Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revize Předchozí verze Následující verze | Předchozí verze Následující verzeObě strany příští revize | ||
blog:2011-12-23-osvetlovani-mr-pomoci-led-diod-ii [2011-12-23 17:47] – Adam Veleba | blog:2011-12-23-osvetlovani-mr-pomoci-led-diod-ii [2011-12-24 12:25] – Jakub Štěpán | ||
---|---|---|---|
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
====== Osvětlování MR pomocí LED diod II. ====== | ====== Osvětlování MR pomocí LED diod II. ====== | ||
- | //(Toto je silně zkrácená verze článku uveřejněná jako pokračování první části z loňského roku, aby byly moje zkušenosti s ledkami pokud možno aktualizované. Plnou verzi s větším množstvím informací, zejména teorie, najdete Trifidovi 2012/1)// | + | //(Toto je silně zkrácená verze článku uveřejněná jako pokračování první části z loňského roku, aby byly moje zkušenosti s ledkami pokud možno aktualizované. Plnou verzi s větším množstvím informací, zejména teorie, najdete |
- | Své rostliny jsem začal (částečně) osvětlovat ledkami více než před rokem, loni v prosinci jste si mohli na Chramstu přečíst článek vzniklý v tehdejším prvotním nadšení. Nasbíral jsem ale další zkušenosti a především jsem si zapsal předmět „Fyziologická ekologie rostlin“, který na Ústavu experimentální biologie vyučuje profesor Gloser (zmíněný ústav se v rámci Masarykovy univerzity věnuje fyziologii rostlin). Naučil jsem tak další teorii a získal možnost si ve cvičení pár LED diod přeměřit na dvou vychytaných mašinkách. | + | Své rostliny jsem začal (částečně) osvětlovat ledkami více než před rokem, loni v prosinci jste si mohli na Chramstu přečíst článek vzniklý v tehdejším prvotním nadšení. Nasbíral jsem ale další zkušenosti a především jsem si zapsal předmět „Fyziologická ekologie rostlin“, který na Ústavu experimentální biologie vyučuje profesor Gloser (zmíněný ústav se v rámci Masarykovy univerzity věnuje fyziologii rostlin). Naučil jsem se tak další teorii a získal možnost si ve cvičení pár LED diod přeměřit na dvou vychytaných mašinkách. |
+ | |||
+ | ====== | ||
Začnu troškou teorie a pokusím se ji maximálně zjednodušit. Fotosyntézu v rostlinách zajišťuje chlorofyl (existuje více druhů s různou funkcí), jenž má absobční maxima v modré a červené barvě. Chlorofyly však nejsou jediná barviva v rostlinách a změříme-li si, co se stane s bílým světlem, které dopadne na list, zjistíme, že v rozmezí 400 až 700 nm je většina světla vstřebána s jistým omezením v zelené oblasti – proto vidíme rostliny zelené. Toto rozmezí vlnových délek je označováno jak fotosynteticky aktivní záření (anglická zkratka PAR), které má zásadní význam pro život rostlin. V přiloženém grafu jde o část pomyslné křivky spojující zelené trojúhelníčky, | Začnu troškou teorie a pokusím se ji maximálně zjednodušit. Fotosyntézu v rostlinách zajišťuje chlorofyl (existuje více druhů s různou funkcí), jenž má absobční maxima v modré a červené barvě. Chlorofyly však nejsou jediná barviva v rostlinách a změříme-li si, co se stane s bílým světlem, které dopadne na list, zjistíme, že v rozmezí 400 až 700 nm je většina světla vstřebána s jistým omezením v zelené oblasti – proto vidíme rostliny zelené. Toto rozmezí vlnových délek je označováno jak fotosynteticky aktivní záření (anglická zkratka PAR), které má zásadní význam pro život rostlin. V přiloženém grafu jde o část pomyslné křivky spojující zelené trojúhelníčky, |