Přesazování rosnatek

Rosnatky, pokud se budeme bavit o těch “klasických”, nikoliv o trpasličích nebo hlíznatých, nám dříve nebo později odrostou hodně vysoko od substrátu a v extrémním případě kvůli tomu i zaschnou. Dělají to hlavně kvůli potřebě překonávat růst rašeliníku, se kterým se na přírodních lokalitách potkávají.

Třeba rosnatka kapská vám za dva roky může udělat stonek, plný mrtvých listů, jaký vidíte na fotografii. Jeho výška byla kolem 10 cm a růstový vrchol už opravdu nevypadá úplně moc životaschopně. Přitom stačí málo a rostlinu lze nejen zachránit, ale i krásně rozmnožit.

Některé druhy rostou pomaleji a podobný extrém jim trvá více let, některé jsou na tom s rychlostí velmi podobně, třeba rosnatka madagaskarská.

Naopak většina našich, temperátních rosnatek díky zimní dormanci tímto problémem až tolik netrpí, vytvářejí stonek opravdu velice, velice pozvolna a tak ani po několika letech nepoznáte výškový nárůst od substrátu.

Jak tedy na záchranu rosnatky kapské z fotografie? Samozřejmě vyjmout ze substrátu, očistit od jeho zbytků kořeny a potom se vrhnout na samotný “kmínek”. Od něj odtrhnout všechny zaschlé nebo z větší části zaschlé listy, ponechat opravdu jen zdravý vršek. Rosnatka kapská snese o úplné odtržení kořenů, takže pokud se vám při čištění stonku tento zlomí, nesmutněte. Nechte si horní část a spodní část. Dřevnatou můžete zkusit také zasadit, ale ne vždy se to setká s úspěchem.

Horní, od suchých a polosuchých listů očištěnou část prostě zasaďte do klasického substrátu pro rosnatky, držte nějaký čas ve vyšší vzdušné vlhkosti a ona si brzy sama pustí kořeny a vesele poroste dál.

Spodní část klidně rozdělte na jednotlivé kořeny a ty delší klidně ještě i rozpulte či nařežte na kousky cca 5 cm dlouhé. Do substrátu takovéto kořenové řízky umisťuji vodorovně, jen mírně pod povrch. Už po cca měsíci pak tato kořínky začnou tvořit novou rostlinu. Na fotce je kořen, který se utrhl při neopatrném vyjímání rostliny ze substrátu.

— Robert Hanzlík 2020-03-27