Ztracený svět, hledání masožravých rostlin ve Venezuele

Přetištěno z časopisu Trifid č. 3/2005:

GERT HOOGENSTRIJD 1)
Rod Heliamphora zahrnuje nejstarší a nejjednodušší masožravé rostliny. Společně s rody Genlisea, rosnatka (Drosera) a bublinatka (Utricularia) se vyskytuje v Jižní Americe, kde roste ve vysočinných a horských oblastech, zvláště na stolových horách.

Heliamphora tatei var. neblinea (type location)
© GERT HOOGENSTRIJD
Heliamphora heterodoxa
© GERT HOOGENSTRIJD

Přednáška je stručným souhrnem různých expedic do oblasti tzv. Velké vysočiny (Gran Sabana), do západní venezuelské vysočiny a na stolové hory Duida, Roraima, Ilu, Tramen, Wei a Huachamacare. Tyto enormně vysoké tabulové hory mají velmi často nesmírně příkré skalní stěny o výšce až 3000 m. Výrazně kontrastují s amazonským pralesem pod sebou. Místní domorodci jim říkají Tepuis, tj. ´Domy bohů´. Jde o pozůstatky doby kamenné a každá hora má svou jedinečnou a zvláštní floru a faunu. Druhy jako např. Heliamphora heterodoxa, H. ionasi, H. tatei, H. minor a H. nutans se vyskytují pouze na těchto horách. Rostou zde v malých močálech, anebo mezi jinou vegetací. Rostliny v tomto prostředí mají v oblibě mírné teploty, vysoký stupeň vlhkosti a velkou intenzitu slunečního svitu. Až dosud bylo objeveno a popsáno osm různých druhů. Vzhledem k nepřístupnosti těchto oblastí, mnoho výzkumné práce ještě čeká. Díky tomu je vysoce pravděpodobné, že se zde vyskytují další neznámé druhy, zejména na nepřístupných srázech. Všechny druhy heliamfor mají tentýž trubkovitý tvar.Všechny mají křehké žlutozelené nebo zelené láčky s červenými víčky.

biotop Heliamphora tatei
© GERT HOOGENSTRIJD

Odlesňování, geografická monopolizace půdy za účelem zemědělského využití, budování dalších silnic, urbanizace, znečišťování, globální oteplování a vysychání představují jen několik málo důvodů, proč jsou masožravé rostliny ohrožené vyhynutím, anebo již vymírání podléhají. Zejména mucholapka a některé špirlice a láčkovky jsou v nebezpečí vyhynutí. Celosvětově ohrožené rostliny zahrnují např. špirlici S. oreophila, mucholapku podivnou (Dionaea muscipula) a některé láčkovky (Nepenthes).

Přednáška rovněž pojedná o způsobech ochrany těchto křehkých prostředí a také o možnostech udržitelných systémů, tj. ekoturismu a množení rostlin, jež jsou pro místní obyvatelstvo zdrojem příjmu.

Opravdovou hrozbu pro rostlinný druh může někdy představovat individuální sběr rostlin ve volné přírodě. Jde hlavně o případ, jenž se týká hrstky velmi vzácných a nápadných tropických MR. Takové rostliny mají omezené způsoby rozšiřování semen, a proto jejich existenci ohrožuje jak jejich sběr tak i sběr jejich semen. Vhodným příkladem z doby před několika roky je největší láčkovka Nepenthes rajah. Tento sběratelský sen má láčku o průměru 18 cm. Uvedená supervzácnost se prodávala za stovky eur. Dokonce i skromný nadšenec za ni byl ochoten zaplatit vysokou cenu. Naštěstí se dnes tato láčkovka získává pomocí techniky explantátové kultury. V dnešní době si ji může zájemce zakoupit za rozumnou cenu. Pro pěstitele s dobrými úmysly, který si nepřeje přírodu jakkoliv poškozovat, existuje zkrátka dostatek možností výběru díky technice explantátové kultury.

Fascinující životní cyklus MR můžete také pozorovat z vlastního obývacího pokoje. Třebaže se po celém světě prodává mnoho MR, v Nizozemsku se jich prodá jen malé procento. Jsou nabízeny celoročně. V Nizozemsku je největší nabídka od března do října. Nizozemské množárny obsahují 1,5 milionu těchto rostlin, které se ročně prodají konzumentům na celém světě. Již léta se kultivuje široký sortiment, tak např. mucholapka podivná (D. muscipula), špirlice (Sarracenia), láčkovky (Nepenthes), rosnatky (Drosera), rozmanité tučnice (Pinguicula) a bublinatky (Utricularia). Tyto rostliny se pěstují ve velkém ze semen nebo z explantátů ve sklenících, jež poskytují optimální prostředí. Pěstují se rovněž dělením a rozsazováním. Tythle metody se využívají pouze u malého počtu zvláštních rostlin, např. u některých druhů bublinatek (U. sandersonii, U. calycifida a U. livida), u některých tučnic (P. gypsicola, P. primuliflora a P. moranensis) a rovněž u darlingtonie kalifornské (D. californica).

Akopan, Chimanta stolové hory
© GERT HOOGENSTRIJD
Jaue massive
© GERT HOOGENSTRIJD

Gert Hoogenstrijd se narodil v Nizozemsku v r. 1967. S pěstováním MR začal v 16 letech. Byl to koníček i vášeň. MR začal pěstovat na okenním parapetě, ale od 18 své hobby rozšířil o balkon a skleníky. Vystudoval ekologii se zaměřením na biologii. Různá místa, na nichž žil a pracoval jako ekolog pro rozvojové země a kde prováděl výzkum, zahrnují asijské, africké a jihoamerické země. Ve volném čase jej MR často podněcují k průzkumu neprošlapaných stezek při pátrání po nových rostlinách, jako např. jihoamerické Stolové hory. V současnosti pracuje jako specialista na téma ´příroda a zdraví´ a „udržitelný turismus“ pro RMNO (Rada pro kosmické plánování, přírodu a životní prostředí). Tato instituce je poradcem nizozemské vlády v otázkách výzkumu specifické sociální oblasti. G. Hoogenstrijd je autorem příručky o MR, která vyšla v holandštině i angličtině http://www.extreme-plants.nl. Již čtrnáct let je členem správní rady nizozemské společnosti pěstitelů MR „Carnivora“.

PŘEKLAD: Z. ŽÁČEK


1)
Dr. Ing. Gert Hoogenstrijd – ekolog, pěstitel MR s akcentem na rod heliamfora (Heliamphora).
http://www.extreme-plants.nl, info@extreme-plants.nl