Trifid 2009/1

Lubomír Adamec

Autor na začátek doplňuje a opravuje dříve uvedený fakt, že Utricularia reflexa ze středních poloh tropické Zambie může mít pasti 1,5 až 2 cm velké. Toto tvrzení se navzdory velmi dobrému stavu rostlin v kultuře nepotvrdilo a zatím největší pozorované pasti byly cca 7 mm velké. Dále se článek zabývá druhem Utricularia cymbantha, africkou bublinatkou, poměrně teplomilnou a světlomilnou. Následující australská Utricularia muelleri se ukázala být z této trojice nejsnadněji pěstovatelnou. Překvapivým oříškem je také australská Utricularia arnhemica. Oproti předpokladu i dostupným faktům je zřejmě dosti stínomilná a dosti otužilá. V kultuře se jí daří terestricky, ačkoliv je druhem vodním až obojživelným. Toto vysvětluje autor domněnkou, že je velmi citlivá na obsah kyslíku ve vodě, takže stojatá voda jí nevyhovuje.

Mirek Zacpal

Autor článku dlouhodobě v Austrálii podnikl sedmidenní výlet po okolí Perthu, který nás zprostředkovaně nenechá na pochybách, že se jedná o ráj hlíznatých rosnatek (Drosera zonaria, Drosera platypoda, Drosera gigantea 'red form'), bublinatek (Utricularia menziesii), láčkovice a také dalších nemasožravých kuriozit. A vzhledem k průvodci z nejfundovanějších Allenu Lowriemu Mirkovi neunikl jediný druh z navštívených lokalit.

Tomáš Báborský

Když dostanete mikroskop, neváhejte a bádejte! Tomášův článek je důkazem, že potenciál mladé badatelské mysli nemá hranic.

Zdeněk Žáček

Zdeněk se ponořil do všech dostupných zdrojů odborné literatury a do hlubin svých znalostí, aby Tomášovi pomohl objasnit některé ze záhad, které nám mikrosvět předkládá.

Michal Kouba

Bakterie jsou zkrátka všudypřítomné a dokáží nám pomoci i ublížit. Zkušený pěstitel rostlin in vitro je ovšem myšlenkou na zavlečenou jedinou bakterii vyděšen. A někdy je to až noční můra…

• Pozvánka na setkání v sobotu 13.6.2009 ve skleníku Katedry biologie PřF UJEP v Ústí nad Labem (Za Válcovnou 1000/8), kde proběhne od 10:00 Valná hromada společnosti a ve 14:00 přednáška J. Neubauera
• Proběhly již dvě přednášky v Praze ve Stanici přírodovědců
• Hospodaření společnosti v plusu
• Svodka ze Správní rady
• Co se dělo na fóru
• Vitrína žije
• Nová literatura 2008 Lubomír Adamec

Zdeněk Žáček

Dlouholetý čtenář a předplatitel tohoto našeho předního a nejstaršího přírodovědeckého časopisu vybírá z obsahu letošního prvního čísla.

Blanka Syrovátková

Díky autorce se dozvíme kousek z aktuálního rostlinného dění v Botanické zahradě Liberec, i když tam právě nejsme. Ale není to vlastně škoda? Jaro začíná, proto kdo můžete, hurá do Liberce na návštěvu shlédnout vše na vlastní oči!

Jaroslav Neubauer

Zkušený cestovatel uvádí letošní seriál o cestě na španělské lokality tučnic. Po cestě samozřejmě zaznamenal masožravek a orchidejí mnoho, v tomto prvním díle se podíváme do Švýcarska na Aldrovanda vesiculosa, Sarracenia purpurea a Pinguicula grandiflora a jak autor pokračuje v cestě, tak i do Francie na vysazené Sarracenia purpurea a Sarracenia flava a na Pinguicula grandiflora, Pinguicula vulgaris a Pinguicula alpina. O nějaký ten prstnatec, kruštík či pětiprstku také nebyla nouze. V kaňonu Tarn zastihli Pinguicula longifolia subsp. causensis a pokračovali přes Andoru do Španělska. Navštíví Pinguicula dertosensis a již se těší na Rio Mundo a Pinguicula mundi.

Lucie Bartoňová

Článek je důkazem, že někdy chceme rostlinám dopřát podle nás lepší podmínky, ale ony to paradoxně nechtějí pochopit a nám dá poté dost práce je přesvědčit, že mají krásně růst a ještě následně vysvětlit nepříjemným mechům, že naopak růst nemají, anebo někde jinde.

Allen Lowrie (překlad Zdeněk Žáček)

Austrálie je pravým rájem hlíznatých rosnatek, v tomto díle seriálu nám autor předkládá precizní popis Drosera purpurascens ze sekce Stolonifera, která se vyskytuje v blízkosti Drosera porrecta a Drosera stolonifera opět i s perfektními schématickými nákresy. Další hlíznatou rosnatkou ze sekce Stolonifera, kterou nám autor pečlivě popisuje je Drosera ramellosa, rostoucí běžně na žulových výstupech a při březích potoků a jezer. Obě jsou dosti charakteristické - Drosera purpurascens nálevkovitými čepelemi listů a Drosera ramellosa svými obvykle dvěmi přímými hlavními stonky (ramellosa = vícevětvá).

Michal Rubeš

V jednom z dílů o této neohrožené hrdince si autor všiml významného vodítka, které by mohlo pomoci odhalit, kde vlastně tato bájná odvážná bojovnice za práva hmyzu žije. V záběru se totiž ocitla tučnice s dosti netypicky zbarveným květem. Článek mimo jiné dokazuje, že rostlinomilci byli jsou a budou lidé s milým smyslem pro humor, tak se bavte!

Vychází 30. 3. 2009; 24 stran barevných, 12 stran černobílých.