Drosera spilos
Foto: Václav Lenk, sbírka autoraČeský druhový název této trpasličí rosnatky je odvozen z latinského výrazu "spilos", který má mnoho významů (skvrna, kolečko, puntík, prcek ve smyslu frťan, drobek, trocha, kapka ve významu malého množství), z nichž jsem nakonec zvolil význam "čehosi malého" a vyšla mi nakonec "drobněnka" (Žáček, Z., 2008).
| česky | rosnatka drobněnka |
Čeleď rosnatkovitých (Droseraceae L.), sekce Lamprolepis.
synonyma: Drosera sp. "Muchea"
Drosera spilos
Foto: Václav Lenk, sbírka autoraVytrvalá bylina s plochou přízemní listovou růžičkou s průměrem do 1,5 cm.
Listy: čepel široce elipčitá, 2 mm dlouhá, 1,5 mm široká, na rubu řídce žláznatá, na okrajích čepele zadržovací žlázky, zbytek povrchu opatřen drobnějším typem žlázek. Řapík je dlouhý 5,5 mm, ve středu rozšířený na 0,6 mm a při čepeli zúžený na 0,5 mm. Je silný 0,2 mm, na průřezu čočkovitý, spodní povrch řídce žláznatý, jinak lysý.
Palisty: jsou 4,5 mm široké, u báze o šířce 0,8 mm, trojcípé, střední cíp dělen ve dva segmenty, jejichž vnější okraje jsou nepravidelně zoubkované, vrchol každého segmentu se rozděluje ve dvě třásně, zevní okraj bočních cípů nepravidelně zoubkovaný, vrchol samostatně třásnitý, na vnitřním okraji poblíž vrcholu je výrazný nepravidelně zoubkatě lemovaný segment o 1,5 mm delší než je délka středního cípu.
Květenství: na jednu listovou růžičku se vytváří 1-2, květní stvol dorůstá výšky 7 cm, je řídce žláznatý ve spodní části, žláznatější v horní. Na jednom květním stvolu postupně vykvétá až 15 květů, které jsou za zralosti převislé, květní stopky o délce 2 mm.
Květy: korunní plátky (C) jsou bílé nebo růžové, okraje a vrcholy jsou často tmavěji růžové s nápadnou výrazněji růžovou skvrnou při bázi, jsou obvejčité, dlouhé 7 mm včetně zeleného prstovitého klínu při bázi o délce 1 mm, široké jsou 4,5 mm, okraje i vrchol celistvé. Kališní lístky (K) jsou úzce obvejčité, dlouhé 2 mm, široké 1,2 mm a s celistvými okraji, vrchol nepravidelně vrubkovaný, povrch oděný nemnoha roztroušenými červenými miskovitými žlázkami na bílých kuželovitě rozšířených stopečkách. Tyčinek (A) 5. délka 1,8 mm, nitky bílé, pyl bílý. Semeník (G) je bledavě zelený, obráceně kuželovitý, dlouhý 0,6 mm a o průměru 1 mm. Čnělky 3, zelenobílé, horizontálně rozestřené, od báze na svrchním povrchu dlouhé 0,5 mm, na rubu blizny 1 mm dlouhé. Uspořádání čnělka-blizna táhle kuželovité, dlouhé 3 mm, při bázi úzké, ve středu rozšířené, k vrcholu zašpičatělé, barva blizny je bílá.
Doba kvetení: v přírodě říjen až listopad, v kultuře s počátkem kvetení v půli dubna.
Plody:
Kořenová soustava:
Gemmy: jako u všech trpasličích rosnatek z Austrálie se tato vegetativní tělíska tvoří v období sucha, a to ve středu listových růžiček. U popisovaného druhu jsou vejčité, dlouhé 1 mm, široké 0,9 mm a silné rovněž 0,9 mm.
mapa rozšíření Drosera spilos
Mapa: Michal Rubeš
Geografické rozšíření:
Západní Austrálie, lokality Muchea, Cataby, Eneabba (Lowrie, A., 1989).
Cenologie:
Roste v jílovitých půdách posetých oblázky lateritu (Lowrie, A. 1989).
náročnost: 2 - střední
Drosera spilos
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorkySubstrát: rašelina s křemičitým pískem nebo perlitem (1:1-2:1).
Zálivka: květináčky stojí celoročně v podmiskách s vodou, vyjma období zjevné dormance, kdy rostliny snižují růstovou aktivitu na minimum. V tomto období se substrát zvlhčuje jen lehce, ale tak, aby nevyschl úplně.
Osvit: po celý rok maximálně možné přirozené osvětlení. Snižování světelné intenzity a pokles teploty vede k snazší tvorbě gemm.
Teplota: bez zvláštních teplotních nároků. Celoročně vyhovující stálá pokojová teplota.
Rozmnožování:
a/ Vegetativní: pomocí gemm. U nás se v kultuře vytvářejí koncem podzimu a začátkem zimy. Kladou se na mokrou rašelinu, kde z nich raší čerstvé rostlinky do několika málo dní.
b/ Generativní: rostlina není autogamní, nezbytné opylování křížem a pak samozřejmě výsevem semen.
Škůdci: čerstvě založeným gemmám mohou být zkázonosné larvy smutnic.
Vhodné stanovištní niky: v zimním období vytápěný skleník, nejsvětlejší místa v bytě (okenní parapety s jižní, západní nebo východní světelnou expozicí), volně v obytných prostorách pod umělým osvitem. Letnění na balkoně či v zahradě vhodné.
Hybridizace přirozená i umělá je jistě možná.
Variabilita jen v rozsahu druhu bez nižšího členění.
Pozn1:
Většina trpasličích rosnatek včetně popisovaného druhu v této kartě, jež mají táhle kuželovité uspořádání komplexu čnělka-blizna, se dříve slučovala s rosnatkou Drosera leucoblasta.
Rosnatka drobněnka (Drosera spilos) se liší kompletně bílými tyčinkami, kuželovitým a ježatým shlukem palistů (stipulí) a převislým plodenstvím.
Základní text pro tuto kartu vytvořila Braunová, K., 2008.
Lowrie, A.: Carnivorous Plants of Australia, Vol.2, University of Western Australia Press, 1989.
Toufar, P.: Drosera spilos, APMR 6/1993.
|
|
|
|
 |
 Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak. |
|
