Rosnolist - výsevní experiment

Rosnolist lusitanský, Drosophyllum lusitanicum, patří mezi poměrně atraktivní, ale pěstitelsky mírně náročnější druhy. Na rozdíl od běžných masožravek se nedá snadno přesazovat a jen obtížně se vegetativně množí (ačkoli obojí není zcela nemožné, jak se mnohdy uvádí), nejsnazší je tedy pěstovat tento druh ze semen. Ohledně výsevu rosnolistu je možné zjistit nejrůznější informace - Dr. Studnička kupříkladu ve své knize uvádí, že nejlépe klíčí semena s narušeným osemením a že pro klíčení musí být překryta substrátem, aby nebyla vystavena světlu. O pěstování rosnolistu bylo napsáno snad dost informací, ale jelikož jsem rosnolist v minulosti opakovaně vyséval s nejrůznějším úspěchem, rozhodl jsem se letos provést malý experiment. Napomohl tomu i fakt, že jsem loni získal výměnou dostatek semen rosnolistu s lokalizací ze tří různých španělských lokalit.

Semena jsem zpracoval následujícím způsobem:

1. všechna semena jsem na den namočil do destilované vody
2. polovině semen v každé populaci jsem nehtem opatrně odloupl špičku osemení (na semeni je špička dobře zjevná - viz. obrázek ve VAMRu)
3. polovinu semen jsem vysel na povrch půdy a druhou polovinu jsem ukryl 0,5 - 1 cm do substrátu.

Rosnolist lusitánský ve VAMR

Pro výsev jsem použil rašelinové květináčky na předpěstování zeleniny, které se v půdě postupně rozpadnou a umožní rostlinám prokořenit skrz svou strukturu. To mi má umožnit dále pokračovat jen s vybranými rostlinkami, které zasázím do finálních velkých květináčů. Pro výsev i další kultivaci jsem použil směs stavebního písku a zbytků substrátu po přesazování heliamfor (rašelina, perlit, křemičitý písek). Nepovažuji však substrát za klíčový, důležité je, aby byl písčitý, chudý a spíše kyselé reakce - rašelina s pískem s převahou písku velmi dobře poslouží.

Získal jsem tak tři výsevové sady po osmi květináčcích, v každém z nich bylo 5 nebo (v případě jedné populace, kde jsem dostal méně semen) 3 semena. Každá sada obsahovala následující varianty:

1. semena s narušenou špičkou na povrchu
2. semena s narušenou špičkou v substrátu
3. semena nepoškozená na povrchu
4. semena nepoškozená v substrátu

Od výsevu 31. března 2020 jsem dal semenům čas do 23. května. Pokus provázely různé drobné nehody - kupříkladu se mi ve skleníku prošla kočka a tři květináčky poněkud zdeformovala, ale první semena vzešla po necelém měsíci (21. dubna). Postupně vzešlo celkem 24 semen (v jedné lokaci celkem 10, v dalších dvou po 7), nejdříve semena na povrchu substrátu, o pár dní později následována semeny pod povrchem. Naprosto zjevně vzešla především semena s narušenou špičkou, nepoškozená semena vzešla pouze 4 a jenom ve dvou lokacích. Světlo či tma pro klíčení semen dle mých pozorování nehrálo roli, zatímco poškození osemení ano.

Je však nutné podotknout, že semena klíčící na povrchu substrátu měla nemalé ztráty. Z vyklíčených 24 semen jsem 5 semenáčků ztratil - a všechny mezi semeny na povrchu substrátu. Dle jejich chování se zdá, že na rozdíl od semen hlouběji v půdě měla semena na povrchu problém pořádně zakořenit a nakonec uschla. Přeživší rostlinky jsem následně rozdělil do květináčů s písčitým substrátem a uvidím, jaký bude jejich další osud. Nepoškozená semena by možná vyklíčila později, ale mým cílem bylo hledat optimální metodu výsevu pro pěstování rosnolistu v kultuře, semenáčků jsem získal dostatek a tak jsem experiment ukončil.

Jaký je tedy závěr? Musím souhlasit s Dr. Studničkou, ale bylo hezké si to ověřit. Semena nejlépe klíčí po narušení osemení a ačkoli klíčí i na světle, jejich přežívání při výsevu hlouběji do substrátu je spolehlivější. Letos už je trochu pozdě, ale pokud seženete semena, můžete se o výsev ještě pokusit. Přeji mnoho zdaru!