Darwiniana - česká společnost pěstitelů masožravých rostlin

VAMR
Víte, že australské pralesní rosnatky mají řidšeji uspořádané tentakule než jiné druhy? Je to adaptace pro lepší odtok vody.

Utricularia calycifida Benj. 1847

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora
Bublinatka záhadná (Utricularia calycifida) byla popsána německým lékařem a botanikem Ludwigem Benjaminem (1825-1848), odtud zkratka jeho jména za latinským názvem.

Utricularia calycifida se vyslovuje jako "Utrikulária kalicifida".
českybublinatka záhadná

Taxonomie, systematika

V čeledi bublinatkovitých (Lentibulariaceae L.) se bublinatka záhadná (Utricularia calycifida) řadí do sekce Psyllosperma.

Botanický popis

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora
Drobnější až středně velká vytrvalá terestrická bylina ukotvená v zemi nemnoha rhizoidy (orgán podobný kořenu), které od rostlinné báze srůstají do substrátu. Jsou nitkovité, několik cm dlouhé, 0,3 mm silné a s kapilárním žláznatým větvením.

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora
Podzemní prýty: početnější než rhizoidy, větvené, až 10 cm dlouhé a až 0,6 mm silné.
Pasti na podzemních prýtech hojné. Jsou kulovité a stopkaté, 1-1,5 mm dlouhé, báze ústí se dvěma krátkými vzad směřujícími úzce deltoidními oploštělými výrůstky, jež řídce pokrývají přisedlé žlázky a histě žlázky stopkaté.

Asimilační prýty: nemnohé, na bázi růžicovité, dlouze řapíkaté až bezmála přisedlé, čepel úzce oválná a skoro okrouhlá, 0,5-4 cm široká, matně lesklá, mnohonervá, její báze obvykle klínovitá, méně běžně oválná nebo skro srdčitá, apex (vrchol čepele) zaoblený, celková délka 1-15 cm.


Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck
Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck
Květenství: 10-30 (-50) cm vysoké, vzpřímené, jediné nebo dvě a pak vyrůstající následně jedno po druhém, nevětvené nebo občas i ano. Květní osa 0,5-1,ř mm silná, v dolní pasáži táhle kuželovitá a lehce žláznatá, v horní části úzce křídlatá a lysá. Šupinek poskrovnu, umístěny bazálně, podobné listenům. Bazální listeny velmi úzce trojúhlé a s ostrým vrcholem, dole úzce kýlnaté a lysé, 2-3 mm dlouhé.

Květy (2)-5-10 (-20) v řídkém hroznu o výšce až 20 cm, internodia (odstupy mezi jedn. květy) o délce 1-3 cm, květní stopky protáhlé, 2-5 cm dlouhé, nitkovité a hranaté.
Kališní lístky - nestejné s hojnou vzájemně propojenou nervaturou, okraje trochu, ale zřetelně zoubkaté. Horní kališní lístek výrazně široce oválný, 3-6 mm dlouhý, vrchol zaostřený. Dolní kališní lístek trochu užší, apex rozdělen ve dva zaostřené cípy.
Korunní lístky - obvykle levandulově růžové se žlutou skvrnou na bázi spodního pysky, ale někdy zcela bílé, žluté nebo hnědavé, 8-16 mm dlouhé, vnitřní i zevní povrch více méně porostlý velmi krátce stopkatými žlázkami. Horní pysk oválně podlouhlý s apexem oblým nebo uťatým, delší kalicha, okrajový lem spodního pysky příčně obvejčitý nebo cca okrouhlý, širší kalicha, báze výrazně přizvednutá a zduřelá, apex nevýrazně trojúhle vroubkovaný, patro distálně (směrem vzad) hřebenitě zvlněné, jen drobně bradavčité (papilózní). Ostruha od kuželovité báze cylindrická s tupým koncem, asi tak stejně dlouhá a více méně souběžná se spodním pyskem.
Tyčinky - jejich nitky zakřivené, asi 1,5 mm dlouhé, prašníky výrazné.
Semeník - elipsovitý, čnělka krátká, bliznové cípy polokruhové, horní poněkud menší.
Plod - kulovitá tobolka, asi 3 mm dlouhá a pukající jedinou podélnou štěrbinou.
Semena - kose vejčitá, 0,6-0,8 mm dlouhá, hranatá a bočně smáčklá, buňky osemení trochu protaženější a s chobotovitými antiklinami vystouplými a zasílenými jako korálky na šňůrce.

