Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že i Vaše stránka o masožravkách může být v odkazech na stránkách Darwiniany? Stačí na ni upozornit správce webu.

Drosera rotundifolia

Drosera rotundifolia

Popis

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia L.) byla první masožravou rostlinou, kterou jsme krátce po vstupu do rekreačního areálu koupaliště Pískovna opodál Veselí nad Lužnicí zaznamenali. Roste zde solitérně i ve shlucích, v rašeliníku i, jako v případě na snímku, na holé vlhké písčité zemině, a to v bezprostřední blízkosti slunících se a koupajících rekreantů! Mezi jedinci zdejší populace jsou patrné určité vzhledové proměnlivosti v závislosti na mikroklimatu, v němž rostou. Tento jedinec rostl na volném nezastíněném, ale vlhčím prostranství s možností plného slunečního požitku, který podmiňuje markantní tvorbu droserinu, charakteristického barviva rosnatek ze slunečných stanovišť, jež jim propůjčuje k rubínu připodobňované zbarvení. Na lokalitě jsou však též rašeliníkové subniky s větším zástinem, kde lze pozorovat jedince o robustnějších přízemních listových růžicích, kteří mají světle až bledavě nazelenalé zbarvení. Návštěva této lokality byla vzhledem ke kvetení rosnatek ideálně načasovaná. Drtivá většina jedinců zdejších rosnatek okrouhlolistých měla nasazeno na květ. Na snímku je to dobře viditelné jak u jedince v popředí tak i u toho v pozadí. Květní stvol rosnatky okrouhlolisté zakončuje jednostranný hrozen květů, tzv. vijan. Povšimněte si, že rostliny na snímku se neomezují pouze na jediný květní stvol. Běžně jsme jich zaznamenávali v počtu 2 - 3 na jedince. Reprodukční snahy zdejší populace lze tedy vystihnout jako intenzivní až zuřivé. Nacházeli jsme už i odkvetlá květenství a se zralými semeníky plnými drobných semínek. Právě květní stvoly nám výborně napomáhaly objevovat i jedince zraku zcela skryté, o nichž bychom jinak neměli ani tušení. Tak je možné konstatovat, že rosnatka okrouhlolistá na této lokalitě zaujímá 3 typy subnik, které bych charakterizoval jako:

a) extrémně holé a bez zástinu, z nichž máte dojem, že jde o malé pouště až do okamžiku, kdy se dotknete písčité zeminy a zjistíte, že je vlastně vlhká. Jedinci tu šetří odparem vody jak se dá a opravdu robustní rostliny vyrůstají jen na místech, kde je průsak vody markantnější a i na pouhý pohled viditelný. Převažuje zde spíše forma krvavě rudých minirůžic připomínajících některé druhy australských trpasličích rosnatek, jež jsou spodinou listů do terénu doslova natisklé jako jakési drobné mince;

b) intermediární, tj. v zápoji s rašeliníkem (Sphagnum sp.), kdy rostliny rostou přímo na něm nebo v jeho těsném sousedství. V popisované subnice se pro tento rosnatčí druh nacházejí jedinci vzhledově nejcharakterističtější, takoví, které dobře známe z nejrozmanitějších botanických publikací.

c) extrémně skryté, tj. takové, v nichž jedinci vegetují zcela přerostlí nikoliv rašeliníkem, nýbrž stromečkovitými autotrofními sporofyty ploníku obecného (Polytrichum commune) a lze je zahlédnout teprve až po rozhrnutí jejich shluků zcela při substrátu a bez tendence vytahovat se výše. Jedinci z této subniky připomínají hlubinné chobotnice. Mají oproti jedincům ze subniky a) mnohem delší řapíky, jež příčině až vystoupavě prorůstají ploníkovými "lesíky" a exponují napříč touto spletí své čepelnaté lovecké pasti. Vzhledem k jejich robustnosti nikoliv bez úspěchu!

(Zdeněk Žáček)

Zdroj

Foto: Michal Rubeš

Licence

(cc) BYweb Uveďte autora.

stáhnout obrázek v plném rozlišení

EXIF informace

Drosera rotundifolia
Michal Rube
1712×2272 (1.2 MiB)
Rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia L.), rosnatkovit (Droseraceae Salisb.)



Rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia L.) byla prvn masoravou rostlinou, kterou jsme krtce po vstupu do rekreanho arelu koupalit Pskovna opodl Vesel nad Lunic zaznamenali. Roste zde solitrn i ve shlucch, v raelinku i, jako v ppad na snmku, na hol vlhk psit zemin, a to v bezprostedn blzkosti sluncch se a koupajcch rekreant! Mezi jedinci zdej populace jsou patrn urit vzhledov promnlivosti v zvislosti na mikroklimatu, v nm rostou. Tento jedinec rostl na volnm nezastnnm, ale vlhm prostranstv s monost plnho slunenho poitku, kter podmiuje markantn tvorbu droserinu, charakteristickho barviva rosnatek ze slunench stanovi, je jim propjuje k rubnu pipodobovan zbarven. Na lokalit jsou vak t raelinkov subniky s vtm zstinem, kde lze pozorovat jedince o robustnjch pzemnch listovch ricch, kte maj svtle a bledav nazelenal zbarven. Nvtva tto lokality byla vzhledem ke kveten rosnatek ideln naasovan. Drtiv vtina jedinc zdejch rosnatek okrouhlolistch mla nasazeno na kvt. Na snmku je to dobe viditeln jak u jedince v poped tak i u toho v pozad. Kvtn stvol rosnatky okrouhlolist zakonuje jednostrann hrozen kvt, tzv. vijan. Povimnte si, e rostliny na snmku se neomezuj pouze na jedin kvtn stvol. Bn jsme jich zaznamenvali v potu 2 - 3 na jedince. Reprodukn snahy zdej populace lze tedy vystihnout jako intenzivn a zuiv. Nachzeli jsme u i odkvetl kvtenstv a se zralmi semenky plnmi drobnch semnek. Prv kvtn stvoly nm vborn napomhaly objevovat i jedince zraku zcela skryt, o nich bychom jinak nemli ani tuen. Tak je mon konstatovat, e rosnatka okrouhlolist na tto lokalit zaujm 3 typy subnik, kter bych charakterizoval jako:



a) extrmn hol a bez zstinu, z nich mte dojem, e jde o mal pout a do okamiku, kdy se dotknete psit zeminy a zjistte, e je vlastn vlhk. Jedinci tu et odparem vody jak se d a opravdu robustn rostliny vyrstaj jen na mstech, kde je prsak vody markantnj a i na pouh pohled viditeln. Pevauje zde spe forma krvav rudch miniric pipomnajcch nkter druhy australskch trpaslich rosnatek, je jsou spodinou list do ternu doslova natiskl jako jaksi drobn mince;



b) intermedirn, tj. v zpoji s raelinkem (Sphagnum sp.), kdy rostliny rostou pmo na nm nebo v jeho tsnm sousedstv. V popisovan subnice se pro tento rosnat druh nachzej jedinci vzhledov nejcharakteristitj, takov, kter dobe znme z nejrozmanitjch botanickch publikac.



c) extrmn skryt, tj. takov, v nich jedinci vegetuj zcela perostl nikoliv raelinkem, nbr stromekovitmi autotrofnmi sporofyty plonku obecnho (Polytrichum commune) a lze je zahldnout teprve a po rozhrnut jejich shluk zcela pi substrtu a bez tendence vytahovat se ve. Jedinci z tto subniky pipomnaj hlubinn chobotnice. Maj oproti jedincm ze subniky a) mnohem del apky, je pin a vystoupav prorstaj plonkovmi "lesky" a exponuj nap touto splet sv epelnat loveck pasti. Vzhledem k jejich robustnosti nikoliv bez spchu!



(Zdenk ek)
7. 8. 2004 10:33:40
Hewlett-Packard - HP PhotoSmart C850 (V07.27)
čas: 0.0011 s
clona: f/5.0
ISO: 100
kompenzace expozice: 0 EV
program expozice: automaticky
jas: 8.49609375
blesk: odpálen, záblesk detekován
ohnisková vzdálenost: 27.85 mm
subj. vzdálenost: 0.40m
měření expozice: zdůrazněný střed
vyvážení bílé: slunce
zdroj světla: D50
EXIF ver.: 0220
úpravy: 23. 3. 2006 10:45:10


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana