Heliamphora minor

Vedoucí experimentu: Petr Bílek

Bydlím v Krkonoších a narodil jsem se v červenci 1985. Studuji technickou universitu v Liberci a mezi me největší koníčky nepatří počítače nýbrž masožravky. Pěstuji je již přes 8 let, kdy jsem si první rosnatku kapskou a mucholapku podivnou přivezl z výstavy v Litoměřicích. Od té doby jsem rozšiřoval svou sbírku až do této podoby. Ze všech masožravek se mi nejvíce líbí láčkovky, mucholapky a potom také heliamphory, proto jsem si vybral pro experiment právě heliamphoru.

U heliamphor bych rád věděl co snesou, jaké podmínky jsou pro ně nejlepší, atd. Heliamphory rostou velmi pomalu a člověk nemá tolik oddělků na experimentování, navíc jsou drahé a choulostivé, proto je velmi těžké to zjistit. A proto kdo by měl trošku podmínky pro tyto rostliny a hlavně chuť a čas s námi experimentovat mě může kontaktovat nejlépe na e-mail apac@centrum.cz.

Věřím, že nám se to podaří! :)

Za namnožení kultur v rámci projektu JNN odpovídá Michal Kouba. S případnými dotazy je možné se obrátit přímo na jeho e-mail labflytrap@gmail.com.

Prvá fáze září 2008 - duben 2009 - namnožení rostlin v in vitro kultuře.
První pasáž rostlinek na médium, které podpoří namnožení rostlin, byla provedena v září 2008.
Sarracenia purpurea tvoří odnože sice pomaleji, ale plnohodnotné.

Po dvou osmi týdnech je odnožování nových rostlinek uspokojující a tak je možné přikročit k další pasáži.
Množení je podpořeno kombinací hormonů meta-topolinu a auxinu IBA – indole-3-butyric acid.

Fotografie z průběhu aklimatizace v období únor až duben

25. 3. 2009

19. 4. 2009

Zde jsou vzorové tabulky, které si vedoucí experimentu upraví podle svých možností a podmínek.

Kultivace rostlin v různých substrátech. Kombinace rašeliny + perlitu, polystyrenu a rašeliníku.

Koncentrované kombinované hnojivo Hydroponex
Rašelina + perlit 2 : 1 + rašeliník 1 : 1

Nejvyšší dosažené denní teploty v průběhu kultivace
Rašelina + perlit 2 : 1 + rašeliník 1 : 1

Rašelina + perlit 2 : 1 + rašeliník 1 : 1

Rašelina + perlit 2 : 1 + rašeliník 1 : 1

Přetištěno z časopisu Trifid č. 1/2010:

Vedoucí experimentu: Petr Bílek
Ostatní kolegové: Pavel Hájek, Petr Dědeček, Pavel Říčný

Rostliny jsem obdržel poštou v půlce května 2009 od pana Kouby ve čtyřech igelitových zatavených sáčcích. Hned ten víkend jsem se dohodl s ostatními členy, jaké použijeme substráty, a dva sáčky rostlinek jsem zasadil. Začátkem dalšího týdne jsem v Liberci jeden sáček rostlin předal Pavlu Hájkovi a jeden Petru Dědečkovi. Pavel Říčný obdržel sáček rostlin přímo od pana Kouby dřív než já.

Obr. č. 1: Zasazení rostlin do substrátů

Jeden sáček obsahoval cca 10–12 trsů 1–2 cm velkých rostlin. Po dohodě s kolegy jsme usoudili, že bude nejlepší zasadit rostliny do 10 květináčů po pěti různých substrátech. Následně vzniklé dvě stejné skupiny pěti rostlin jsme umístili na dvě různá stanoviště. Tímto způsobem bude celý experiment mnohem přesnější a při vyhodnocení se vyruší případné chyby vlivem jiných okolností, než které sledujeme.

Použité substráty:

1. rašelina + perlit v poměru 1 : 2
2. rašelina + písek v poměru 1 : 2
3. rašelina + perlit v poměru 1 : 1
4. živý rašeliník
5. živý rašeliník + perlit v poměru 2 : 1
6. rašelina + perlit v poměru 1 : 1, rostlinky sedí v rašeliníku

Jiné substráty než výše uvedené nemělo smysl zkoušet (např. čistá rašelina, bukové listí, kameny či kůra), neboť je více než jisté, že by se rostlinám v těchto směsích nedařilo.

