Opravdu masožravky žerou maso? Někdy se jim říká (hnusně a nepravdivě) hmyzožravky. Jistě se mnou budete souhlasit, že býložravec žere býlí, masožravec to ostatní. Prvoci, hmyz a králíci, tedy to ostatní, ti jsou maso. Hmyz už jsem také jedl a přísahám, že má chutí blíže k masu než k trávě.
Zkusme si přesně nadefinovat,jaké podmínky musí splňovat rostlina, abychom ji mohli prohlásit za masožravou. Jen pěstováním takové rostliny se pak totiž můžeme považovat za hrdé, pravé a nefalšované pěstitele masožravých rostlin.
Striktní definicemůžebýt:
Rostlina aktivně chytá živočichy, které stráví pomocí trávicích enzymů a přímo tak vstřebává živiny z kořisti, bez které by jinak rostlina nepřežila - zahynula by hlady.
Takové definicivyhovujínapříkladněkteré vodní bublinatky. Když se nenakrmí, tak strádají až se úplně ustrádají. Co třeba taková mucholapka, která je právem považována za královnu masožravek? Bez kořisti bez problémů přežije. Jen si občas masitým soustem přilepší.
No dobrá, budeme muset definici trochu poopravit. Co takhle:
Rostlina aktivně chytá živočichy, které stráví pomocí trávicích enzymů a přímo tak vstřebává živiny z kořisti.
To už je lepší, naše královna mucholapka se stala masožravou královnou. Ale pozor, třeba láčkovky nechytají aktivně. Jen nechají vyrůst láčku a co do ní spadne, to tam je. Tomu se nedá říci aktivní lov! Žádné klapání čelistí nebo syčení měchýřků. Totéž platí u špirlic, ale třeba i u genlisejí. Rosnatky a tučnice také čekají na to, co se na ně přilepí. Všechny pasivně lákají potravu do pasivních pastí. Prostě nuda.
Definici musíme zase upravit:
Rostlina záměrně chytá živočichy, které stráví pomocí trávicích enzymů a přímo tak vstřebává živiny z kořisti.
Teď už jsme pokryli celou řadu uznávaných masožravek. Ale co darlingtonie? Drtivá většina masožravkářů nepochybuje o její masožravosti. Ale trávicí enzymy u ní nebyly uspokojivě prokázány. Nedokáže tedy přímo vstřebávat ulovenou kořist. A že loví záměrně, o tom není pochyb. Uzavřené láčky s jednosměrným otvorem. Fenestrovaná hlavice, aby se hmyz nebál. Chycená kořist se ale v láčce rozloží běžným způsobem a dochází vlastně k hnojení na list. Tedy hnojivožravka? A co na tuto definiciřekne třeba chejlava - hovnožravka? Ta se brání: "Nepoužívejte tak silný termín, já jsem druhotně masožravá!".
Takže další pokus:
Záměrně chytá živočichy, ze kterých čerpá živiny.
No to je lepší. Tahle definice pokrývá snad už všechny známé masožravky. Bohužel však nejen ty. Záměrně chytá hmyz na lepidlo i třeba tabák anebo rajče. Co třeba smolnička? Ta se brání lepivým proužkem na květním stvolu. My o nich tvrdíme, že se tak brání škůdcům. Přilepí je a hmyz se nedostane ke šťavnatým listům. Třeba to tak opravdu je, ale když se hmyz po čase rozloží, rostlina ho listem vstřebá. Zase tu máme známé hnojení na list. A co rostliny, které obsahují insekticidy? Otráví brouka, ten spadne pod rostlinu, rozloží se. Že bychom měli masožravý bavlník, česnek nebo vratič? Tedy rostliny, které obsahují insekticidy a dokáží hmyz zlikvidovat. Ten pak opět přispěje ke zkvalitnění půdy poblíž rostliny - traviče.
Můžeme se začít vozit na slovíčku "záměrně", ale ruku na srdce, kde máte jistotu, že to opravdu dělají záměrně? Která z výhod lepivosti rostliny převažuje? Zachování celistvosti likvidací možného škůdce, nebo vytáhutí živin z rozloženého těla? A má vůbec význam zabývat se tím, která z těchto možností je převažující? Vždyť ve druhé definicijsmesezbavilipodmínkynutnosti krmení. Stačí tedy, aby rostlina přijmula jen trochu živin z kořisti a už ji můžeme považovat za masožravou. Je nutné považovat kořist za záměrnou? A když ano, kde je ta hranice záměrnosti?
Obávám se, že tu jedinou správnou definici masožravosti rostlin určitě nenajdeme. Alespoň ne takovou, do které by se vešly všechny uznávané masožravky a žádné jiné obyčejné rostliny, nad kterými mnoho chovatelů masožravek (ano, já masožravky chovám, nepěstuji) ohrnuje nos.
Tento stav si botanici dávno uvědomují, a tak zkoušejí zavést pojmy jako "primární" nebo "sekundární" masožravost. Sám jsem tomu kdysi také věřil. Ale jaká je definice těchto pojmů? A co když zavedu také "terciální" masožravost? Jistě by se na to definicenašla: Rostlina, která dokáže využít živiny z masa. To jsme si pomohli.
Jak naložíme s velkým množstvím láčkovek, které mají spodní láčky uzpůsobené do detailu na chytání lezoucího hmyzu a horní jsou jen otevřené konve? Copak je asi jejich nejvýznamnější kořistí? Ano, kam se na ně hrabe chejlava, tihle "loví" ve velkém.
Nechme to koňovi, ten má větší hlavu. Pokud si o nějaké kytce myslíme, že je masožravka, přesvědčivý důkaz její masožravosti si jistě najdeme. A co když to není "všeobecně uznávaná" masožravka? Pak je to přeci jiná botanická kuriozita a tu pěstovat můžeme!
Nezapomeňte: Darwinaina - společnost pěstitelů masožravých rostlin a jiných botanických kuriozit.
(28.89 %)