Drosera aberrans Lowrie ex Lowrie & Carlquist
Drosera acaulis L.f. (1781)
Drosera adelae F. Mueller (1864)
Drosera adelae
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecRosnatka Adélina (Drosera adelae F. Muell.) je z trojice zvláštní eko-skupiny tzv. australských pralesních rosnatek nejčastěji pěstovaným druhem. Méně je známo, že se stejně jako její blízké příbuzné Drosera schizandra a Drosera prolifera vyskytuje na velmi omezeném území, a že v přírodě patří mezi nejohroženější roslinné druhy světa.
Drosera admirabilis Debbert (1987)
Drosera affinis Welw. ex Oliv. (1871)
Drosera afra Debbert (2002)
Drosera alba Phill. (1913)
Drosera alba
Foto: R. SudováVelmi unikátní jihoafrický druh rosnatky, o němž není příliš snadné získat podrobnější informace z běžných zdrojů. Ekologicky patří mezi druhy se stejným cyklem vegetace a dormance jako australské hlíznaté rosnatky.
Drosera aliciae R. Hamet (1905)
Drosera aliciae
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorkyRosnatka Alicina (Drosera aliciae R. Hamet) je určitě podobně jako rosnatka kapská (Drosera capensis L.) velmi vhodnou rostlinou pro začínající pěstitele se zaměřením na masožravé rostliny.
Drosera allantostigma (N.Marchant & Lowrie) Schlauer (1996)
Drosera amazonica Rivadavia, A. Fleischm. & Vicent. (2009)
Drosera andersoniana W.Fitzg. ex Ewart. & White (1909)
Drosera androsacea Diels (1904)
Drosera anglica Huds. (1778)
Drosera arcturi Hook. (1834)
Drosera arenicola Steyerm. (1952)
Drosera ascendens A. St.-Hil.
Drosera auriculata (Backh. ex Planch.) Conn (1981)
Drosera banksii R.Br. ex DC. (1824)
Drosera barbigera Planch. (1848)
Drosera barbigera
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorkyRosnatka vousatá (Drosera barbigera) spadá do skupiny tzv. trpasličích rosnatek se specifickými rysy, z nichž nejvýraznějšími jsou především miniaturizace velikosti a tvorba vegetativních rozmnožovacích tělísek, tzv. gemm.
Ale relativně, mezi ostatními rosnatčími australskými "trpaslíky", představuje spolu s dalším druhem této ekologické skupiny, rosnatkou štírkovitou (Drosera scorpioides) docela slušného Goliáše.
Drosera bequaertii Taton (1945)
Drosera bicolor Lowrie & Carlquist (1992)
Drosera biflora Willd. ex Roem. & Schult. (1820)
Drosera binata Labill. (1804)
Drosera brevicornis Lowrie (1996)
Drosera brevifolia Pursh (1814)
Drosera broomensis Lowrie (1996)
Drosera browniana Lowrie & N.Marchant (1992)
Drosera bulbigena Morr. (1903)
Drosera bulbosa Hook. (1841)
Drosera burkeana Planch. (1848)
Drosera burmannii Vahl (1794)
Drosera caduca Lowrie (1996)
Drosera callistos N. Marchant (1992)
Drosera camporupestris F.Rivadavia (2003)
Drosera capensis L. (1753)
Drosera capensis
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraJedna z nádherných dekorativních rosnatek bez velké náročnosti k pěstování, která je vhodná pro každého začátečníka. Za svou ochotu dělat radost i začínajícímu pěstiteli masožravých rostlin se často rychle pokládá za "plevel" a její krása a zajímavost se brzy ztrácí za starostmi s pěstitelsky náročnějšími druhy či za touhami po jiných neotřelejších druzích. Dospělé starší rostliny vytvářejí pseudokmínky s vrcholovou růžicí listů, které vypadají jako jakési masožravé palmičky.
Drosera capillaris Poir. (1804)
Drosera capillaris
Foto: Jan Cvrček, BZ LiberecVděčná začátečnická rosnatka, která je velmi odolná a tolerantní k pěstitelským chybám. Má všechny náležitosti klasické rosnatky s přízemní listovou růžicí, ohromnou vitalitu, čepele schopné sbalení kolem větší kořisti, tentakula s lepkavým průsvitným slizem, vynikající klíčivost semínek, jejichž vznik není ani třeba podmiňovat cizosprášením a spokojí se s dobře osvětleným okenním parapetem, kde zvláště ve větším květináči ve více jedincích vytvoří spolehlivě nevšední nádhernou podívanou.
