Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že druhy Utricularia multifida a Utricularia tenella dříve tvořily samostatný rod Polypompholyx?

Drosera barbigera Planch. 1848

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky
Rosnatka vousatá (Drosera barbigera) spadá do skupiny tzv. trpasličích rosnatek se specifickými rysy, z nichž nejvýraznějšími jsou především miniaturizace velikosti a tvorba vegetativních rozmnožovacích tělísek, tzv. gemm.

Ale relativně, mezi ostatními rosnatčími australskými "trpaslíky", představuje spolu s dalším druhem této ekologické skupiny, rosnatkou štírkovitou (Drosera scorpioides) docela slušného Goliáše.

Drosera barbigera se vyslovuje jako "drozera barbigéra".
českyrosnatka vousatá
anglickyDrummond´s sundew

Taxonomie, systematika

Čeleď rosnatkovité (Droseraceae L.), sekce Lamprolepis Planch..

Synonymum: Drosera drummondii

Botanický popis

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Václav Lenk, sbírka autora
Vytrvalá drobná bylina s otevřenou růžicí vzpřímených nebo zpola vystoupavých řapíkatých listů o průměru a výšce cca 5 cm.

Listy: čepel úzce oválná, 5 mm dlouhá, 1,3 mm široká, rub řídce pokrývají rozptýlené žlázky, líc při okraji lemují zadržovací stopkaté žlázky, směrem do jeho středu jsou kratší a s funkcí vstřebávací. Řapík o délce 12 mm, při bázi o šíři 1 mm a směrem k bázi čepele se zužuje na 0,5 mm, silný 0,5 mm. Na průřezu polokruhový s rozptýlenými krátce táhle kuželovitými stopkatými žlázkami na spodním povrchu a při okrajích, svrchní povrch řapíku hladký.

Palisty (stipulae, stipuly): dlouhé 6 mm, široké 4 mm, při bázi zúžené na 1,5 mm. Jsou trojcípé, střední cíp se dělí ve tři segmenty, z nichž každý se opět dělí ve 3-4 třásně. Postranní cípy jsou na vnější straně zoubkované. Na vrcholu a vnitřním okraji jsou 4 třásně, z nichž nejnižší stejně dlouhá jako střední cíp.

Dormantní pupen: vejčitý, třepenitý, dlouhý 8 mm, při bázi zúžený na 4 mm (ochrana růstového středu před vysušením a přímým sluncem formou reflexe slunečních paprsků).

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky
Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky
Květenství: jedno na jedince. Květní stvol o výšce až 9 cm. Stvol i vlastní vrcholové květenství pokryté dlouhými vlnitými kuželovitě rozšířenými stopkatými žlázkami, které houstnou směrem k vrcholu. Na jednom květním stvolu postupně rozkvetá 5-8 květů, které jsou za zralosti zpola vzpřímené. Květní stopka o délce 1 mm.

Květy: Kališní ušty (K) vejčité, dlouhé 5 mm, široké 2 mm, jejich okraje a povrch poseté červenými kuželovitě rozšířenými stopkatými žlázkami o délce 1,5 mm, vrchol zoubkovaný s podobnými žlázkami vytvářenými podél okrajů a vrcholu každého segmentu. Korunní plátky (C) oranžové, na slunci kovově leskle třpytivé, na bázi černé, široce obvejčité, dlouhé 10 mm, široké 10 mm. Okraje i vrcholy celokrajné. Tyčinek (A) 5, nitky černé, prašníky bělavé s červeným skvrněním, pyl bílý. Semeník (G), jenž je černě zbarvený, široce obvejčitý, 0,6 mm dlouhý, 0,9, mm v průměru a je bradavčitý, má větvenou trojklannou černou čnělku, jejíž ramena jsou vodorovně rozprostřená, dlouhá 1 mm a silná 0,1 mm. Na vrcholu semeníku nasedá při bázi na výrazný bradavčitý výrůstek podobný knoflíku. Blizny jsou černé, dlouhé 2 mm a ve 2/3 se z vodorovné polohy přizvedají vzhůru, jsou lysé a směrem k vrcholu se rozšiřují.
Doba kvetení připadá v přírodě na září, v kultuře v našich klimatických podmínkách na březen.

Plody: tobolky.

Semena:

Gemmy: vejčité, 2 mm dlouhé, 1,7 mm široké, 1 mm silné.

