Byblis gigantea
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecZ druhové skladby rodu Byblis Salisb. je byblis obří (Byblis gigantea) zástupce nejmohutnější a také znaky a ekologií od jiných druhů podstatně odlišnější.
česky | byblis obří |
anglicky | Southern rainbow plant |
Čeleď byblidovité (Byblidaceae).
Byblis obří (Byblis gigantea) je vytrvalá bylina, jejíž lodyha na bázi dřevnatí. Dorůstá výšky 20 – 50 cm a listy mají délku až 25 cm a ve středu bývají jen 1 mm široké. Rostliny z jižnějších zeměpisných šířek jsou zjevně menší než ze severních (Studnička, M., 1984).
Byblis gigantea
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecListy posévají stopkaté žlázky. Jedná se o struktury bez pohybu a tedy o lapání kořisti pasivní.
Byblis gigantea
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecKvěty jsou velké, o průměru 2 – 4 cm, a převážně červenofialové, vzácněji bílé.
Byblis gigantea
Foto: Michal KoubaSemena:
Kořenový systém:
mapa rozšíření Byblis gigantea
Mapa: Leoš Kohoutek
Geografické rozšíření:
Jihozápadní Austrálie s obdobím dešťů v zimě a mírnějšími teplotami.
Cenologie:
Mokřady, slatiniště, kyselé výrazně písčité či humózní substráty. Lokality, na nichž v období sucha dochází k samovolným požárům, jimž je rostlina přizpůsobena (pyrofyt).
náročnost: 3 - obtížná
Náročnost pěstování nejvyšší.
Substrát: rašelina + hrubý křemenný písek (2 : 1)
Letní teploty: mírně teplo, 15 – 22 °C, vyšší teploty v parnějších dnech nevadí.
Zimní teploty: chladno, 5 – 10 °C.
Letní osvit: maximální možné oslunění na stanovišti.
Zimní osvit: stejně jako v létě.
Vlhkost (RVV): sucho nebo slabě vlhko.
Přesazování: po více letech, po znehodnocení substrátu.
Rozmnožování:
a/ Vegetativní: na jaře řízky z lodyhy.
b/ Generativní: semeny (nezbytná stratifikace stimulačními hormony, tepelnou, kouřovou stratifikací).
Škůdci:
Květináče: střední velikosti.
Vhodné pěstební niky: skleníky s dobrou ventilací, okenní parapety, zimní zahrady.
V přírodě je jistá variabilita v habitu (celkovém vzhledu) rostlin (viz botanický popis). Z kultivace jsou známé rostliny o přízemní růžici i rostliny vytvářející vzpřímené lodyhy.
Pozn.1:
Pěstované rostliny se mají na jaře seříznout ve výšce 4 cm nad substrátem. Tím se výrazně zmladí a tvoří rozložité rostliny.
Pozn.2:
Špatné klíčivosti semen se pomáhá tak, že se položí na sítko a přelijí se vařící vodou (imitace tepelného efektu požáru) nebo naložením do roztoku giberelátu draselného v koncenraci 1000 ppm.
Studnička, M., Masožravé rostliny, Academia, 1984.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |
|
|
![]() |
![]() Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak. |
![]() |