Pěstuji masožravé květiny, a abych viděl jak rostou, vedu si o každé z nich fotodokumentaci umístěnou na webu. Nejdříve jsem používal fotoaparát Casio QV-10. Velikost snímků
320 x 240 byla ze začátku pro web dostatečná, ale s postupem času jsem zjistil, že kresba není příliš kvalitní a detaily se jaksi ztrácejí v pixlatém obrázku 
. Chvilku jsem "fotil" na videokameru Sony TR-918 a graboval přes videokartu s analogovým vstupem. Obrázky byly najednou barevně věrnější, ale detail se ztrácel v neostrosti 
. Navíc tato kamera nemá makro režim, takže jsem musel točit z několika metrů s plným (20x) zoomem. Tak tudy cesta nevedla. Poté jsem měl možnost půjčovat si HP PhotoSmart C618. To už bylo něco. Fotky dělal tak velké, že jsem je na web musel zmenšovat, měl makro, zoom a dokonce i blesk! Obrázky byly prokreslené a fotil jsem detaily předtím nepoznané. Bohužel po nějaké době focení, kdy už bylo možné srovnávat jsem zjistil, že každá fotka je barevně jinak. Ať jsem nastavoval vyvážení bílé tak nebo jinak, obrázky byly téměř vždy barevně odlišné. Když jsem pak dal vedle sebe fotky stejných kytek pořízených ve stejných podmínkách, ale s několika měsíčním odstupem, moc hezké to nebylo.
Protože se nám se ženou mělo brzy narodit miminko, rozhodl jsem si pořídit vlastní digitální fotoaparát a nebýt tak závislý na půjčovaném. Po osobním průzkumu trhu, recenzí a mých finančních možností padla volba na HP PhotoSmart 720.
Co fotit
Fotím kytky kvůli dokumentaci růstu, a tak je důležité, aby jejich záběry byly pořízeny pokud možno za stejných světelných podmínek, stejným způsobem a ze stejné pozice. Jedině tak je možné chronologicky pozorovat jejich růst (případně úpadek). Obrázky pořizuji z místa, kde rostou a jen výjimečně květináč umístím do lepší pozice pro focení. Před vlastním záběrem se vždy podívám na poslední fotografie a snažím se umístit fotoaparát do stejné polohy, jako při předešlém fotografování. Někdy to však není možné, protože kytka vyroste a nevejde se do záběru, nebo naopak zatáhne a nebylo by tak vidět nic než hlínu. V tomto případě nastupuje improvizace a fotím tak, aby bylo vidět vše podstatné.
Často však jeden obrázek na dokumentaci nestačí. V podstatě se jedná o dva případy. Pokud na malé rostlince vyroste vysoký stvol s květy (záběr celé kytky sice může vypadat hezky, ale mnoho nám to o rostlince neřekne), a nebo je rostlina veliká a důležité detaily se v celkovém záběru ztrácí. V prvním případě vyfotím vlastní kytku ze stejného úhlu jako na starším záběru, a pak udělám druhým snímkem detail květenství. Ve druhém pořídím opět dvě fotografie, a to celkový pohled a detail důležité části.
Osvětlení
Stejnoměrné osvětlení mám zajištěné způsobem pěstování. Kytky mám totiž umístěné v obývacím pokoji pod dvěmi zářivkami plnospektrálními a jednou fialovou "kytkospektrální". Osvědčilo se mi použití blesku, při kterém masožravky vypadají přirozeně plasticky a detaily více vyniknou. Blesk má ještě tu výhodu, že je možné vše fotit z ruky a lépe se tak trefím do té správné pozice a kompozice, než se stativem. Neplatí to v případě, kdy je kytka blízko stěny a blesk tak na ní vytvoří stín, který je trochu posunut z osy fotografie. Při pohledu na takový obrázek nabýváte dojmu, že šilháte 
. Řešením je prostě odsunout květináč dále od stěny. Blesk zvýrazní drobné kapičky na listech rosnatek 
, ale také se může na částech listů objevit přepálená bílá 
.
