Utricularia sandersonii
Foto: Michal RubešTento druh se v čeledi bublinatkovitých (Lentibulariaceae) řadí do sekce Calpidisca.
česky | bublinatka Sandersonova |
anglicky | Sanderson´s bladderwort |
Utricularia sandersonii
Foto: Michal RubešVytrvalá křehká bylina zapuštěná do substrátu nemnoha rhizomy, které jsou vláskovité, nevětvené a krátké, 0,15 mm silné.
Podzemní prýty hojné, vláskovité a větvené s délkou až 5 cm a tloušťkou 0,25 mm.
Četné asimilační prýty jsou jasně světle zelené, z báze rostliny jich odrůstá jen několik málo, ostatní se vytvářejí roztroušeně na větvených podzemních prýtech. Jsou řapíkaté, čepel má klínovitý, obvejčitý nebo vějířovitý tvar, je 1 - 6 cm široká se zaobleným vrcholem, jenž je buď celokrajný nebo zoubkovaný. Plocha čepele má hustou vidličnatě větvenou žilnatinu (nervaturu). Celková delka as. prýtu je až 15 mm.
Lapací měchýřky (pasti) se v hojných počtech tvoří na podzemních i na asimilačních prýtech, jsou vejčité, 1 - 1,5 mm dlouhé. Jejich ústí je po stranách zakončeno po jednom výrůstku posetém hvězdicovitými řadami stopkatých žlázek, které připomínají zuby hřebenu.
Květenství jsou přímá, jednoduchá, samostatná a dorůstají výšky 2 - 6 cm.
Květní stopky jsou táhle kuželovité, cca 0,6 mm silné a žláznaté, 1,5 - 3 mm dlouhé a k bázi květu rozšířené.
Šupinky pořídku nebo chybějí. Podobné listenům, ale menší.
Listeny bazálně fixovány, úzce trojúhlý nebo obvejčitý tvar s ostrým vrcholem. Délka cca 1 mm.
Listénce jsou podobné, ale užší.
Květy 1 - 4 na květenství, na květním stvolu odrůstají jednostranně, přičemž internodia (články mezi nimi)jsou mírně vykřivená.
Kališní ušty (K) jsou asymetrické. Horní je přibližně kruhový s oblým vrcholem. Je dlouhý cca 2 mm a má sporadickou jednoduchou žilnatinu. Spodní ušt poněkud drobnější, vejčitého tvaru a tupého vrcholu, který je buď celokrajný nebo nevýrazně trojlaločný.
Koruna (C) o délce 10 - 15 mm, bílá nebo velmi slabě nafialovělá s temnějším lila skvrněním (makulaturou)na horním pysku a při bázi spodního pysku. Horní úkrojek při bázi stažený, spodní část široce vejčitá, hornější klínovitá, hluboce dělená ve dva rozbíhavé cípy. Lem spodního cípu přibližně kruhovitý, báze o dvou vzdutých podélných a příčně svraštělých hřebíncích, vrchol oblý.Okraj patra pýřitý.
Ostruha šídlovitá, na konci zašpičatělá, zakřivená, 2 - 3 krát delší než spodní pysk.
Tyčinky (A) zakřivené, cca 1 mm dlouhé, prašníky nevýrazné.
Semeník (G) kulovitý, čnělka krátká, spodní cíp blizny půlkruhový, horní mnohem menší a trojúhlého tvaru.
Tobolka (capsula) kulovitá, cca 2 mm dlouhá, stěna blanitá. Puká jedinou ventrální (přední, břišní) podélnou a na okraji ztluštělou štěrbinou.
Semena příčně elipsoidní, dlouhá cca 0,8 mm.
Doba kvetení v přírodě se uvádí ve dvou časových úsecích: od ledna do května a od července do září. V kultuře jsou možné i odchylky.
Geografické rozšíření:
Bublinatka Sandersonova (Utricularia sandersonii)se vyskytuje v Jižní Africe na poměrně omezeném prostoru, který se prostírá od Noodsbergu v severním Natalu po Lusikisiki ve východní Kapské provincii.
Cenologie:
Roste na mokrých a často svislých skalách v nadm. výšce od 210 do 1200 m. Ekologicky se tedy jedná o tzv. litofyt.
náročnost: 1 - lehká
Utricularia sandersonii
Foto: Martin BrousekVelmi vhodná pro začátečníky. Nenáročná na podmínky, bujný růst.
Substrát - rašelina + hrubozrnný křemičitý písek (2 : 1).
Teplota - 18 - 30 °C celoročně.
Zálivka - květináč stojí ve vodě celoročně, jen v zimním období trochu vodu v podmisce omezovat.
RVV - postačuje 60 - 80%.
Osvit - maximální po celý rok. V zimě možné umělé přisvětlování.
Vhodná stanoviště - okenní parapety volně,akvarijní nádrže, vitríny, skleníky.
Škůdci -
Přesazování - vždy po zarostení květináče.
Rozmnožování:
a/ Vegetativní - dělením trsů.
b/ Generativně - semeny.
Bublinatka Sandersonova (Utricularia sandersonii)žádné poddruhy netvoří.
V kultuře se liší bělokvětá a světle fialově kvetoucí varieta.
Umělá hybridizace není s příbuznými druhy vyloučená a jistě se s ní operuje.
Pozn.1:
Bublinatka bujného růstu, která po zarostení květináče srůstá přes okraje do podmisky a prorůstá tam také drenážními otvory ve dně. Může plevelit i v sousedních květináčích s jinými druhy rostlin.
Žáček, Z.: TRIFID, 4/2004, str.18.
Taylor, P., 1989. Ibidem.
|
|
| |
|
| ||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak. |