Kořenová soustava: vláknité, relativně dlouhé kořínky.

Prostředí

Geografické rozšíření:
Západní Austrálie - lokality z okolí Toodyay, York, Lake Grace, Badgingarra (Lowrie, A., 1989).

Cenologie:
Roste výhradně na vrcholcích pahorků z lateritu na povrchu bílého křemičitého písku a na zeminách s lateritickým štěrkem.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky
Zdá se, že tento druh je pěstitelsky o něco méně schůdný než blízká příbuzná rosnatka štírkovitá (Drosera scorpioides), která se ve sbírkách pěstitelů vyskytuje mnohem častěji.

Substrát: rašelina + křemičitý písek nebo perlit (1:1 až 2:1).

Zálivka: v podmisce je voda celoročně, vyjma viditelného dormantního stavu rostlin, kdy je vodou proléváme jen občas tak, aby substrát nikdy nevysychal úplně, ale udržoval se v mírně zavlhčeném stavu.

Osvit: maximální možné celoroční osvětlení přirozené, v zimním období možné umělé přisvětlování. Snižování intenzity světla a současně i teploty v podzimním období vede k podpoře tvorby gemm.

Teplota: bez zvláštních požadavků. Vhodné letnění, ale rostlinky prospívají i při celoroční konstantní pokojové teplotě.

Přesazování: u trpasličích rosnatek jde o poměrně choulostivou záležitost, která se nemusí vždy podařit, protože kořenový systém je dost řídký a poškození jediného delšího vláknitého kořínku způsobí, že se rostlina neujme a uhyne. Přesazovat je tedy zapotřebí s maximální opatrností, a mnozí pěstitelé tedy dávají před tímto úkonem přednost vypěstování nových rostlin z gemmů (Braunová, K., 2008).

Rozmnožování:

a/Vegetativní: formou gemmů.

b/Generativní: semeny, ale rostlina je pravděpodobně cizosprašná.

Škůdci: pro čerstvě založené gemmy mohou být zkázou larvy smutnic.

Vhodné stanovištní niky: skleníky, nejsvětlejší bytová stanoviště (okenní parapety s jižní, východní nebo i západní světelnou expozicí), možné je i volné pěstování rostlin kdekoliv v bytě pod umělým osvětlením příslušných kvalit. V létě možné přechovávat rostliny na vhodných místech venku v zahradě, na verandách či na balkonech.

Variety, kultivary, formy, ...

U rosnatky vousaté se někdy odlišuje poddruh Drosera barbigera subsp. silvicola (Lowrie et Carlquist) Schlauer, ale existují i odkazy, na nichž je tento poddruh prezentován jako samostatný druh Drosera silvicola. Jedná se o jedince, u nichž jsou květní stvoly poseté cvočky připomínajícím žláznatým oděním, koruna je růžová, ve středu červená, čnělky jsou červené a blizny bílé.

Použité zdroje

Podklady pro tuto kartu VAMRu zpracovala Braunová, K., 2008.
Braunová, K., osobní pěstitelské zkušenosti, 2008.
Liška, J.: Dichotomický klíč rodu Drosera, část IV, TRIFID 4/2006.
Lowrie, A. Carnivorous plants of Australia, Volume 2, University of Western Australia press, 1989.
Internetové odkazy:
http://florabase.calm.wa.gov.au/search/current/17467web
http://florabase.calm.wa.gov.au/browse/profile/13384web
http://florabase.calm.wa.gov.auweb


Související fotografie

Drosera barbigera subsp. silvicola
Drosera barbigera subsp. silvicola
Foto: Kateřina Braunová, Výstava Darwiniany 2008

Drosera barbigera subsp. silvicola
Drosera barbigera subsp. silvicola
Foto: Mirek Zacpal, Austrálie

Drosera barbigera subsp. silvicola
Drosera barbigera subsp. silvicola
Foto: Mirek Zacpal, Austrálie

Drosera barbigera subsp. silvicola
Drosera barbigera subsp. silvicola
Foto: Martin Dlouhý, sbírka autora

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Václav Lenk, sbírka autora

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Václav Lenk, sbírka autora

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorky

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Mirek Zacpal, Austrálie

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Mirek Zacpal, Austrálie

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Christian Dietz, sbírka autora

Drosera barbigera
Drosera barbigera
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana