Drosera linearis Goldie 1822

Hibernující druh rosnatky z pomezí Kanady a USA v oblasti hraničních Velkých jezer, kde preferuje růst ve slínovitých bažinách, které nemají kyselé, ale zásadité pH - u rosatek s obecnou oblibou kyselých rašelinných močálů jev unikátní. Právě tento rys jsme upřednostnili pro její druhové české pojmenování, protože druhové latinské jméno linearis značí "čárkovitá", a to se nám zdálo pro čárkovitost listů i jiných druhů rosnatek málo specifické.
Už D.E. Schnell, přední znalec severoamerických druhů masožravých rostlin, ve své publikaci z r. 1976 uvádí, že tento druh na svých lokalitách vykazuje znatelné úbytky, zvlášť uvádí stanoviště z oblasti jihovýchodního Michiganu. Úbytky přičítá především okyselování slínovištních bažin, jejich znečišťování škodlivinami lidské činnosti a jejich vyššímu a dlouhodobějšímu zaplavování.

Taxonomie, systematika

Čeleď rosnatkovitých (Droseraceae L.).

Botanický popis

Vytrvalá drobná bylina, která zimní podmínky přestává tvorbou hibernakulí (zimních odpočivných, klidových) pupenů.

Listy: obecně vzpřímené, uspořádané v růžici, řapíky o délce 2 cm, čepele dorůstající až 3 cm délky, na svrchní straně porostlé stopkatými žlázkami, které vylučují lepkavé kapičky průhledného slizu a přisedlými trávicími žlázkami. Čepele jen o málo širší než řapíky, úzce protáhlé, odtud druhové latinské jméno "linearis" (čárkovité).
V zimním období dochází k zastavení růstu listů z růstového středu a vytváření zimního pupene (hibernaculum).

Květy: obvykle bílé, pětičetné, drobné, uspořádané na květním stvolu ve vijanu jako např. i u nás rostoucí rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia L.).
Kvetení v přírodě probíhá od června do srpna.

Plody: tobolky.

Semena:

Kořenový systém:

Prostředí

Geografický výskyt:
Od Labradoru na západě po oblast Velkých jezer a jižně po Michigan.

Cenologie:
Alkalická močálová slínoviště, kde často roste ve společenství severního poddruhu špirlice nachové (Sarracenia purpurea ssp. purpurea), ale také poblíž rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia) a rosnatky anglické (Drosera anglica), které se v jejím okolí vyskytují díky mozaikovité struktuře substrátu a tedy i mozaikovitému charakteru pH. Na takových stanovištích se rosnatky s preferencí kyselého substrátu nacházejí na rašeliníkových vyvýšeninách či chomáčích, které jako ostrůvky roztroušeně rostou při okrajích zamokřených oblastí s dominancí slínu.
Rosnatka slínovištní dokáže růst i v mělce vodou zaplaveném prostředí, pokud není kyselá a nezaplavuje listy.

Pěstování

náročnost: 3 - obtížná

V našich podmínkách poměrně málo známý a pěstovaný druh, který se v pěstitelských sbírkách objevuje jen vzácně. Vzhledem ke zdejší malé zkušeností s kultivací popisovaného druhu, rozhodně nevhodný pro začátečníky, ale pro zkušenější, při splnění specifických nároků, střední stupeň.

Substrát: dle zkušeností pěstitelů ze zahraničí roste tento druh narozdíl od preference zásaditějších substrátů v přírodě dobře i v klasických kyselých substrátech, tj. směs rašeliny + křemičitého písku (3-2:1), vhodný je i živý rašeliník.

Osvit: ve vegetační sezoně maximálně možný, v zimním období snížený.

Teploty: letní 18-25 st.C jsou optimální, při dobré závlaze neškodí ani vyšší teploty kolem 30 st.C, v zimě je nezbytné snížení teploty lehce nad 0 st.C, aby se rostlinám umožnila řádná fyziologická dormance, možné je uskladnění hibernakulí do chladničky v lehce zavlhčeném stavu (zabalené do smotku rašeliníku nebo zvlhčeného ubrousku a vložené do mikroténového sáčku).

Zálivka: letní vydatná, květináč stojí v podmisce s vyšší hladinou vody, zimní, pokud ponecháme rostliny v hibernujícím stavu v květináči, pak substrát jen lehce zavlhčený, v podmisce se udržuje jen nízký stav vody.

RVV: 60-80 % postačuje, dobré RVV mikroklima může zvyšovat pěstování v živém rašeliníku.

Rozmnožování:
a/Vegetativní:

Generativní:

Škůdci: běžní jako u jiných rostlin v kultuře.

Vhodné stanovištní niky: okenní parapety, meziokenní prostory, haly a zimní zahrady, které se v zimě nevytápějí a jsou jen lehce temperovány, letnění na balkonech a zahradách vhodné, ale nezbytná je vydatná závlaha. Možnost zimování a pěstvání na venkovních rašeliništích v našich podmínkách určitě jistá.

Variety, kultivary, formy, ...

Jednotný druh bez výrazné vnitrodruhové variability, bez členění na nižší taxony.
Hybridizace s příbuznými druhy jistě možná.

Poznámky

Pozn.1:
Podle D.E. Schnella (1976) není zatím dořešeno, zda je adaptace této rosnatky na zásadité substráty striktně daná, anebo, zda jde o sekundární výhodu. Z kultivačních zkušeností uvedeného autora i jiných plyne, že semena rosnatky slínovištní klíčí a rostliny bezproblémově rostou i v kyselých substrátech ze směsí rašeliny a křemičitého písku či v živém rašeliníku, ale vzor tomu v přírodě tento druh nápadně upřednostňuje zásaditější substráty a na ostrůvcích o kyselejším pH se vyskytuje zřídka. Autor se domnívá, že důvodem by snad mohla být malá konkurenceschopnost rosnatky slínovištní s druhy rostoucími na kyselejších substrátech, že právě proto využívá své širší tolerance k růstu v zásaditějších prostředích s menším počtem konkurenčních druhů.
Není vyloučeno, že výzkum od roku 1976 natolik pokročil, že je o tomto jevu u rosnatky slínovištní známo podstatně více, ale VAMR zatím žádné takové zdroje k dispozici nemá.

Použité zdroje

Schnell, D.E.: The Carnivorous Plants of The USA and Canada, John F. Blair, Publisher, Winston-Salem, North Carolina, 1976.

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.