Rostliny jsem bohužel zasadil pouze do substrátů 1 až 4 kvůli nedostatku místa. Měl jsem tedy 8 květináčků. První skupinu čtyř květináčků jsem umístil do akvária u sklepa, kde pěstuji již třetím rokem ostatní heliamfory a horské láčkovky. Toto akvárium je osazeno zářivkou a svítím 16 hodin denně. Teploty se pohybují okolo 20 ˚C ± 2 ˚C. Druhou skupinu rostlin jsem dal do akvária na okně v mém pokoji, kde pěstuji bublinatky. Zde panují teploty od 16 ˚C v noci a maximálně 29 ˚C v nejteplejších dnech. Akvárium je orientováno na východ. Rostliny jsem zaléval rosením vodou z kohoutku jednou za týden a nestály ve vodě.

Obr. č. 2: stanoviště 1, 16. 7. 2009

Obr. č. 3: stanoviště 2, 16. 7. 2009

Své pokusné rostliny pěstuji na 2 místech v 5 různých substrátech (1 až 5). Stanoviště 1 se nachází na jižním okně. Rostliny jsou v akváriu, přikryté igelitovým sáčkem a jsou dány tak, aby měly asi 2 h přímého slunce za den. V tuto dobu tam jdou teploty až k 28 °C, jinak se po celý den (pokud to není horký letní den) teplota pohybuje kolem 21 °C.

Stanoviště 2 je akvárium pod umělým osvětlením, kde mám ještě pralesní rosnatky a svoji zatím jedinou helču, která zde dobře roste už asi 2, možná 3 roky. Svítí zde zářivky 1× Sun-Glo a 1× Aqua- Glo. Rostliny jsou pod nimi umístěny ve vzdálenosti asi 20–30 cm. Bohužel se mi zdá, že toto osvětlení není dostatečné a budou si muset nejspíš počkat na novou, která je ve fázi plánování. Zde se teplota běžně po celý den pohybuje kolem 25 °C a na noc klesá k 20 °C.

Pro H. minor jsem namíchal substráty 1, 2, 4 a 6, které byly prokonzultovány s vedoucím projektu H. minor – Petrem Bílkem. Všechny rostliny mám nyní umístěné ve velkém plastovém boxu s nadzvednutým víkem, který je umístěn na východním parapetu našeho rodinného domu. Rostliny nestojí permanentně ve vodě, ale zalévám je asi jednou až dvakrát týdně dle potřeby. Teplota je klasická pokojová, takže nyní 24 °C, a vlhkost v boxu jsem neměřil, protože na to nic nemám. Rostliny mají v boxu dostatek rozptýleného světla s pár hodinkami ranního slunce.

Rostliny jsem zasadil do standardní směsi rašeliny, perlitu a křemičitého písku a povrch substrátu jsem nechal zarůst rašeliníkem. Pokusné kytky pěstuji na dvou stanovištích. Stanoviště č. 1 odpovídá svými podmínkami ideálnímu stanovišti pro „teplomilnější“ láčkovky (s úspěchem zde pěstuji široké spektrum rostlin z různých nadm. výšek – N. ventricosa × truncata, N. tobaica, N. ramispina, N. ventricosa, N. densiflora,…), RVV je velmi vysoká, teplota se pohybuje v rozmezí od 22 °C až po teploty přes 30 °C. Vitrína je umístěna na jižním okně a je během dne dostatečně osluněna (k zastínění slouží pouze záclona na okně).

Stanoviště č. 2 odpovídá ideálnímu místu pro růst špirlic, mucholapek, darlingtonií, láčkovic a rosnatek. Jde o malý, dostatečně větraný skleníček,který je téměř celý den vystaven slunečnímu úpalu. Do tohoto skleníku jsem vložil menší akvárium o objemu cca necelých 10 litrů (z poloviny je zakryto krycím sklem pro zvýšení RVV). Toto akvárium je během dne přistíněno poličkou s rostlinami, proto tedy přímé sluneční paprsky na akvárium dopadají pouze ráno a poté až večer. V akváriu již delší dobu úspěšně pěstuji 1 rostlinu H. minor a N. eymae.

