Drosera schizandra L. Diels 1906

Drosera schizandra
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autoraZ trojice australských pralesních rosnatek (spolu s Drosera adelae a Drosera prolifera) je rosnatka stínomilná (Drosera schizandra) určitě pěstitelsky nejnáročnější. Dokáže pěstitele těšit dlouhou dobu bezproblémovým růstem a pak náhle zajde, aniž by bylo jasné, co je příčinou. Vyznačuje se v tomto druhovém triu také nejmenší ochotou ke kvetení, které, pokud se jím rostlina projeví, je stále pěstitelskou ojedinělostí, raritou a vzácností.

Taxonomie, systematika

Čeleď rosnatkovité (Droseraceae L.), sekce Arachnopus.

Botanický popis

Vytrvalá kořenující dužnatá bylina s přízemní růžicí několika málo tmavěji zelených listů s proměnlivou délkou a šířkou, které jsou za zralosti zpola vystoupavé a těsně přimáčklé k podkladu. Květenství odrůstá ze středu listové růžice, ale později se s rozvojem nových listů kloní k jedné straně.

Drosera schizandra
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraListy: čepel obvejčitá, 8-10 cm dlouhá, 4-5 cm široká, celokrajná až na nepravidelně vroubkatý vrchol s obecným mělkým vykrojením. Střední žilka výrazně vystlouplá na spodní i svrchní straně čepele. Ze střední žilky se do stran větví menší žilky vystouplé pouze na spodní straně čepele. Svrchní povrch je pokryt dlouhými průhledně bílými stopkami s červenou žlázkou na vrcholu. Spodní povrch čepe řídce chlupatý. Toto ochlupení převážně podém vystouplé střední žilky a postranních žilek. Juvenilní listy výrazně řapíkaté, dospělé listy přisedlé nebo jen velmi krátce řapíkaté. Stipule třásnité, přirostlé k bázi řapíku na svrchní straně. Řapík se střední žilkou, na průřezu zpola kulatý, 2 mm v průměru.

Drosera schizandra
Foto: Rosťa Kracík, sbírka autoraKvětenství: jedno, až 12 cm vysoké, 10-25-květé. Osa květenství a květní stopky pokryty nežláznatými chlupy. Květní stopky 5-10 mm dlouhé, listeny čárkovité, 3 mm dlouhé. Kališní lístky kopinaté, celokrajné, kromě nepravidelně a hluboce vroubkovaného vrcholu, 4 mm dlouhé, 1,8 mm široké, při bázi široké 1 mm, zevní povrch pokryt nežláznatými chlupy. Korunní plátky velmi tmavě červeně-nachové, obvejčité, na vrcholu vroubkované, 5,5 mm dlouhé, 4 mm široké, za zralosti vzad ohnuté. Tyčinek celkem 5, mají tvar písmene "Y", nitka na bázi uprostřed rozšířená, 1,5 mm dlouhá, vrchol dvoucípý a nazpět ohrnutý, dlouhý 1 mm. Prašníky a pyl žluté, umístěné na spodní straně nazpět ohrnutých koncových cípů nitky. Semeník červený, obvejčitý, 1,5 mm dlouhý, 1,4 mm v průměru, plodolisty (karpely) 3, dvoulaločné. Čnělky 3, červené, 1 mm dlouhé, zpola vzpřímené, dvoulaločné, laloky zakřivené a nepatrně nazpět ohrnuté, každý tento lalok s 1-3 bílými laločnatými bliznami.

Doba kvetení v přírodě: listopad.

Prostředí

mapa rozšíření Drosera schizandra
Mapa: Leoš Kohoutek
Geografické rozšíření:
Queensland, Austrálie, australský endemit, známý pouze z oblasti úpatí Mount Bartle-Frere (jižně od města Cairns).

Cenologie:
Tento druh roste v silném zastínění v mokrém písku podél potočních břehů v tropickém deštném lese, nadmořská výška cca 700 m.

Pěstování

náročnost: 3 - obtížná

Rosnatka stínomilná (Drosera schizandra) se pěstuje podle stejného základního receptu jako rosnatka Adélina (Drosera adelae) (viz rubrika "Pěstování" u Drosera adelae), ale při dlouhodobějším pěstování může z nepříliš jasných příčin náhle uhynout. Kvetení v kultuře je dosti vzácné a zcela časově nepravidelné. Nejlepším propagačním způsobem je vegetativní množení pomocí listových řízků. Na zamokřený substrát (čistou rašelinu nebo zavlhlý rašeliník) se položí žláznatou stranou vzhůru naplocho starší list. Celý komplex se uchovává v uzavřené nádobce s průhledným krytem, pokud možno ne na přímém slunci. Za pár týdnů se na listu začnou vytvářet v hojnosti nové rostlinky. Stanoviště této rosnatky by mělo být stinnější.


Drosera schizandra
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraRostlina o velikosti asi 6 cm. Kolem vyráží odnože z jejích kořenů. Pěstováno v uzavřené dóze na potraviny.
Drosera schizandra
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraZ ustřiženého listu položeného na čistou rašelinu po několika týdnech začnou rašit mladé rostlinky.
Drosera schizandra
Foto: Michal Rubeš, sbírka autoraZ ustřižených kořínků položených na čistou rašelinu po několika týdnech začnou rašit mladé rostlinky.

Variety, kultivary, formy, ...

Tento druh nemá žádné poddruhy, variety ani spontánní hybridy.

Poznámky

Pozn.1:
Rosnatka stínomilná (Drosera schizandra) se řadí mezi nejvzácnější a nejohroženější druhy rostlin. Její jediná lokalita na úpatí hory Mount Bartle-Frere je devastována těžbou dřeva podobně jako rozsahem omezené lokality jejích dvou nejbližších příbuzných Drosera prolifera a Drosera adelae.

Použité zdroje

Lowrie, A.: Carnivorous Plants of Australia, Vol. 3, University of Western Australia Press, 1998.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, edice Živou přírodou, Academia, 1984.

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.