Drosera burkeana

Vedoucí experimentu: Jan Bronec

Bydlím v Mělníku a narodil jsem se v lednu 1972. Pracuji v logistice jako vedoucí logistického centra a masožravky jsou můj největší a vzhledem k časové vytíženosti i vlastně jediný koníček. Počátky pěstování MR se u mne datují do 80. let, kdy jsem pěstoval asi 5 let rosnatky. Po 20leté pauze jsem se před 1,5 rokem k této skvělé zálibě vrátil. V současnosti se snažím pomalu budovat sbírku. Upřednostňuji láčkovky a rosnatky, proto mě nabídka Michala Kouby oslovila a okamžitě jsem ji přijal.

Souhlasím s názorem, že tolerantnost druhů MR, které jsou dlouhodobě pěstovány,množeny a selektovány v kultuře, je mnohem větší než u rostlin z přírodních lokalit. Tento projekt nám dává neopakovatelnou příležitost zjistit, zda je to pravda, resp. jak moc se liší „optimum“ obou skupin. Podmínky pro pěstování tohoto druhu nejsou relativně náročné, a tak kdo by měl chuť a čas připojit se do teamu Drosera burkeana, může mě kontaktovat na e-mail jan.bronec@pst-clc.cz.

Za namnožení kultur v rámci projektu JNN odpovídá Michal Kouba. S případnými dotazy je možné se obrátit přímo na jeho e-mail labflytrap@gmail.com.

Prvá fáze září 2008 – duben 2009: namnožení rostlin v in vitro kultuře.
První pasáž rostlinek na médium, které podpoří namnožení rostlin, byla provedena v září 2008.
Drosera burkeana není na složení média nijak vybíravá. Odnožuje ochotně za účasti hormonů KINETINU a IBA.

Druhá fáze květen 2009 – září 2009: kultivace rostlin za stanovených podmínek v letní sezoně.

Fotografie z průběhu aklimatizace - 19. 4. 2009

Zde jsou vzorové tabulky, které si vedoucí experimentu upraví podle svých možností a podmínek.

Kultivace rostlin v různých substrátech. Kombinace rašeliny + křemičitého písku a perlitu.

Koncentrované kombinované hnojivo Hydroponex
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Nejvyšší dosažené denní teploty v průběhu kultivace
Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Rašelina + křemičitý písek + perlit 1 : 1 : 1

Přetištěno z časopisu Trifid č. 2/2011:

Daniel Hordějčuk, Kateřina Braunová
V tomto článku se Vás pokusíme seznámit s dosavadními výsledky „burkeana týmu“ z projektu Jak Na Ně (dále jen JNN), kde jsme se v první fázi experimentu pokusili o zjištění nejvhodnějšího substrátu pro úspěšné pěstování Drosera burkeana.

V době, kdy jsem s pěstováním masožravých rostlin začínal, jsem se chystal na Valnou hromadu Darwiniany do Ústí nad Labem. Asi dva dny před touto akcí mě informoval kolega Honza Bronec, že je vedoucí týmu v JNN a byl by rád, abych se stal členem jeho týmu.

Od Honzy jsem obdržel cca 40 malých rostlinek Drosera burkeana s tím, že další potřebné informace pošle elektronickou formou.
Doma jsem rostliny zasadil do 5 různě namíchaných druhů substrátů, a to:

1. Rašelina + křemičitý písek 2 : 1, původní počet rostlin: 7
2. Rašelina + křemičitý písek 3 : 1, původní počet rostlin: 9
3. Rašelina + perlit 2 : 1, původní počet rostlin: 6
4. Rašelina + perlit 3 : 1, původní počet rostlin: 7
5. Rašelina + křemičitý písek + perlit 2 : 1 : 1, původní počet rostlin: 10

Rašelinu jsem použil bílou litevskou, perlit od Agra. Květináče byly plastové, bez drenáže. Rostliny byly umístěny na parapetu orientovaném na jihovýchod (mj. zde pěstuji i rosnatky jako Drosera capensis, rostliny rodu Utricularia, Genlisea, Brocchinia atd.). Přes léto zde teplota může dosáhnout až ke 30 °C, v zimě teplota klesá k 18 °C.

V průběhu experimentu asi 25 % rostlin z každé „substrátové skupiny“ zahynulo, ovšem zbytek se měl čile k světu a dvě rostliny mě za 3 měsíce překvapily svými prvními květy.
Nejlepší průměrné hodnocení všech kytek (po měsících) měl typ substrátu č. 4 rašelina + perlit 3 : 1, ovšem rostliny nezaostávaly ani v jiných typech substrátů.

V současnosti rostliny žádnému testu nepodrobuji, ale v létě bych chtěl otestovat, jak na burkeany bude působit zvýšená vzdušná vlhkost.

Jeden květináč s rostlinou jsem v zimě nechal při teplotě kolem 15 stupňů. Během zimy se netvářila moc dobře, ovšem na jaře se probudila macatá kytka, která vyhnala na 3 květenství. To nejspíš svědčí o tom, že chladnější prostředí na zimu jim svědčí.

Já jsem se také přihlásila do „burkeana týmu“. Rostlinky jsem vysadila do osmi 6cm květníků. Vybrala jsem 4 druhy substrátů:

• rašelina + perlit v poměru 1 : 1
• rašelina + písek 1 : 1
• rašelina + vermikulit 1 : 1
• rašelina + seramis 1 : 1

V každém květníku bylo na začátku cca 15 rostlinek. Květníky jsem umístila na balkon orientovaný východním směrem. Nejrychlejší byla reakce u rostlinek zasazených v seramisu – vybarvily se do sytě červené barvy. Ostatním rostlinkám trvalo asi měsíc, než mezi nimi začaly být viditelné první rozdíly. Rostliny v substrátu s perlitem a vermikulitem byly o něco větší a vitálnější, v písčitém substrátu menší a zelenější a v substrátu se seramisem malé červené. Postupem času rostliny v písčitém substrátu svojí velikostí překonaly rostliny ve vermikulitu, ale největší a nejvitálnější byly rostliny zasazené ve směsi rašeliny s perlitem. V seramisu rostliny postupně uhynuly. Na podzim se růst ostatních rostlinek ustálil. Největší a nejhezčí burkeany narostly ve směsi rašeliny s perlitem – v průměru měly největší rostliny cca 6 cm a vyháněly květní stvoly. Rostliny v písčitém substrátu byly v dobré kondici, průměrná velikost rostlin byla asi 4–4,5 cm. Rostliny ve vermikulitu byly o něco menší a ne tak vitální. Květníky se seramisem zůstaly prázdné. Závěrem tedy můžu doporučit substrát ve složení rašelina + perlit v poměru 1 : 1 jako nejvhodnější pro pěstování rosnatky Drosera burkeana.

Fotografie k článku: Daniel Hordějčuk