Jedná se o dobu od získání rostlin, tj. od půlky května do půlky září. Popis rostlin je v časech od půlky června až do půlky srpna.

Rostlinám se daří skvěle, ujaly se všechny. Je vidět, že rostliny pod zářivkami rostou o něco lépe než rostliny na okně, nicméně nejsou znát rozdíly v substrátech. Každá rostlinka dělá cca 3 láčky za 2 měsíce. Délka a mohutnost listů se zvětšují.

Myslím si, že na okně se rostlinám daří lépe než helčám, které mám v akváriu pod umělým osvětlením. Bohužel kytky se mi jinak zdají na obou stanovištích stejné, nic moc. Nejlepší rostlina však roste na stanovišti 1 (jižní okno) a v substrátu 2.

Rostlinám se daří dobře. Zaznamenal jsem pouze úbytek několika malých postranních odnoží asi ze 2 trsů, ale jinak nic. Rostliny rostou dobře ve všech výše vyjmenovaných substrátech, až časem se ukáže v jakém nejlépe. Prozatím má každá rostlinka asi 2–3 nové láčky juvenilního tvaru od doby, kdy jsem je zasadil (tj. za dobu 2,5 měsíce). Všechny vypadají již dosti robustně a také na rychlosti jejich růstu je vidět, že se mají dobře.

Na stanovišti 1 se po zasazení ujaly 3 nejsilnější rostlinky, které se pomalu aklimatizovaly a začaly tvořit pasti, které jsou oproti rostlinám z 2. stanoviště delší a méně kompaktní. Na stanovišti 2 se opět ujaly pouze 3 nejsilnější rostliny, které ovšem rostou o poznání lépe než rostliny z 1. stanoviště. Rostlinky tvoří srovnatelný počet pastí, které jsou sice kratší, za to však kompaktnější a celkově silnější než pasti rostlin na předchozím stanovišti. Rychlost růstu je tedy prozatím u obou stanovišť zhruba srovnatelná. Osobně si myslím, že stanoviště č. 2 rostlinám více prospívá, navíc u tohoto stanoviště jsem lehce docílil nízkých nočních teplot.

Obr. č. 7: Rostliny na konci října

Koncem vegetační sezóny je myšlena doba od konce října až po konec listopadu.

Obr. č. 4: Pěstované rostliny

Obr. č. 5: Detail rostlin pěstovaných pod zářivkami

Rostliny vypadají pořád skvěle, všechny dost zmohutněly a vyrostly, avšak žádná z nich nepřepnula do dospělého tvaru láček. Ukazuje se zde hlavně to, že rostliny na okně (vrchní řada na obr. 4) prosperují mnohem hůře než ve vitríně (spodní řada na obr. 4), a také se nepatrně ukázalo, že substrát č. 2 (rašelina + písek v poměru 1 : 2) je rostlinami hůře snášen než ostatní substráty. Rostliny jsou menší a mají méně listů, menší postranní rostlinky uhnily a přežily jen ty největší. Toto se ukázalo pouze u skupiny, která je na okně, kde panují horší podmínky. Kytky v ostatních substrátech rostou všechny stejně, není zde možné rozeznat rozdíly v růstu.

Rostliny pod zářivkami vypadají všechny dobře. Zde není ani známka toho, že by se nějaké rostlině dařilo lépe nebo hůře. Myslím, že je to hlavně tím, že zde mají ideální podmínky.

Obr. č. 6: Nalevo: rostliny pěstované na okně, napravo: rostliny pěstované pod zářivkami

Rostlinám pod zářivkami se daří mnohem lépe než skupině na okně, proto zde přikládám podrobnější obrázek s popisky substrátů, podle kterého si každý vyhodnotí, ve kterém substrátu se rostlinám daří nejlépe. Dle mého názoru jsou šampióny rašeliník + perlit 1 : 2 a rašelina + perlit 1 : 1, avšak rostliny ve stejném substrátu ze skupiny na okně jsou, řekl bych, jedny z nejslabších ve své skupině. Zde roste nejsilnější rostlina ve směsi rašelina + písek 1 : 2 a tato rostlina je nejspíš nejsilnější ze všech testovaných rostlin v obou skupinách (v obr. č. 6).

