Utricularia subulata L. 1753

Utricularia subulata
Foto: Michal Rubeš, BZ LiberecPůvabná subtilní terestrická bublinatka, která se nezdá, ale je zřejmě rekordmankou v celosvětovém rozšíření (viz podrubrika "Geografické rozšíření"). Ve sbírkách pěstitelů se šíří jako plevel a tak pravděpodobně i pěstitelé mají svůj podíl na jejím rozšíření až do daleké Austrálie, kde byla v přírodě zjištěna teprve koncem 80. let minulého století. Nepřímou možnou indicií její introdukce přes pěstitele do australského státu Queensland je botanik P.S. Lavarack (žije v jižním Queenslandu), jenž má tento druh ve své kolekci a sám ho volně v tamní přírodě identifikoval (Taylor, P., 1989).
Samozřejmě, že tak ohromný areál rozšíření, jaký tento druh zaujímá, přináší botanikům značné svízele při jeho určování a tak se třeba z různých oblastí světa objevují popisy nových druhů bublinatek, aby se při pozdějších revizích a konzultacích zjistilo, že jde jen opět o všudybylku bublinatku šídlovitou (Utricularia subulata L.).

Taxonomie, systematika

Bublinatka šídlovitá (Utricularia subulata L.) se v čeledi bublinatkovitch (Lentibulariaceae) řadí do sekce Setiscapella (Barnhart) P. Taylor.

Botanický popis

Utricularia subulata - chasmogamický květ
Foto: Kateřina Braunová, sbírka autorkyDrobná terestrická jednoletka s asi 6 rhizoidy, které jsou nitkovité, táhle kuželovité s krátkými bradavčitými větvemi, obvykle méně než 1 cm dlouhými. Při bázi silné cca 0,25 mm a při vrcholu jen 0,05 mm.
Stolonů (podzemních prýtů) mnoho, vláskovitých, větvených, několik cm dlouhých, 0,1-0,2 mm silných.
Asimilačních prýtů je často mnoho, jsou řapíkaté, čepel úzce čárkovitá s vrcholem téměž zahroceným, který se k bázi postupně zužuje až na šířku 1 mm. Čepel je jednonervá o celkové délce až 2 cm.
Pasti (měchýřky) početné na podzemních i asimilačních prýtech, vejčité, stopkaté, 0,2-0,7 mm dlouhé, ústí po stranách opatřeno dvěma šídlovitými ze hřbetní strany měchýřku odrůstajícími řídce větvenými přívěsky (výrůstky, anténami).
Květenství: přímé, jediné, jednoduché nebo někdy nahoře větvené, (2-)10-50 cm dlouhé. Květní stopka nitkovitá, táhle kuželovitá, 0,3-0,6 mm silná, celá lysá nebo obvykleji nahoře lysá a dole bradavčitá až hustě oděná krátkými chlupy. Šupinky četné, podobné listéncům, ale užší, často zašpičatělejší a někdy obrvené. Listeny okrouhlé až příčně oválné s oběma výrůstky zaoblenými, k bázi přisedlé, štítovité,1-2 mm dlouhé, zevnitř žláznaté, listénce chybí.

Utricularia subulata - květy kleistogamické
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autoraKvěty 1-25 i více ve větveném květenství, hroznovitá osa je protáhlá, zprohýbaná nebo někdy rovná. Květní stopky vystoupavé, vláskovité, táhle kuželovité, 0,2-1 cm dlouhé. Kališní lístky skoro stejné, široce vejčité až okrouhlé s vrcholem zaobleným nebo téměř uťatým, konvexní (vypouklé), 1-1,5 mm dlouhé, nervatura jen lehce výrazná, jednoduše nebo vrcholově větvená, ale nedosahující okrajů. Koruna (neotevřená) asi 2 nebo 0,5-1 cm dlouhá, žlutě nebo (u kleistogamických, neotevřených) květů bílá či načervenalá. Horní cíp široce vejčitý se zaobleným vrcholem, bazální vak s ochmýřeným okrajovým lemem. Spodní pysk v obrysu kosočtvercový až široce klínovitý, báze s velmi výrazným oblým a dvojlaločným zduřením, vrchol hluboce trojlaločný. Patro ochmýřené, ostruha šidlovitá nebo kratší než trochu delší spodní cíp. Nitky tyčinek téměř rovné, až 1 mm dlouhé, prašníky souběžné. Semeník kulovitý, čnělka velmi krátká, spodní cíp blizny polokruhový, horní její cíp zakrnělý. Tobolka kulovitá, 1-1,5 mm v průměru, stěna tenká ale solidní textury a pukající spodním vejčitým otvorem. Semena obvejčitá, typicky cca 0,23 mm dlouhá a cca 0,16 mm široká, buňky poutka cca 0,04 mm široké, periklinální stěny vypouklé (konvexní).
Doba kvetení: kvete celoročně s výjimkou nejsušších období roku.

