Drosera capensis L. 1753

Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraJedna z nádherných dekorativních rosnatek bez velké náročnosti k pěstování, která je vhodná pro každého začátečníka. Za svou ochotu dělat radost i začínajícímu pěstiteli masožravých rostlin se často rychle pokládá za "plevel" a její krása a zajímavost se brzy ztrácí za starostmi s pěstitelsky náročnějšími druhy či za touhami po jiných neotřelejších druzích. Dospělé starší rostliny vytvářejí pseudokmínky s vrcholovou růžicí listů, které vypadají jako jakési masožravé palmičky.

Taxonomie, systematika

Řadí se v čeledi rosnatkovitých (Droseraceae L.) do podrodu rosnatka (Drosera L.) a sekce Drosera.

Botanický popis

Bylina vytrvalá, vytvářející stonek na způsob kmínku (tzv. kaulescentní typ), z jehož růstového vrcholového středu vyrůstají spirálně nové listy.

Drosera capensis
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autoraListy: řapíkaté, řapíky úzké, cca stejné délky jako čepele, při nedostatku světla vytáhlé a až 2× delší než délka čepele (příklad délky listu u rostliny, kterou pěstuji: čepel 2,3 mm, řapík 4,7 mm). Listová čepel úzce jazykovitá, oble zašpičatělá, o délce 6 cm a šířce 3-4 mm. Zbarvení rostlin je světle nebo tmavěji žlutozelené, na slunci s lehce načervenalým nebo narůžovělým nádechem, přičemž červenému zbarvení výrazně přispívají kulovité stopkaté žlázky a žlázky přisedlé, jež pokrývají svrchní povrch čepele. Listy se vytvářejí z růstového středu a v prvním stádiu vývoje jsou jejich základy čepelí ohnuté dovnitř a přilehlé vodorovně k horní straně řapíků (nejsou spirálně sbalené).

Palisty: blanité, oválné, konkávní, k vrcholu dělené v zašpičatělé cípy, zbytek celokrajný nebo téměř celokrajný, dlouhé 6-8 mm, šitoké 4,5 mm.

Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraKvětenství: na rostlinu se vytváří cca 1-3. Květní stvol je vertikální, jednotlivé úseky polygonální, ochlupené, žláznaté chlupy jsou orientované více méně vzhůru. Délka květního stvolu dosahuje výšky až 40 cm (Braunová, K., osobní měření). Výjimečně může docházet k jeho větvení. Na jednom vijanu (jednoramenném vrcholíku) lze napočítat i přes cca 40 květů.

Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autora
Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraKvěty: Kalich 5-cípý, ušty nesrostlé, vejčitě kopinaté, přimklé k bázi květu a hustě krátce porostlé žláznatými chloupky. Korunních plátků (C) 5, jsou bílé nebo růžové, obvejčité až klínovité, dlouhé 8-10 mm, 5-7 mm široké, tyčinky (A) jsou dlouhé 5 mm, nitky bílé, prašníky žlutavé. Semeník (G) svrchní, cca kulovitý, zelenkavý, nahoře z jeho středu odrůstá nízká čnělka, která se rozvětvuje ve tři bělavá ramena, jejichž krátce větvené cípy zakončují kulovité blizny v barvě korunních plátků (růžová u typických jedinců).
Doba květu v kultuře prakticky kromě zimního období po celý rok kdykoliv.

Plody: tobolky.

Drosera capensis
Foto: Zbyněk ElingrSemena: tmavě hnědá až černohnědá, cca vřetenitá, na jednom konci tupě uťatá, na opačném více méně zašpičatělá, oba konce poněkud přesahuje osemení.

Kořenová soustava: kratší vertikální oddenek a delší drátovité kořeny hnědočerného zbarvení.

Prostředí

Geografické rozšíření:
Jižní Afrika, jihozápadní oblast Kapska.

Cenologie:
Vysočinný terén s permanentním zamokřením, často při potocích.

Pěstování

náročnost: 1 - lehká

Drosera capensis
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autoraRostlina netvoří žádná dormantní (klidová, spící) stádia, a proto je vhodná pro volné světlé stanoviště v běžných bytových podmínkách.

