Otvovická sešlost (aktualizace 16.8. + fotky)

název:
Otvovická sešlost
kde:
Otvovice 81
od:
2010-08-14
do:
2010-08-15
odkaz:
http://www.darwiniana.cz/
kalendář:
výstava, Kosiště, setkání
popis:
Sejdeme se za účelem přátelení se, návštívíme přírodní památku Otvovická skála a večer budeme grilovat.

Výhled z Otvovické skályO víkendu 14. a 15. srpna se sejdeme na chatě v Otvovicích. Tedy on je to bývalý vechtr za vesnicí. Kdo nemá rád vlaky, tak ať nečte dál. ;-)

Program je jednoduchý. V sobotu dopoledne budeme pod Jardovým vedením kutat na zahradě nové rašeliniště. K tomu se jen tak nedostanete, takže je to dobrá příležitost pro ty z vás, kteří si jej chtějí také založit. Po obědě se vydáme na krátký výlet na Otvovickou skálu, kde sice masožravky nenajdete, ale je to rozhodně zajímavý kus biotopu. Zbytek odpoledne a večer se budeme věnovat tepelnému zpracování masa (červené maso, drůbež, možná nějaká ta ryba, slanina, klobása, …), ovoce (rozhodně ananas) a zeleniny (cibule, lilek, …) na deskovém grilu. V neděli dopoledne v klidu posnídáme a pomalu se vydáme ke svým domovům.

Přijet může každý, podmínkou je jen registrace přímo do tohoto článku, nebo mi napiště na michal@termiter.cz.

Rozhodně si vezměte spacák a karimatku. Buď se vyspíte uvnitř vechtru, nebo před chatou pod širákem. Pokud si vezmete stan, budete si ho moci postavit. Jeden stan je na místě k půjčení. Dále si vezměte základní potraviny na cestu a na dopoledne. Před obědem vezmeme auto a zajedeme do Kralup nakoupit, takže s sebou nemusíte vláčet mnoho potravin.

Jedná se o bývalý strážní domek kousek před vesnicí Otvovice, viz mapa. Přijet můžete vlakem, je to jedna stanice motoráčkem z Kralup, a pak 10 minut pešky po červené značce. Je možné přijet i autem, instrukce poskytnu individuálně.

  • Jana Rubešová
  • Michal Rubeš
  • Jarda Neubauer
  • Jirka Schiller
  • Jirka Korda
  • Patrik Hudec

A možná přijedou i Verdykovi.

V sobotu ráno ještě pršelo, ale byla to ten den poslední voda z obohy. S Janou jsme připravili vechtr na sešlost a netrpělivě vyhlíželi první návštěvníky. V půl jedenácté přijel Jarda. Byl to trochu boj, protože měl vybitý mobil, takže navigace nebyla jednoduchá. Jana mu vyběhla vstříc, ale Jarda ji nechtěně objel druhou cestou, takže jsme pak čekali, než na to přijde a vrátí se. Telefon si samozřejmě nevzala. :-)

Pár minut na to jsem volal Jirkovi Schillerovi, kde že je. „Já jedu (uf uf) po červený (uf uf) na kole (uf uf), už vidím roh (uf uf) strážního domku (uf uf).“ To mi hlava nebrala. To jako jel z Brna na kole? Po červený? Nebo jel vlakem, ale proč si pak bral kolo? Nádraží je za rohem. Navíc jak ví, kde vechtr je? Měl přeci zavolat, až dojede na nádraží! A opravdu, cestou od Kralup šlape na kole Jirka. Pak z něj vypadlo, že má v Kralupech babičku a v Otvovicích tetu a ti ho navedli přímo na vechtr.

Přivítali jsme se, zhodnotili místo kde bude rašeliniště a rozhodli jsme se, že ho budeme kopat příště. Hlína byla promočená, zbytečně bychom se nadřeli. Nasedli jsme do auta a vydali se do Kralup nakoupit potraviny. Cestou zpět jsme zastavili u mostku přes Zákolanský potok a ořezali trochu ze sírovce žlotoranžového (Laetiporus sulphureus). Byla to docela legrace, protože houba rostla poměrně vysoko a vylézt tam nešlo. Jarda nakonec přivázal zavírací nůž na klacek, takže jsme asi deset plátů dostali dolů.

Po návratu jsem rozdělal oheň ve venkovním krbu a začali jsme tepelně zpracovávat všechno co šlo. Vlakem do Otvovic dorazil Jirka Korda. Janu jsme nechali doma aby udržovala oheň a vydali jsme se na Otvovickou skálu. Všem se tahle malá, ale zajímavá lokalita líbila. Jirka s Jardou pořád objevovali nějaké rostlinné zajímavosti. Výhled ze skály byl pěkný, ale ještě pěknější byl výhled na druhou stranu. V lese, kousek pod vrcholem, jsme našli pole bedel. Otrhali jsme co jsme unesli a vyrazili domů. Cestou jsme měli jen jednu malou nehodu, a to když Jarda houby rozsypal po cestičce. To bylo nadávek. :-)

Jana byla nadšená. Bedly jsme jen očistili, nakmínovali a hodili je na gril. Paráda. Jana mezitím vymáčela sírovce v mléce a osmažila je na pánvi jako řízky. Počáteční nedůvěra byla rychle překonána a smažený sírovec zmizel v našich útrobách. Byl skvělý.

Pak přijeli Mariana s Ludem a dětmi, Ivoš s Jiřinkou a večer se k nám dokonce přidal i Patrik, který byl v saku a kravatě, jelikož jel přímo ze svatby. Tedy z cizí svatby.

A pak se jedlo, pilo, hodovalo, dobře jsme se měli. :-) V sedm večer se s námi Jarda rozloučil, protože byl odvolán na nedělní šestou ranní hodinu do práce. Asi za 20 minut se však vrátil. Za prvé si zapomněl doklady a za druhé se mu podařilo na chvilku nastartovat mobil a zrovna mu volal šéf, že ta práce počká do pondělí. To bylo radosti z opětovného setkání. :-)

Ráno bohatá snídaně, kafíčko, detoxikace, oběd lenošení, kafíčko, zmrzlina, bazén, … Prostě odpočinek po náročném dni. Před polednem přijela i paní domácí, zjistila že se nic nerozbilo, že je tu bezva parta, tak se k nám přidala. A pak jsme se rozjeli do svých domovů.

Během obou dnů jsme probírali různé věci především kolem kytek, upřesňovali si potřebné věci na Výstavu. Poměrně smutnou zprávou bylo, že nějaký zloděj ustříhal na Kosišti asi 3/4 semeníků. To nám trochu pokazilo náladu. Na druhou stranu nám ji zase zvedlo prohlížení velkoformátových maker od Mirka Macáka a nových knížek od Stewarta McPhersona.

Moc jsme si to užili, všem se na vechtru líbilo. A už jsme hrubě naplánovali nový termín, kdy snad už konečně to rašeliniště vykopeme. ;-)