Drosera cayennensis Sagot ex Diels (1906)
Drosera cendeensis Tamayo & Croizat (1949)
Drosera cistiflora L. (1760)
Drosera citrina Lowrie & Carlquist (1992)
Drosera closterostigma N.Marchant (1992)
Drosera coccipetala Debbert
Drosera collinsiae Brown ex Burtt Davy (1924)
Drosera colombiana Fernandez-Perez (1965)
Drosera communis St.Hil. (1824)
Drosera cuneifolia L.f. (1781)
Drosera curviscapa
Drosera darwinensis Lowrie (1996)
Drosera derbyensis Lowrie (1996)
Drosera dielsiana Exell & Laundon (1956)
Drosera dichrosepala Turcz. (1854)
Drosera dichrosepala subsp. enodes
Foto: Václav Lenk, sbírka autoraTento druh trpasličí rosnatky má dvojbarevné kališní lístky, odtud polatinštělé původně řecké druhové jméno dichrosepala. Květy rosnatky dvoubarevné sladce voní, otevřené vytrvávají až tři dny a otvírají se dokonce i v noci a v zatažených deštivých dnech.
Drosera dilatatopetiolaris Kondo (1984)
Drosera echinoblastus N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera elongata Exell & Laundon (1955)
Drosera eneabba N.Marchant (1992)
Drosera ericgreenii A. Fleischm., Gibson et Rivadavia (2008)
Drosera erythrogyne N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera erythrorhiza Lindl. (1839)
Drosera esmeraldae Steyerm. (1957)
Drosera esterhuyseniae Salt.
Drosera falconeri Tsang ex Kondo (1984)
Drosera felix Steyerm. & L.B.Smith (1974)
Drosera filiformis Raf. (1808)
Drosera fimbriata DeBuhr (1975)
Drosera fulva Planch. (1848)
Drosera gibsonii P. Mann (2006)
Drosera gigantea Lindley (1824)
Drosera glabripes (Harv. ex Planch.) Stein (1886)
Drosera glanduligera Lehm. (1844)
Drosera graminifolia St.Hil. (1824)
Drosera graniticola N.Marchant (1982)
Drosera grantsaui F.Rivadavia (2003)
Drosera graomogolensis T.Silva (1997)
Drosera grievei Lowrie & N.Marchant (1992)
Drosera hamiltonii C.R.P. Andrews (1903)
Drosera hamiltonii
Foto: Michal Rubeš, BZ Liberec
Drosera hamiltonii
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecRosnatka Hamiltonova (Drosera hamiltonii) roste často tam, kde láčkovice australská (Cephalotus follicularis). Bohužel, s ubýváním přirozených stanovišť vlivem lidské činnosti, zejména zemědělské, se tento druh stává stále vzácnějším.
Drosera hartmeyerorum Schlauer (2001)
Tento druh je rozpoznatelný od velmi podobného druhu Drosera indica tím, že vytváří na povrchu lodyhy "žlutá tělíska", která jsou naprosto unikátním jevem. Doposud se nepodařilo přesvědčivě určit, jaký mají pro rostlinu význam.
Drosera helodes N.Marchant (1992)
Drosera heterophylla Lindley (1824)
Drosera hilaris Cham. & Schltdl. (1826)
Drosera hirtella St.Hil. (1824)
Drosera hirticalyx R.Duno & Culham (1995)
Drosera hookeri R.P.Gibson, B.J.Conn & Conran
Drosera huegellii Endl. (1837)
Drosera humbertii Exell & Laundon (1956)
Drosera humilis Planch. (1982)
Drosera hyperostigma N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera chrysolepis Taub. (1893)
Drosera indica L. (1753)
Drosera intermedia Hayne (1900)
Drosera intricata Planch. (1848)
Drosera kaieteurensis Brumm.-Ding. (1955)
Drosera katangensis Taton (1945)
Drosera kenneallyi Lowrie (1996)
Drosera lanata Kondo (1984)
Drosera lasiantha Lowrie & Carlquist (1992)
Drosera leucoblasta Benth. (1864)
Drosera leucostigma N. Marchant & A. Lowrie (1992)
Drosera linearis Goldie (1822)
Hibernující druh rosnatky z pomezí Kanady a USA v oblasti hraničních Velkých jezer, kde preferuje růst ve slínovitých bažinách, které nemají kyselé, ale zásadité pH - u rosatek s obecnou oblibou kyselých rašelinných močálů jev unikátní. Právě tento rys jsme upřednostnili pro její druhové české pojmenování, protože druhové latinské jméno linearis značí "čárkovitá", a to se nám zdálo pro čárkovitost listů i jiných druhů rosnatek málo specifické.