Substrát: směs rašeliny s hrubozrnným křemičitým pískem nebo s perlitem (1:1 nebo 2:1). Přesazujeme nejlépe jednou za rok a nejvhodněji v jarním období. Rostlina se zbaví odumřelé listové stařiny a zasadí se hlouběji do nového substrátu.

Zálivka: celoročně mokro, květináčky stojí stále ve vodě.

Osvit: celoročně co nejlepší světelné podmínky, možné i umělé přisvětlování.

Teplota: bezproblémová je stálá pokojová teplota, vhodné mírnější poklesy v zimním období, letní parna snáší rostlina při vydatné zálivce dobře.

RVV: postačuje 60-80 %.

Rozmnožování:
a/Vegetativní: listovými nebo kořenovými řízky, které se pokládají na mokrou čistou rašelinu, živý rašeliník nebo rovnou do vody a vysoká RVV se zajistí krytem třeba z mikroténového sáčku. Za pár týdnů začnou z řízků rašit nové rostlinky, které se přepichují do nových substrátů. Zpočátku je dobré pěstovat je pod krytem kvůli vyšší RVV. Týden po zasazení začínáme rostlinky zvolna a postupně přivykat na pokojovou RVV tak, že kryt z mikroténu postupně odkrýváme.

b/Generativní: semeny, která po vysetí na mokrý substrát ochotně za několik týdnů v závislosti na teplotě a vyšší RVV klíčí. Jedná se o rosnatku samosprašnou, ale vhodné je zmlazování rostlin opylováním křížem.

Škůdci: nejčastěji jde o mšice.

Vhodné stanovištní niky: uzavřené prostory skleníků, vitrín, akvárií, volně na okenních parapetech s jižní, východní nebo západní světelnou expozicí. Též pod umělým osvětlením, vhodné letnění (balkony, zahrada).

Variety, kultivary, formy, ...

Spontánní hybridní formy z přírody nejsou známé.
Druh vykazující značnou vnitrodruhovou variabilitu.

Z pěstitelské praxe jsou známé četné kultivary. Např.:
Drosera capensis 'Albino' (white flower) - bělokvětý albín bez červeného barviva.

Drosera capensis 'Albino'
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora
Drosera capensis 'Albino'
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora
Drosera capensis 'Albino'
Foto: Tomáš Both, sbírka autora
Drosera capensis 'Narrow Leaf' - výrazně zkrácený pseudokmínek, relativně užší listové čepele.

Z oficiálně neregistrovaných jsou to kultivary:
Drosera capensis "Giant" - čepel zhruba 10 cm dlouhá na stejně dlouhém řapíku, květy jalové (neplodné),
Drosera capensis "All red" - výrazně rudé listy, množení semeny, kořenové řízky dávají zelené rostliny.

Poznámky

Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraPozn.1:
Listy tohoto druhu jsou při polapení větší kořisti schopné podráždění, jež vede až k velmi efektnímu spirálnímu sbalení čepele kolem oběti. Povrch listu posévají dva typy žlázek. Jako u všech rosnatek porůstají svrchní stranu čepele stopkaté a přisedlé žlázky se zadržovací (retenční) a trávicí (absorpční) schopností.

Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autora
Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autora

Použité zdroje

Základní data pro tuto kartu do VAMRu zpracovala a dodala Braunová, K., 2008.
Braunová, K.: osobní pozorování a zkušenosti, 2008.
Ducháček, M.: Chaos v rodu Drosera (II), TRIFID 1998/3 & 4.
Degreef, J.D.: Dionee 1990, č.20.
Novák, R., Žáček, Z.: Pel-Mel o masožravých rostlinách, 1/91.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, ed. Naší přírodou, Academia, 1984.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, Academia, 2006.
Internetové zdroje:
Wikipedia : Drosera capensis [online]. 2008 , 05:06, 17 January 2008 [cit. 2008-04-04]. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Drosera_capensis^web>.
Darwiniana : fórum [online]. 2008 [cit. 2008-04-28]. Dostupný z WWW: <http://www.darwiniana.cz/forum/read.php?33,26113,30439^web>.

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.