Kudy a jak koukat
Protože se kytky fotí na krátkou vzdálenost, je nutné použít místo optického hledáčku displej. U HP PhotoSmart 720 je třeba počítat s tím, že na displeji vidíte o něco menší okraje, než jsou pak na výsledném obrázku, takže se nebojte, když bude fotografovaný objekt maličko přesahovat rámeček. Fotku si vzápětí můžete prohlédnout přímo na fotoaparátu, bude již zobrazena ve správné velikosti. Používání displeje má ještě tu výhodu, že můžete s přístrojem manipulovat volně do míst, kam už hlavu obvykle nestrčíte. I když jej odkloním pod velkým úhlem a na obrazovce jsou vidět jen šedivé inverzní obrysy, stále mám představu o celkové kompozici a při troše cviku tak mohu fotit z pozic, na které bych si s normálním fotoaparátem jen těžko troufal. Tímto jsem si zpřístupnil i zastrčené rohy skříně, ve které masožravky pěstuji.Vzdálenost
Malé kytky v květináčích fotím ze vzdálenosti asi 30 cm z úhlu přibližně 60 stupňů a zoomem roztáhnu obrázek na celý displej. Pokud bych se více přiblížil a nepoužil zoom, tak nezaostřím a z cca 15 cm, od kterých aparát již automaticky ostří, dostanu obrázek se zbytečně velkými okraji. Hlavní nevýhodou záběrů bez použití zoomu je však deformovaný protáhlý obraz, kde bližší objekty se jeví jako veliké a zadní jako malinké
. U větších kytek operuji ze vzdálenosti více než jeden metr a z úhlu asi 30 stupňů, takže fotím z mírného nadhledu. Samozřejmě květinku opět pomocí zoomu "přitáhnu", aby byla přes celý displej. S trochou praxe stačí pořídit dva nebo tři obrázky, ze kterých si pak vyberete ten pravý.
Makro
Detail se ovšem pořizuje naprosto odlišně. Stejně jako v případě normálních obrázků je dobré dostat malý focený objekt na celou plochu budoucí fotografie. Připravte se na to, že budete dělat opakovaně jeden záběr stále dokola alespoň dvacetkrát. Budete kontrolovat snímky na počítači, abyste zjistili, že to není to pravé, a pak se vracet fotit znovu to samé. To se týká kompozice, technicky je to však poměrně jednoduché. Nejdříve si připravte pozadí. Mělo by být pokud možno neutrální a v tomto případě bez struktury, aby se automatika ostření nezaměřila na něj místo na detail. Používám zažloutlý list papíru, nebo postraní kryt od počítače. Neohýbá se, je světle béžový s matnou úpravou, takže se neleskne. Potom se snažím dostat fotoaparát co nejblíže tak, aby šlo ještě zaostřit s maximálním zoomem. V tomto případě je to přibližně 18 cm. U většiny fotoaparátů musíte zapnout režim makro, HP PhotoSmart 720 však obvykle pozná, že fotíte detail a nastaví si ho sám. Pokud chcete mít pozadí reálné rozmazané a ne neutrální, vložte za objekt pozadí umělé, namáčkněte spoušť, pozadí odstraňte a teprve pak exponujte 
. Toto je daň za chybějící manuální ostření.
Objekty, které fotím, jsou však menší než nejmenší záběr, jaký fotoaparát zvládne. Řešením je ořez na počítači nebo použití digitálního zoomu. Dodatečná úprava znamená rekompresi a digitální zoom snížení kvality fotografie. HP PhotoSmart 720 však místo klasického digitálního zoomu používá výřez, takže výsledný obrázek má, počítáno v bodech, menší rozměr. Tato funkce je podle mne naprosto báječná, jelikož se tím vyhnu výše uvedeným problémům.
Focení detailu kytky ze stativu je poměrně náročné. Musíte mít stativ, se kterým se velmi dobře manipuluje. Z vlastní zkušenosti doporučuji fotit z ruky, nastavíte tak aparát i do poloh, které by se se stativem těžko zvládaly. Výjimkou jsou delší expozice bez blesku, ale já jsem vždy fotil s bleskem nebo s dobrým osvětlením.
Další nastavení
Vyvážení bílé, i nastavení ISO nechávám plně na automatice. Pokud se mi obrázek zdá příliš tmavý, přidám trochu expoziční kompenzaci. Pořídil jsem mnoho snímků jedné kytky s různým nastavením. Z řady obrázků jsem pak stejně vybral ten, který byl udělaný automatikou.
Vystavení fotek
Takto pořízené fotografie se od sebe příliš neliší kvalitou a vzhledem. Pokud je uděláte v pravidelných intervalech a dáte je pak k sobě, získáte přehled, co se s danou květinou děje. Snadno si tak odpovíte na mnoho otázek jako: "Povyrostla?", "Tenhle flek na listu tam byl?" a "Vypadá jako ta co už chcípla?". Jestliže s květináči manipuluji, podle fotek je pak můžu dát na stejné místo a správně je natočit.
Obrázky upravuji na velikost 640 x 480 a vystavuji na http://masozravky.termiter.cz. Náhledy vytahuji přímo z EXIFu, takže se s nimi vlastně nemusím zabývat. Z chronologicky seřazených fotek květin, které sleduji delší dobu, je dobře patrné, jak se u mne vyvíjel způsob focení a použití různých technik.