Obr. č. 8: Nalevo: rostliny pěstované v rašeliníku, napravo: rostlina pěstovaná ve směsi 2

Jeden trs H. minor uhnil (rostlina ve směsi perlitu a rašeliny), ostatním trsům se daří dobře a spokojeně si pomalu rostou. Prozatím ani jedna z heliamfor nepřešla na dospělé (adultní) pasti. Rostliny, které jsou zasazeny v rašelině s příměsemi, jsou podle mého názoru méně vitální, než když jsou pěstovány přímo v živém rašeliníku. V rašeliníku též snáze vytvářejí kořenový systém, který je podle doložených fotografií 2× větší než u rostlin, které rostly ve směsi perlitu a rašeliny (viz obr. č. 8). Pokud se už budou sázet do směsi s rašelinou, tak bych doporučil ji dost odlehčit perlitem, kousky molitanu (tento prvek do substrátu chci vyzkoušet v příštím roce na své ostatní heliamfory) a pískem.

Rostliny nebyly v létě vystaveny extrémním teplotám, protože na ně svítilo slunce jen asi pár hodin dopoledne. Box, ve kterém je pěstuji, má nadzvednuté víko a touto mezerou může unikat nejteplejší vzduch, který stoupá vzhůru. V dalších letech bych se chtěl zaměřit na to, jaké podmínky zvládnou. Zajímalo by mě, zda zvládnou být volně pěstovány ve skleníku a též volně na okenním parapetu.

Obr. č. 9: Rostliny na stanovišti 1

Stanoviště č. 1 mě mile překvapilo. Neočekával jsem zde tak zdárný růst, jaký nakonec rostlinky předvedly. Obával jsem se zejména vysokých teplot, které, jak se zdá, nakonec rostlinkám ve spokojeném růstu nebránily. Ten byl vyrovnaný, rostliny tvořily jednu past za druhou, všechny tři zhruba ve stejném množství. Pasti jsou kompaktní, avšak stále juvenilní. Celkově ale růst rostlin na tomto stanovišti hodnotím velmi kladně.

Obr. č. 10: Rostliny na stanovišti 2

Stanoviště č. 2 mě zklamalo (nejspíše mým vlastním zaviněním). Bylo mým favoritem a očekával jsem zde rychlý růst a vývoj rostlin. Vše probíhalo hladce, když znenadání v průběhu září odumřely rostlinkám všechny pasti a dlouho se nic nedělo. Naštěstí však asi před dvěma týdny rostliny znova obrazily a všechny tři opět vytváří po jedné juvenilní pastičce. Odumření pastí bych připsal nejspíše přílišnému přemokření substrátu, ke kterému došlo vlivem silných dešťů. V akváriu stál cca 1 cm vody, což se heliamforám stalo osudným. Jednoznačně se však přikláním ke stanovišti č. 2, ať už na základě toho, jak mi zde prosperovala další rostlina H. minor, která však do projektu JNN nebyla zařazena. Osobně na tomto stanovišti předpokládám rychlejší růst rostlin s minimálními ztrátami.

Jak vyplývá z kultivace rostlin výše, všechny substráty obstály velmi dobře, avšak přeci jen by se dalo říci, že v některém rostly rostliny malinko hůře. Toto vše plyne z nároků rostlin na substrát. Heliamfory potřebují velmi propustný, vzdušný a stále vlhký substrát. Nejhůře tedy obstál substrát č. 2, tj. rašelina + písek v poměru 1 : 2. Tento substrát se stal velmi tuhým a nepropustným a křehké tenké kořeny mladých rostlin měly problém prorůst dovnitř. Rostliny vykazovaly horší růst a vyšší úmrtnost. Kořeny byly málo vyvinuté. Jako nejlepší substrát nemohu zvolit žádný ze zbývajících pěti, protože rostliny vykazovaly naprosto stejný růst. Jelikož heliamfory rostou velice pomalu, až čas ukáže, který substrát je opravdu nejlepší. Zatím se zdá, že na substrát nejsou rostliny moc vybíravé.

Největší vliv na růst však mělo stanoviště. Myslím, že při pěstování je to zásadní podmínka pro dobrou kultivaci rostlin. Stanoviště udává základní vlastnosti, a těmi jsou vlhkost, světlo a teplota. Poslední dvě podmínky jsou podle mého názoru nejdůležitější a klíčové.

Fotografie k článku: Petr Bílek, Pavel Hájek, Petr Dědeček, Pavel Říčný