Masožravé rostliny

Drosophyllum lusitanicum
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autoraTakzvané masožravé rostliny jsou velice širokou a různorodou skupinou flóry, která lidstvo již od pradávna velmi přitahovala svým neobvyklým vzhledem nebo později, když byla masožravost prokázána, i fascinovala touto schopností, díky níž MR vděčí za své umělé zařazení.

Ačkoli si to mnozí lidé myslí, MR si nejsou všechny navzájem příbuzné – jedná se o několik nezávislých vývojových větví, které se dokázaly podobně adaptovat na prostředí, v němž rostou. Najdeme je téměř po celém světě. Je známo 16 rodů rozčleněných do 8 čeledí. Počet druhů je již věc obtížnější, jelikož jsou časté případy, kdy se z poddruhu stane samostatný druh, je objeven nový druh apod.. Přibližně se však pohybujeme okolo 600 až 700 druhů. Spousta druhů je silně variabilních, tudíž rozeznáváme mnoho poddruhů, forem, variet, či mutací. K tomu, aby se rostlina mohla pokládat za masožravou, musí splňovat některé podmínky. Musí dokázat kořist nalákat, polapit, strávit (pomocí enzymů, symbiotických mikroorganismů) a ve svůj prospěch použít látky z ní získané. Některé rostliny splňují jen některé z podmínek, tudíž je mezi opravdu masožravé neřadíme (např. Ibicella, Proboscidea, Roridula aj.).

Masožravky se od jiných rostlin morfologicky dosti liší – zejména částmi, které souvisí s lapáním kořisti. Většinou jsou velmi bizarní, zajímavé, najdou se však druhy nevýrazné, o kterých by málokdo řekl, že mají něco společného s masožravostí.

Pinguicula ibarrae
foto: Kateřina Braunová, BZ LiberecTyto rostliny se mohou nazývat taktéž „rostlinami hmyzožravými“ (insektivorními), což však zahrnuje pouze ty, které se přiživují hmyzem. Obecnějším výrazem je právě ono vžité „masožravé rostliny“ (karnivorní), které v sobě zahrnuje vše. Poprvé tento výraz použil francouzský encyklopedista Denis Diderot v druhé polovině 18. století. Rostliny loví hmyz, prvoky, červy, pavouky, korýše, plže a drobné obratlovce, jako jsou ještěrky, hlodavci, rybí plůdky a jiné zhruba do velikosti krysy. Téměř u všech rodů byl zjištěn enzym proteáza, který štěpí bílkoviny. I z tohoto hlediska termín „masožravé rostliny“ vyhovuje.

Nepenthes sp. - stočené úponky
Foto: Jakub Štěpán, Royal Botanic Gardens, Kew
Drosera whittakeri a Drosera auriculata
Foto: John Yates, Onkaparinga National Park
Sarracenia leucophylla
Foto: Jan Cvrček, BZ Liberec
Nepenthes hamata
Foto: Jakub Štěpán, BZ Liberec
Nepenthes rafflesiana var. gigantea
Foto: Vincent Bazile

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.