní Floridy po jihovýchodní Virginii.

Cenologie:
Vyskytuje se na slatiništích a rašeliništích, v zamokřené půdě, mezi různými druhy rodu rašeliník (Sphagnum sp. div.) a další mokřadní vegetací např. z čeledi sítinovitých (Juncaceae) nebo šáchorovitých (Cyperaceae). Časté jsou světlé borové porosty.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Sarracenia flava
Foto: Martin BrousekRostlina kultivačně středně náročná. Lze ji pěstovat v domácích podmínkách, ale za předpokladu splnění jejích základních požadavků.

Substrát: vláknitá rašelina smíšená s v poměru 3:1 s perlitem nebo s křemičitým pískem.

Teploty: přes léto 18-30 °C, snáší dobře i krátkodobější výchylky až kolem 30 °C. Zimní teploty nejvhodnější v rozsahu 5-15 °C, snáší i slabší mrazíky, podle některých pěstitelů i podmínky venkovního zahradního rašeliniště.

Zálivka: v létě výrazná, květináče jsou v podmiskách do poloviny zaplavené. V zimě udržovat v podzálivkových nádobách jen trochu vody při dně tak, aby byl substrát lehce zvlhčený, ale nikoliv silně promořený.

RVV: cca 60-80 %, při vyšší hrozí plísňové ataky a zahnívání.

Přesazování: u dospělců maximálně jednou ročně, při vyčerpání substrátu, u mladších jedinců dle zvětšování velikosti.

Škůdci: stejně jako u běžných pokojových rostlin mohou být rostliny napadány např. mšicemi, puklicemi, smutnicemi aj.

Rozmnožování:
a/Vegetativní: dělením delšího oddenku. Explantáty.
b/Generativní: semeny, která je nutné stratifikovat cca 2 měsíce před výsevem. Květy jsou cizosprašné.

Vhodné pěstební niky: okenní parapet (ideální je meziokenní prostor), větraný skleník, možné letnění na balkoně, v zahradním rašeliništi. Vyhovuje jižní, západní i východní světelná expozice. Venkovní pěstování může být v našich zimních podmínkách riskantní.

Variety, kultivary, formy, ...

Špirlice žlutá (Sarracenia flava) vykazuje několik přirozených variet, např.:
Sarracenia flava var. flava - žlutozelené láčky s nachově červenou venací (žilkováním) na sloupku a víčku.
Sarracenia flava var. rugelii - výrazně široké obústí a víčko, zbarvení láček žlutozelené, bez venace s typickou černou skvrnou na sloupku.

Sarracenia flava var. rugelii
Foto: Jan Řehoř
Sarracenia flava var. rugelii
Foto: Jan Řehoř
Sarracenia flava var. rugelii
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora
Sarracenia flava var. ornata - láčky jsou celé význačné hustou nachově červenou venací.
Sarracenia flava var. rubricorpora
Chybí obrázek id 1737!
Sarracenia flava var. rubricorpora
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2008, pěstitel David Švarc
Sarracenia flava var. rubricorpora
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2008, pěstitel David Švarc
Sarracenia flava var. cuprea - horní pasáž láček včetně víček na svrchním povrchu mají měděnkavé zbarvení.

Sarracenia flava var. cuprea
Foto: Michal Rubeš, BZ Liberec
Sarracenia flava var. atropurpurea
Sarracenia flava var. maxima
Sarracenia flava f. viridescens
Popisovaný druh se často kříží s jinými druhy svého rodu. Snad nejčastěj s druhy Sarracenia alata, Sarracenia purpurea a Sarracenia oreophila. Konkrétní příklady umělých hybridů:

Sarracenia flava × oreophila
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Poznámky

Pozn.1:
Květy mají velmi silný kočičí odér, který je vnímatelný i na jistou dálku (Schnell, D.E., 1976).

Pozn.:
Jako u všech druhů špirlic, tak i láčky špirlice žluté jsou masožravé pasivní pasti, jejichž vnitřní povrch tvoří zóny hladké a chlupaté. Hladké zóny poskytují potenciální kořisti málo šancí k zachycení a ochlupené zóny se vyznačují dolů směřujícími chlupy, které oběti brání v návratu zpět. V dolní pasáži se hromadí tekutina vytvářená stěnovými buňkami. Obsahuje proteolytické enzymy, jež napomáhají rozkladu bílkovin v jednodušší a snáze vstřebatelné peptidy či jednotlivé aminokyseliny.

Použité zdroje

Základní podklady pro tuto kartu zhotovil a pro potřeby VAMRu dodal Jan Řehoř, 2008.
Schnell, D.E.: Carnivorous Plants of The USA and Canada, John F. Blair, Publisher, Winston-Salem, North Carolina, 1976.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, Academia, 2006.
McPherson, S.: Sarraceniaceae of North America, 2011.

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.