Už D.E. Schnell, přední znalec severoamerických druhů masožravých rostlin, ve své publikaci z r. 1976 uvádí, že tento druh na svých lokalitách vykazuje znatelné úbytky, zvlášť uvádí stanoviště z oblasti jihovýchodního Michiganu. Úbytky přičítá především okyselování slínovištních bažin, jejich znečišťování škodlivinami lidské činnosti a jejich vyššímu a dlouhodobějšímu zaplavování.
Drosera longiscapa Debbert
Drosera lowriei N.Marchant (1992)
Drosera lunata Taton (1945)
Drosera macrantha Endl. (1837)
Drosera macrophylla Lindley (1839)
Drosera madagascariensis DC. (1824)
Drosera mannii Cheek (1990)
Drosera marchantii DeBuhr (1975)
Drosera menziesii R.Br. ex DC. (1824)
Drosera meristocaulis Maguire & Wurdack (1957)
Drosera microphylla Endl. (1837)
Drosera miniata Diels (1904)
Drosera modesta Diels (1904)
Drosera montana St.Hil. (1824)
Drosera monticola Lowrie & N.Marchant (1992)
Drosera moorei Lowrie (1999)
Drosera myriantha Planchon (1848)
Drosera natalensis Diels (1906)
Drosera neesii Lehm. (1844)
Drosera neocaledonica R.Hamet (1906)
Drosera neocaledonica
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora.Tento druh rosnatky je endemitem z Nové Kaledonie. Pro odlehlost jeho výskytu jsou o něm informace dosti sporadické. Při sestavě jeho potrétu pro jedno číslo našeho časopisu TRIFID (Trifid 3/2003) jsem převážně čerpal z informací, které mi laskavě poskytl Dr. L. Legendre, jehož mi doporučil profesor J. Schlauer s tím, že pan doktor Legendre rosnatku novokaledonskou (Drosera neocaledonica) studoval přímo v terénu.
Drosera nidiformis Debbert (1991)
Drosera nitidula Planch. (1848)
Drosera oblanceolata Y.Z.Ruan (1981)
Drosera occidentalis Morr. (1912)
Drosera omissa N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera orbiculata N.Marchant & Lowrie roku (1992)
Drosera ordensis Lowrie (1994)
Drosera oreopodion N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera paleacea D.C. (1824)
Drosera pallida Lindley (1839)
Drosera panamensis Correa & A.S.Taylor (1976)
Drosera paradoxa Lowrie (1997)
Drosera parvula Planch. (1848)
Drosera patens (Diels) N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera pauciflora Banks ex DC (1824)
Drosera pedicellaris Lowrie (2002)
Drosera peltata Thunb. (1797)
Drosera peruensis T.Silva a M.D.Correa (2002)
Drosera petiolaris R.BR ex DC (1824)
Drosera pilosa Exell & Laundon (1956)
Drosera platypoda Turcz. (1854)
Drosera platystigma Lehm. (1844)
Drosera platystigma
Foto: Kateřina BraunováRosnatka plochoblizná (Drosera platystigma) spadá mezi rosnatky, které se ve vývoji specializovaly na miniaturizaci svých listových růžic asi nejlépe ze všech rosnatek. Stalo se to v Austrálii a to bez porovnatelné konkurence jinde ve světě. Co tyto "pidirosnatky" postrádají na velikosti, vynahrazují si kobercovými porosty, kde jsou jedinci těsně nahloučeni jeden vedle druhého. Na takovém koberci může uvíznout i větší kořist udolaná nekonečným plahočením po stále dalších a dalších lepkavých stopkatých žlázkách, které jí pochod znesnadňují a zpomalují, až do úplného vysílení, takže bez života končí na některé z rosnatek uštvána v jakési rostlinné obdobě kolektivního lovu (Studnička, M., 1984).