Doba kvetení: vzhledem k tropické oblasti výskytu nemá tento druh vyhraněná období kvetení a může tedy květy překvapit v kteroukoli roční dobu. Květy se otevírají postupně a vzestupně.

Prostředí

Geografické rozšíření:
Sever Jižní Ameriky, a to tyto oblasti: Venezuela, Surinam, Guayana, Brazílie. Ve Venezuele se vyskytuje ve státech Bolivar a jednou byla zaznamenána v západní Amazonii (Cerro Sipapo). V Guayaně je široce rozšířená v pohořích Pakaraima a Kanuku a rovněž v nížinných oblastech Barbica a Rockstone. Několik lokalit je zámo z jižního Surinamu a také tři lokality v severní Brazílii (stát Para): Rio Trombelan, Rio Paru do Oeste a Serra de Tumucumaque, místa poblíž nebo přímo na guayanských popř. surinamských hranicích.

Cenologie:
Osídluje dosti rozmanitá prostředí. Lze ji najít v mokřinách, na otevřených savanovitých planinách nebo na skalách opodál vodní tříště z vodopádů. Je zjevně tolerantnější k zástinu než jiné druhy rodu. Její stanoviště jsou na stanovištích na úrovni mořské hladiny a nejvýše v nadmořské výšce 1 200 m.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Pěstování bublinatky záhadné (Utricularia calycifida) je možné směle doporučit i začínajícím pěstitelům.

Substrát: čistá rašelina nebo rašelina s trochou příměsi hrubozrnného křemičitého písku či perlitu, dno vystlané drenážní vrstvou třeba keramzitu.

Osvit: maximální možný celoročně. Lze využít i umělého přisvětlování.

Teploty: optimální jsou kolem 20 °C, ale v letním období snáší při dobrém zamokření a dostatečné RVV i výkyvy nad 30 °C.

Zálivka: v létě maximální, v podmisce stále udržovaný vysoký vodní sloupec, substrát kompletně promokřený, v zimním období stejně jako v letním.

RVV: 60-80 %.

Rozmnožování:

a/Vegetativní: nejsnadněji dělením narostlých trsů. Rostlina se v dobrých podmínkách velmi rychle rozrůstá, a když svůj květináček zaroste, obvykle se to projeví stagnací růstu a odumíráním asimilačních prýtů. Právě to je nejvhodnější doba, kdy rostlinu rozdělíme na trsy a rozsazujeme do dalších nádobek s vhodným substrátem.

b/Generativní: semeny, která se vysejí na povrch zamokřeného substrátu (rašelina s trochou příměsi křemičitého písku) a kvůli vyšší RVV se nádobka s výsevem na teplejším a světlejším stanovišti překryje průhledným krytem (mikroténový sáček, průhledný plastový kryt atp.). Klíčení nastává již 3.-4. týden po výsevu. Rostlina je samosprašná a i touto cestou jsou semena ochotně klíčivá a životaschopná. Mám dobrou zkušenost s vyklíčením ledabyle skladovaných semínek tohoto druhu po dobu 1 roku od jejich sklizně (Žáček,Z., 2006).

Vhodné pěstební niky: nejvhodnější jsou vitríny a vyšší akvarijní nádrže (kvůli výšce květenství), pěstování je možné i volně v bytě pod umělým osvětlením (kde však nižšší RVV nutí rostlinu k redukci asimilačních prýtů, a proto jsou drobnější, penízkovité a tak trochu odchylné od plného rozvoje ve vyšší RVV). Doporučují se větší nádobky, protože se za dobrých podmínek tento druh velmi rychle bujně rozrůstá a po zarostení substrátu počíná v růstu stagnovat a nutí pěstitele k častému přesazování).