Prostředí

Utricularia subulata
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autoraGeografické rozšíření:
Jedná se o nejrozšířenější bublinatku ze všech druhů. Lze ji najít:
v Evropě (Portugalsko, asi zavlečená),
v tropické Africe (např. Senegal, Guinea Bissau, Mali, Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Nigérie, Kamerun, Středoafrická republika, Gabun, Kongo, Zire, Burundi, Sudán, Uganda, Keňa, Tanzánie, Mozambik, Malawi, Zimbabwe, Zambie, Angola, Namibie, Botswana, Transvaal, Natal) včetně Madagaskaru,
v Asii (Indie (Meghalaja), Thajsko, Malajský poloostrov, Borneo),
v Austrálii (Queensland, Severní Teritorium),
v Severní Americe (Kanada - Nové Skotsko, USA - Massachusetts, Rhode Island, New York, New Jersey, Delaware, Maryland, Virginia, Severní Karolína, Jižní Karolína, Georgia, Florida, Alabama, Tennessee, Mississippi, Louisiana, Arkansas, Texas),
ve Střední Americe a v Karibiku (Mexiko - např. státy Guerrero, Tabasco, Chiapas, Bahamy - Andros, Kuba, Dominikánská republika, Portoriko, Trinidad, Guatemala, Belize, Honduras, Nikaragua, Panama),
v Jižní Americe (Kolumbie, Guayana, Surinam, Francouzská Guayana, Brazílie, Ekvádor, Peru, Bolívie, Paraguay, Uruguay).

Cenologie:
Zamokřené písčité savanovité pláně, promokřené mělké vrstvy substrátu na skalním podkladu, vlhké strouhy, břehy tekoucích i stojatých vod a obecně vlhká stanoviště s nízkou rozvolněnou vegetací, od úrovně mořské hladiny po nadmořskou výšku 2600 m.

Pěstování

náročnost: 1 - lehká

Utricularia subulata
Foto: Jakub Štěpán, sbírka autoraLehce pěstovatelná terestrická bublinatka velmi vhodná pro začátečníky.

Substrát: čistá rašelina nebo směs rašeliny s pískem či perlitem (3:1).

Osvit: celoročně maximální, možné pěstovat i pod umělým osvětlením.

Teploty: optimální 15-25 °C, v zimě vhodné snížení spíše k dolní uvedené hranici, za letních horkých dnů při dobré závlaze vyšší teploty neškodí.

Zálivka: po celý rok vydatná, jen v zimním období je vhodné snížit sloupec vody v podzálivkové misce, ale tak, aby substrát zůstával i nahoře lehce zvlhlý.

RVV: dostačuje 60-80%.

Rozmnožování:

a/Vegetativní: vzhledem k velmi bujnému rozrůstání lze rozdělovat trsy, časté spontánní osídlování sousedních květináčků s jinými druhy MR.

Generativní: semeny, která se ochotně tvoří v otevřených (chasmogamických) i neotvírajících se (kleistogamických) květech. Drobouliná semínka výborně klíčí v přemokřené rašelině i ve vodě. Vývoj semenáčků je velmi rychlý. Množení semeny je mnohem jednodušší a pohodlnější metoda než dělení trsů (Štěpán, J., 2008).

Škůdci: na podzim, v zimě a v přejaří připadají v úvahu ataky plísňové a houbové.

Vhodné pěstební niky: akvarijní nádrže (vhodné i uzavřené a málo větratelné s vysokou RVV, kde bublinatka šídlovitá bují snad lépe než při volném pěstování (Štěpán, J., 2008), vitríny, skleníky, volně na okenních parapetech s dobrou světelnou expozicí, při dobré závlaze možné i letnění na balkonech, verandách, v zahradách atp.

Variety, kultivary, formy, ...

Botanikové zde poddruhy nerozlišují.
Extrémně variabilní druh, ale odchylky se týkají převážně celkové velikosti a velikosti květů. U květů vykazuje vysokou proměnlivost laločnatost spodního pysku a relativní délka a konec ostruhy.

Použité zdroje

Základní zdroj pro tvorbu této karty poskytl Štěpán, J., 2008.
Taylor, P.: The Genus Utricularia - Taxonomic Monograph, Royal Botanical Gardens, Kew, London, 1989.

Související fotografie

Historie změn této karty

komentáře

Texty a obrázky podléhají licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License, pokud přímo u nich není uvedeno jinak.