Drosera porrecta Lehm. (1992)
Drosera praefolia (Tepper) Lowrie & Conran (2008)
Drosera prolifera C.T. White (1940)
Drosera prolifera
Foto: Zbyněk Elingr, sbírka autoraAnglické pojmenování rosnatky rozrůstavé (Drosera prolifera) "The Hen and Chickens Sundew" (kvočna s kuřaty) vystihuje její výraznou schopnost odnožovat a rozrůstat se do okolí mateřské rostliny, což v praxi znamená, že se v okolí dospělé rostliny obvykle vyskytují drobné malé rostlinky vytvořené právě na jejích odnožích.
Drosera prostrata N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera prostratoscaposa Lowrie & Carlquist (1990)
Drosera pulchella Lehm. (1844)
Drosera pulchella
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraRosnatka přepěkná (Drosera pulchella) je u našich i zahraničních pěstitelů oblíbeným a méně náročným druhem z okruhu trpasličích rosnatek ("pygmy sundews" v angl. literatuře).
Drosera purpurascens Schlotthaub. (1982)
Drosera pycnoblasta Diels (1904)
Drosera pygmaea DC. (1824)
Drosera pygmaea
Foto: Mirek Zacpal, AustrálieJediná pravá trpasličí rosnatka, která roste také na některých lokalitách mimo australský kontinent (viz o tom podrobněji v "Geografickém rozšíření"). Vyznačuje se čtyřčetnými květy, což je odchylka od běžnějšího pětičetného květního vzorce v rodu rosnatka (Drosera).
Z hlediska rozšíření rosnatčích "trpaslíků" po australském kontinentu jde o jediný druh rostoucí mimo Západní Austrálii (více a přesněji viz "pozn.1").
Signatura za latinským názvem této rostlinky, "DC", je zkratkou, pod níž se skrývá věhlasný švýcarský botanik Augustin Pyramus de Candolle (1778-1841), který drží primát v jejím popisu. Takovou zkratku si v botanické obci mohou dovolit jen skutečně význační botanikové.
Drosera quartzicola Rivadavia & Gonella (2011)
Drosera quartzicola je nově popsaný druh rosnatky známý pouze z několika málo lokalit v oblasti Serra do Cipó, Minas Gerais, jihovýchodní Brazílie. Tato rosnatka bývala považována za křížence Drosera chrysolepis s Drosera villosa (Drosera × chrysolosa), což však především díky nepřítomnosti Drosera villosa v okolí jejího výskytu, není možné. Dříve se pro ni používalo označení Drosera sp. "Cipó". Celková známá populace rozkládají se na 4 lokalitách čítá jen okolo 300 jedinců, což svědčí o její obrovské vzácnosti.
Drosera radicans N.Marchant (1982)
Drosera ramellosa Lehm. (1844)
Drosera ramentacea Burch. ex DC. (1824)
Drosera regia Stephens (1926)
Drosera rechingeri Strid (1987)
Drosera roraimae (Klotzsch ex Diels) Maguire & Laundon (1957)
Drosera rosulata Lehm. (1844)
Drosera rotundifolia L.
Drosera rotundifolia
Foto: Kateřina Braunová, TřeboňskoShodou okolností začínáme plnit kartu rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.) základními daty v době velmi aktuální: Darwiniana se totiž v součinnosti s botanickým internetovým médiem Botany.czweb zapojila do ankety, která má v konečných důsledcích nadnárodní celoevropský charakter. Na národní úrovni byly osloveny některé významné osobnosti (RNDr. V. Větvička např.), které se zabývají botanikou, ale i nebotanické populární persony (např. herec J. Dušek). Každá oslovená osobnost "lobuje" za jednu konkrétní rostlinu, kterou považuje za vhodnou kandidátku na titul "Národní chráněné rostliny". "D" je mezi jednotlivci jediný spolek, který má možnost v této akci propagovat nějakou svou rostlinu a jak jinak v jejím případě, než nějakou masožravou, která u nás ještě roste. Do detailů zde zabíhat nehodláme, zájemci se na našem webu mohou o celé této akci obšírně informovat v příslušné rubrice. Zde již jen postačí, když uvedeme, že Darwiniana "lobuje" právě za tuto naši bezesporu nejdůvěrněji známou masožravou rostlinu s příslušnou loveckou výbavou. Sluší se tedy, aby ji VAMR náležitě představil.
