Roridula gorgonias Planch. 1848

Roridula gorgonias
Foto: Rosťa Kracík, pěstitelé Marcus Welge a Mathias TeichertRod chejlava (Roridula) je se dvěma druhy příkladem rostlin, které docela nesplňují tzv. karnivorní syndrom, tj. soubor příznaků, které musí rostlina mít, aby měla "čisté" oprávnění řadit se mezi pravé masožravé druhy rostlin.
Lze-li mluvit o masožravosti, pak jen snad o jakési sekundární modifikaci (viz o tom více v pozn.1 v této kartě).

Taxonomie, systematika

Chejlava gorgonovitá (Roridula gorgonias) se zařazuje do samostatné čeledi chejlavovitých (Roridulaceae).

Botanický popis

Roridula gorgonias
Foto: Jakub Štěpán, Royal Botanic Gardens, KewVždyzelená dřevnatějící bylina stromkovitého vzhledu, která v přírodě dosahuje více jak metrové výšky.

Listy: na stonku ve střídavém a na vrcholu sblíženém chocholovitém uspořádání. Choholičnatých vrcholů může být více, protože se rostliny časem dovedou i větvit. Listy na pohmat tuhé, dlouze úzce kopinaté až šídlovité, u tohoto druhu celokrajné. Okraje porůstají různě vysoké stopkaté žlázky, jejichž sekret je v porovnání se sekretem mnoha pravých masožravých rostlin daleko nejlepkavější. Absence absorpčních (vstřebávacích) přisedlých žlázek.

Roridula gorgonias
Foto: Jakub Štěpán, Royal Botanic Gardens, KewKvěty: vrcholová květenství s 5-8 květy. Kalich (K) pětičetný, koruna (C) pětičetná, tyčinky (A) v počtu 5, semeník (G) svrchní a trojpouzdrý.

Plod: tobolka.

Roridula gorgonias
Foto: Michal KoubaSemena: cca eliptická, zhruba hranatá a drsná.

Kořenová soustava: množství tenkých kořínků, mykorhiza (symbiotické vztahy s houbou).

Prostředí

Geografické rozšíření:
Její přirozené lokality lze nalézt v okolí jihoafrického města Hermanus, cca 100 km od Kapského města.

Cenologie:
Na původních stanovištích ji lze objevit v nadmořských výškách 100 - 900 m. Tato místa se vyznačují vyšší RVV vlivem blízkosti oceánu. Substrát je zde celoročně dostatečně zvlhčený až zamokřený. Roste zde ve společenství rosnatek Drosera slackii, Drosera cistiflora a Drosera glabripes. Tamní substrát je písčitý a chudý živinami, podobností blízký vřesovištím a rašeliništím.

Pěstování

náročnost: 3 - obtížná

Roridula dentata a Roridula gorgonias
Foto: Miloslav Studnička, BZ LiberecSubstrát:

Osvit: celoročně maximálně možný.

Teplota: letní 23-25 °C, v zimě 10-15 °C.

Zálivka: občasné prolévání substrátu shora. Přemokřený substrát se nedoporučuje.

RVV: cca 60% postačuje.

Škůdci:

Rozmnožování:
a/ Vegetativní - formou lodyžních a vrcholových zpola tuhých řízků.
b/ Generativní - semeny, jejichž ochota ke klíčení bývá svízelná.

Variety, kultivary, formy, ...

Bez hybridních forem v přírodě i v kultuře.

Poznámky

Pameridea roridulae na listu Roridula gorgonias
Foto: Michal Rubeš, Výstava Darwiniany 2008, stánek Davida ŠvarcePozn.1:
V symbióze s touto chejlavou koexistuje hmyz druhu Pameridae roridulae, který se po lepkavých listech pohybuje bez nesnází a přiživuje se na kořisti lepkavých žlázek. Uvádí se, že trus těchto klopušek dovede povrch listů chejlavy vstřebávat a tak si formou jakési sekundární karnivorie mohou rostliny doplňovat živiny, které v chudém substrátu chybí.
Jinou formou sekundární karnivorie (masožravosti) by molo být jakési spontánní přihnojování rostlin z vlastních zdrojů: zavadlé listy i se sušinou polapených obětí na nich opadají k bázi rostlin a časem mohou živinami obohacovat substrát v jejich bezprostřední blízkosti.

Pozn.2:
Chejlavám chybí trávicí (absorpční) enzymy, přesto je prokázáno, že trus klopušek listy chejlavy vstřebávat dovedou.

Použité zdroje

Základní data pro tuto kartu zpracoval a dodal Míča, M., 2008.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, Academia, 2006

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.