Trifid 2016/2

  • ročník 21
  • ISSN 1214-4134
  • počet stran 44
  • redakční uzávěrka 31.08.2017

Mason McNair, Jeremiah Harris (překlad Miloslav Dobšík)

Internet je plný příspěvků a návodů, jak vypěstovat láčkovky ze semen. A také zavádějících informací. Hodně z těchto smyšlenek se týká různých způsobů ošetření semen láčkovek před výsevem. Například zda potřebují tzv. „temnou periodu“, anebo pomáhá ošetření kyselinou giberelovou (GA3). Někdo dává výsevy kvůli zvýšení klíčivosti na výhřevné podložky. Průkazné studie na láčkovkách však chybí. Tento článek se pokusí některé z těchto tipů empiricky prověřit.

Mark S. Anderson (překlad Miloslav Dobšík)

Před několika lety Mark narazil v časopise CPN z roku 1988 na krátké pojednání, v němž Richard Tilbrooke popisoval, jak odebral některé z klíčních rostlinek, které se často formují na starých květních stoncích rosnolistu lusitánského a vypěstoval z nich nové rostliny. Nicméně reprodukovat tento postupovat se ukazuje mnohem náročnější, než se na první pohled může zdát. Rostlinky totiž zpravidla pomalu hynou v okamžiku, kdy jsou odříznuty od mateřské rostliny a zasazeny do pěstebního substrátu. Autor článku výzvu přijal a jal se hledat správnou cestu ke kýženému cíli.

Martin Holík

Jedu na staré rozhrkané motorce, za zády mi sedí přítelkyně a drkocáme se spolu po rozkopané silnici. Mezi zuby mi skřípe písek a občas mi jej vítr foukne i do očí. V duchu i nahlas kleju. A aby toho nebylo málo, začíná pršet. Tady ve Vietnamu se střídá déšť se sluncem i několikrát denně. Ale to mě přece neodradí. Musím je najít, musím najít své vysněné láčkovky. Když přítelkyně zakřičí: „Tam jsou, tam jsou!“

Stewart McPherson (překlad Vladimír Rudajev)

V prosinci roku 2007 se Stewovi naskytla příležitost zúčastnit se výpravy zaměřené na studium málo známých láčkovek indonéské části Papuy. Nová Guinea leží severně od Austrálie, od které je oddělena úžinou Torres, a je proslulá nebývalou rozmanitostí svého obyvatelstva, ale i živočichů a rostlin. Přestože ostrov představuje méně než 1 % světové souše, je domovem 10 % všech suchozemských druhů a představuje tak oblast s mimořádným přírodním bohatstvím. Přibližně v polovině je ostrov rozdělen na západní indonéskou část s provinciemi Papua a Západní Papua a na část východní, tvořící nezávislý stát Papua Nová Guinea.

V Indonésii rostou dva velice zvláštní druhy láčkovek. Nepenthes aristolochioides je poměrně dobře známým endemitem ostrova Sumatra. Nicméně Nepenthes klosii roste pouze v indonéské provinci Papua na Nové Guineji a je zdokumentována jen velice málo. Oba druhy jsou unikátní díky svým vysoce specializovaným pastem, které pro lov členovců využívají světlo.

Poté, co Stewova výprava v roce 2007 za jednou z největších a nejnápadnějších láčkovek Indonésie skončila nezdarem, vydal se o rok později za touto tajemnou rostlinou znovu. Málo známý druh láčkovky Nepenthes treubiana roste pouze na odlehlých stěnách útesů na pobřeží Nové Guiney a o jeho ekologii a morfologii toho víme jen velmi málo.