Variety, kultivary, formy, ...

Rostlina nemá žádné popsané poddruhy, ale existuje narůstající množství květem i as. prýtem dekorativních kultivarů:

U. calycifida 'Yog-Sothoth' - velké květy a zástěrovitý dolní pysk koruny téměř zcela zastírá ostruhu. Koruna růžová, se žlutou skvrnou s přechodem v bílou na lemu zduřeliny patra. Asimilační prýty jsou řapíkaté, oválné a s výraznou nachově pigmentovanou žilnatinou.

U. calycifida 'Mrs Marsh' - dříve též označovaný "Spotted Flower", typické jsou jeho malé bílé až světe nafialovělé kvítky. Korunní cípy zdobí jemné nachově hnědavé skvrnění, které se občas slévá v proužky. Oranžově hnědá skvrna patra je lemována hnědě. Asimil. prýty jsou páskovité s nachovým nádechem pouze za rychlého růstu.

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley' - bělokvětý kultivar (též označovaný jako "White Flower"). Podobá se kultivaru "Yog-Sothoth", ale koruna je bílá, nikoli růžová. Nechybí žlutá skvrna patra. Žilnatina na asimilačních prýtech není výrazně nachová.
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Cthulhu' - asimilační prýty oválné a nachově zbarvené podobně jako u kultivaru "Yog-Sothoth". Květy se od něj ale v detailech liší: oblejší výdutí patra, která je nápadná a odlišná od zbytku spodního pysku. Žlutá skvrna je nápadně větší a obklopená síťovinou vzájemně propojených bělavých žilek. Slézově růžová, která kontrastuje s bílou žilnatinou, je sytější než růžová zbytku květu.

Utricularia calycifida 'Asenath Waite' - hybrid z křížení kultivarů "Lavinia Whateley" (rodičovská semena) a "Mrs Marsh". Rostlinky postrádají výraznou nachovou venaci asimil. prýtů obou rodičů. Květy se liší: korunní lístky jsou velké a modrofialově uzardělé. Spodní pysk má výrazně vydulé patro se žlutou skvrnou na hřebenu. Zbytek výdutě patra pokrývá skvrnění podobné skvrnění u kultivaru "Mrs March", ale je mnohem sytější.
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Martin Brousek, sbírka autora
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Poznámky

Pozn.1:
Podle P. Taylora jde o výrazný druh bez nebezpečí záměny s jinými. Výjimkou je snad rovněž jihoamerická bublinatka Utricularia huntii, která se však liší jasnými rozdíly v květní stavbě a oba tyto druhy se ve svých areálech výskytu nikde nepřekrývají.

Použité zdroje

Žáček, Z.: Utricularia calycifida Benj., Trifid, 2006/4, str. 2-4.
Taylor, P.: A Taxonomic Monograph of The Utricularia Genus, ibidem.
Studnička, M.: Za bublinatkou na Rio Carrao, ibidem.
Internetové odkazy na stránky ICPS a prezentaci jejich bulletinu CPN, ibidem.


Související fotografie

Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Martin Brousek, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Utricularia calycifida 'Asenath Waite'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Asenath Waite' - detail květu
Utricularia calycifida 'Asenath Waite' - detail květu
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Miloslav Macháček, sbírka autora

Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Utricularia calycifida 'Lavinia Whateley'
Foto: Miloslav Macháček, sbírka autora

Utricularia calycifida × longifolia
Utricularia calycifida × longifolia
Foto: Michal Rubeš, BZ Liberec

Utricularia calycifida × longifolia
Utricularia calycifida × longifolia
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2006, pěstitel Ludo Verdyck

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Jaroslav Rajsner, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Kresba: Martin Brousek

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora

Utricularia calycifida
Utricularia calycifida
Foto: Dalibor Kantoš, sbírka autora


Historie změn této karty

komentáře

Darwiniana Licence Creative Commons
Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.
Darwiniana