Sarracenia alata Wood 1863

Sarracenia alata
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecShluk láček tohoto druhu připomíná postavením víček nad otvory hlouček dlouhánů v placatých čepicích s kšiltem rozchechtaných právě nad nějakým drsnějším fórkem. Nebo tak trochu kvákající žáby na chůdách. Kdyby se vycházelo z doslovného latinského překladu názvu tohoto druhu, pak pro vyniklost křídla (ala), jež prochází vpředu zdola k obústí středem těla láčky, by se měl česky jmenovat spíše špirlice křídlatá. Respektujeme ale české pojmenování RNDr. M. Studničky, který vyšel z jiného jejího význačného znaku a spokojujeme se jen s touto poznámkou.

Taxonomie, systematika

Čeleď špirlicovité (Sarraceniaceae Dum.).

Synonymum: Sarracenia sledgei

Botanický popis

Sarracenia alata
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecVytrvalá oddenkatá bylina se vzpřímenými listy pozměněnými v duté láčkovité útvary.

Listy: vzpřímené celoroční štíhlé a duté trumpetovité láčky, které se od báze zvolna vzhůru k obústí (peristomu) rozšiřijí, starší láčky posléze zvolna polehávají. Obústí cca okrouhlé, na zadní straně s poměrně širokým a nízkým sloupkem (columna), z něhož vpřed nad otvor přerůstá protáhle srdčité nebo oválné víčko (operculum), jež jen o trochu přesahuje obústí bočně a je asi 1,5× delší než obústí. Středem přední strany láčky se od báze k zašpičatění peristomu táhne celou délkou těla láčky dosti úské křídlo (ala), které u dospělců dosahuje výšky cca 1 cm. Stejně jako u jiných špirlicovitých obecně jsou láčky lapací pasti gravitačního charakteru. Vnitřní stěna láčky vykazuje střídání hladkých a ochlupených pasáží (chlupy směřující dolů, špičkami k sobě, princip vrš). Na dně láčky se kumuluje tekutina vlastní produkce určitých žláznatých buněk nižších etáží vnitřního povrchu. Kořist uklouzne na hladkém obústí a spadne do dutiny, kterou se prodírá hustými chlupy směrem dolů, občas propadává blíže k tekutině na dně bezchlupými pasážemi, až nakonec končí v tekutině s obsahem trávicích enzymů, které její bílkoviny rozkládají v jednodušší a vstřebatelnější složky. Křídlo, víčko, sloupek, obústí jsou nejhustěji poseté medníkty (nektárii), lákadly pro potenciální hmyzí oběti.

Zbarvení láček se liší a je u různých přírodních klonů rozmanité. Základní zbarvení je zelené a většina rostlin vykazuje nachově zbarvenou venaci (žilnatinu). Některé rostliny se celé zbarvují červeně, popř. červenohnědě. U některých klonů jsou na víčku patrné fenestrace (prusvitná bezchlorofylní okénka), ale nikdy tak výrazně jako u špirlice Sarracenia leucophylla. Zimu láčky přežívají ve zpola zvadlých torzech s možností alespoň částečné asimilace v nižších pasážích. Ve stresových podmínkách dovede tento druh redukovat láčky v útvary označované jako fyllodia (ploché listovité útvary bez dutin). Velikost láček je značně proměnlivá. Rostliny v kultuře dosahují běžně výšky 25-60 cm, přičemž šířka obústí je cca 2-4 cm. V přírodě dosahují někteří jedinci výšky přes 80 cm, existují i údaje o rostlináxch vysokých 1 m a s obústím širokým zhruba kolem 5 cm.

Sarracenia alata
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecKvěty: z trsů láček vyrůstají květní stvoly zakončené jediným květem o šířce vesměs 6 cm. Zbarvení květu je nápadně bledavě zelenožluté. Jde o druh špirlice, která kvete nejčasněji, většinou už v březnu nebo v první půli dubna. Květní anatomie a morfologie je v podstatě stejná jako u ostatních druhů.

Plody: tobolky.

