Heliamphora arenicola (2011)
Heliamphora ceracea (2011)
Heliamphora ciliata Fleischmann A., Wistuba A. & Nerz J. (2009)
Heliamphora collina (2011)
Heliamphora elongata J.Nerz (2004)
Heliamphora elongata
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecNěkteré stolové hory jsou od úpatí vlastními silami průzkumníků z různých vědních oborů prakticky nedostupné. Je jasné, že ne každý badatel či terénní botanik je také zdatný horolezec. Takovou stolovou horou, a proto dosud relativně málo probádanou, je například Ilu-tepui. V říjnu r. 1999 byla na severovýchodní část Ilu-tepui podniknuta expedice německého botanika prof. J. Nerze spolu s kolegy T. Carowem a Hinderhoferem. Nahoru na plošinu této stolové hory jim pomohl vrtulník. Při této první výpravě se prof. J. Nerz poprvé setkal s heliamforou, která již na první pohled upoutávala nápadně protáhlými láčkami. V březnu roku 2004 následovala druhá expedice, kterou tentokrát helikoptéra vysadila na jižní části vrcholu Ilu-tepui (hlavní aktéři expedice: Nerz, Hoogenstrijd, Zimmermann). Dávno před oběma expedicemi pořídil snímky této rostliny, tehdy s popiskem "blíže neurčený druh heliamfory" venezuelský přední znalec problematiky stolových hor ve velké šíři Charles Brewer Carias (1997, 1998). V r. 1993 na Ilu-tepui podnikl výpravu také Bill Baumgartl, ale tuto rostlinu interpretoval nesprávně jako Heliamphora ionasii, což se stalo jaksi automaticky, protože v té době byl z Ilu-tepui známý pouze tento druh. Jako nový druh, Heliamphora elongata, byl popsán prof. J. Nerzem v r. 2004 a popis byl v témže roce zvěřejněn v časopise Carnivorous Plants Newsletter.
Heliamphora exappendiculata Nerz & Wistuba (2006)
Heliamphora folliculata Wistuba, Harbarth & Carow (2001)
Heliamphora glabra (Maguire) Nerz, Wistuba & Hoogenstri (2006)
Heliamphora heterodoxa Steyerm. (1951)
Heliamphora hispida Wistuba & Nerz (2000)
Heliamphora huberi Fleischmann A., Wistuba A. & Nerz J. (2009)
Heliamphora chimantensis Wistuba, Carow et Harbarth (2002)
Heliamphora chimantensis
Foto: Jan Cvrček, BZ LiberecZdá se, že relativně snazší dosažení vrcholů stolových hor na pomezí Venezuely, Guayany a Brazílie pomocí vrtulníků a také zvýšený zájem o tento "ztracený svět", který stále slibuje nové objevy v nejrozmanitějších biologických i nebiologických oborech, to jsou dva hlavní faktory, které v nedávné době pomohly rozšířit druhovou škálu rodu heliamfora (Heliamphora Benth.). Jedním z takových je i heliamfora chimantská (H. chimantensis) objevená německým cestovatelem, znalcem a pěstitelem MR Andreasem Wistubou a jeho kolegy T. Carowem a P. Harbarthem při expedici na vrcholové plató Chimantského masivu (jižní Venezuela) v roce 2001. Hned v roce následujícím byla náležitě botanicky popsána. Její druhové jméno se vztahuje k místu výskytu: dosud byla nalezena pouze na Chimanta tepui.
Heliamphora ionasii Maguire (1978)
Heliamphora macdonaldae Gleason (1931)
Heliamphora minor Gleason (1939)
Heliamphora minor
Foto: Stew McPhersonObjevitelem heliamfory menší (Heliamphora minor) z čeledi špirlicovitých (Sarraceniaceae Dum.), čtvrtého nalezeného druhu tohoto rodu, je botanik G.H.H. Tate. Její první nález pochází z let 1937 - 38 (Lloyd, F.E., 1942).