Drosera rubrifolia P.Debbert (2003)
Drosera rupicola (N.Marchant) Lowrie (2005)
Drosera salina N.Marchant & Lowrie (1992)
Drosera scorpioides Planch. (1848)
Drosera scorpioides
Foto: Jiří Vaněk, sbírka autoraAutorem vědeckého popisu a jména tohoto skvostu mezi australskými trpasličími rosnatkami je francouzský botanik Jules Émile Planchon (1823-1888), který popsal a pojmenoval celou řadu dalších i nemasožravých rostlinných druhů. Za mnohé mu vděčí francouzští vinaři, kterým pomohl vyřešit problém s vinnou muškou r. Phylloxera devastující révové porosty zejména v jižní Francii.
Ale zpět k rosnatce štírkovité (Drosera scorpioides): českou verzi jejího názvu přejímáme od RNDr. M. Studničky, který jej odvozuje z latinského druhového jména ve významu "podobná štírovi", a protože jde o drobnou bylinu, tedy "štírkovitá". Autorovi vědeckého názvu její listy asi vzhledem připomínaly siluetu štíra či škorpiona.
Drosera sessilifolia St.Hil. (1824)
Drosera sewelliae Diels (1904)
Drosera schizandra L. Diels (1906)
Drosera schizandra
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autoraZ trojice australských pralesních rosnatek (spolu s Drosera adelae a Drosera prolifera) je rosnatka stínomilná (Drosera schizandra) určitě pěstitelsky nejnáročnější. Dokáže pěstitele těšit dlouhou dobu bezproblémovým růstem a pak náhle zajde, aniž by bylo jasné, co je příčinou. Vyznačuje se v tomto druhovém triu také nejmenší ochotou ke kvetení, které, pokud se jím rostlina projeví, je stále pěstitelskou ojedinělostí, raritou a vzácností.
Drosera schmutzii Lowrie & Conran (2008)
Drosera schwackei Diels (1906)
Drosera slackii Cheek (1987)
Drosera slackii
Foto: Kateřina Braunová, výstava Darwiniany 2006
Rosnatku Slackovu (Drosera slackii) popsal teprve v roce 1987 anglický botanik M. Cheek a pojmenoval ji na počest již zesnulého známého britského pěstitele masožravých rostlin Adriana Slacka.
Drosera solaris A.Fleischm., Wistuba, S.McPherson
Drosera spatulata Labill. (1804)
Drosera spilos N. Marchant et A. Lowrie (1992)
Drosera spilos
Foto: Václav Lenk, sbírka autoraČeský druhový název této trpasličí rosnatky je odvozen z latinského výrazu "spilos", který má mnoho významů (skvrna, kolečko, puntík, prcek ve smyslu frťan, drobek, trocha, kapka ve významu malého množství), z nichž jsem nakonec zvolil význam "čehosi malého" a vyšla mi nakonec "drobněnka" (Žáček, Z., 2008).
Drosera spiralis St.Hil. (1824)
Drosera stenopetala Hook.f. (1853)
Drosera stolonifera Endl. (1837)
Drosera stricticaulis (Diels) O.H.Sargent (1913)
Drosera subhirtella Planch. (1848)
Drosera subtilis N.Marchant (1982)
Drosera sulphurea Lehm. (1844)
Drosera tentaculata F.Rivadavia (2003)
Drosera tomentosa (St.Hil.) Diels (1906)
Drosera trinervia Spreng. (1820)
Drosera tubaestylis N.Marchant (1992)
Drosera ultramafica A.Fleischm., A.S.Rob. & S.McPherson (2011)
Drosera ultramafica je nově objevený druh rosnatky s domovinou v Malajsii, Filipínách a Sulawesi. V minulosti byla zaměňována za Drosera spatulata. Právě tomuto druhu a druhům Drosera neocaledonica a Drosera oblanceolata se zdá být nejbližší. Rostlina má podlouhlé polovzpřímené listy, listové růžice vitálních rostlin působí hezky zakulaceně. Své netradičně znějící jméno získala podle půd, na nichž roste (na minerály bohaté ultramafické zeminy). Zdá se, že tento druh bude v kultuře lehce pěstovatelný, a tak je nejspíše jen otázkou času než se mezi pěstitele rozšíří.