Semena:

Kořenová soustava: větevnatý robustní oddenek s kořínky.

Prostředí

Geografické rozšíření:
USA, pobřežní oblast Mexického zálivu se značným průnikem do vnitrozemí (rozsáhle v poříčí Mississippi), na východ od zátoky Mobile Bay se překrývá s výskytem špirlice žluté (Sarracenia flava).

Cenologie:
Vlhké subtropické bory nebo dubové slatiny a zamokřené říční břehy s různými druhy rodu rašeliník (Sphagnum spec. div.). Dalším stanovištním typem mohou být rozsáhlejší bažinatá prameniště s převahou travinné vegetace.

Pěstování

náročnost: 2 - střední

Sarracenia alata
Foto: Jan Cvrček, sbírka autoraVhodná pro začínající pěstitele, zejména se zájmem o špirlice.

Substrát: vláknitá rašelina s perlitem nebo křemičitým pískem kvůli vzdušnosti (3:1). Přesazování dospělců postačuje za více let při vyčerpání substrátu, u mladších jedinců v závislosti na jejich růstu.

Teploty: letní 20-30 °C, ale při dobře zvlhčeném, zamokřeném substrátu snáší bez problémů i teploty nad 30 °C. V zimě 5-20 °C, zahradní zimování i pod chvojím je riskantní a nevhodné.

Zálivka: letní velmi vydatná, květináče stojí ve vodě, zimní snížená, květináče jen ve slabém sloupci vody v podmisce, a to tak, aby substrát nikdy zcela nevyschnul.

RVV: 60-80 %, při vyšší mohou hrozit plísňové a houbové choroby.

Rozmnožování:

a/Vegetativní: dělením oddenku starších jedinců. Explantátová kultura.

b/Generativní: semeny, které je kvůli vyšší klíčivosti nezbytné cca 2 měsíce stratifikovat chladem. Jde o rostlinu cizosprašnou, samosprášení úspěšné jen nahodile.

Škůdci: běžné typy jako u jiných v kultuře pěstovaných rostlin (mšice, puklice, svilušky, smustnice atd.).

Vhodné stanovištní niky: skleník, okenní parapety, meziokenní prostory, vhodné balkonové a zahradní letnění. Stanoviště nejlépe s jižní, západní i východní světelnou expozicí. Zahradní rašeliniště vhodné pouze k letnění, zcela nevhodné a riskantní k zimování.

Variety, kultivary, formy, ...

Sarracenia alata × leucophylla
Foto: Kateřina Braunová, BZ LiberecRostlina s velkou přirozenou variabilitou v rozsahu celého areálu. Jde ale o proměnlivost velmi neostrou či nevyhraněnou, a proto se neklasifikuje nebo nevymezuje ve formách ani v jiných taxonomických jednotkách.
Druh velmi ochotný k hybridizaci prakticky se všemi ostatními druhy špirlic.
Sarracenia alata x leucophylla je rovněž přirozený lokalizovaný hybrid (os. sdělení J. Cvrčka, 2008).

Kultivary:
Sarracenia 'Black Tube'
Sarracenia 'Green'
Sarracenia 'Red Lid'
Sarracenia 'Red Throat'
Sarracenia 'Red Tube'
Sarracenia 'Wavy Lid'

Formy a variety:
Sarracenia alata var. alata
Sarracenia alata var. atrorubra
Sarracenia alata var. cuprea
Sarracenia alata var. nigropurpurea
Sarracenia alata var. ornata
Sarracenia alata var. rubrioperculata
Sarracenia alata f. viridescens

Použité zdroje

Podklady pro tuto kartu pro VAMR zpracoval a zaslal Řehoř, J., 2008.
Ježek, Z.: Masožravé rostliny, 1993.
Studnička, M.: Masožravé rostliny, Academia, 2006.
McPherson, S.: Sarraceniaceae of North America, 2011.
Cvrček, J.: osobní sdělení Z. Žáčkovi, 2008.
http://www.omnisterra.com/botany/cp/pictures/sarracen/cindex.htm^web

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.