JNN "Cefík": Vít Chudoba

19.09.2011: Stav rostlin – životnost → (dosud žije / nasazeno pro teplé zimování) + (dosud žije / nasazeno pro studené zimování):

Přes léto příliš rostlin neuhynulo a když, tak to byly rostliny neduživé. Všechny rostliny zesílily a rozkošatěly se. Řada z nich jsou už pěkné trsíky, u jednoho pasti dosahují kolem 1,5 cm. Ty rostliny, co jsou na stanovišti studeného zimování (jižní okno v patře), jsou krásně vybarvené od sluníčka a tvoří hlavně pasti a minimum listů. Rostliny na teplém zimovišti mají zase spoustu listů a pastí poskrovnu. Mají také podstatně méně světla - převážně zářivkové od vitríny z láčkovkami. Tenhle rozdíl ve tvaru rostlin je ale známý a nepřekvapuje mě.

Rašelina se žulovým perkem (substrát 4): vlevo teplé zimování × vpravo studené zimování; Foto V. Chudoba

Celkový pohled na teplé zimovaní JNN
Foto V. Chudoba

Na teplém zimovišti se rostlinám náramně daří v substrátu pro láčkovky, dobře je na tom i rašelina s perlitem, případně čistá rašelina. Na studeném zimovišti zase náramně jedou kytky v substrátu rašeliny a žulového perku. To jsou ty nejkrásnější kytky.
Substrát rašelina s jemným pískem se moc neosvědčil, a to jak na studeném, tak teplém zimovišti.

Celkový pohled na studené zimovaní JNN; Foto V. Chudoba

06.03.2011: Stav rostlin – životnost → (dosud žije / nasazeno pro teplé zimování) + (dosud žije / nasazeno pro studené zimování):

Rašelina (substrát 1): vlevo teplé zimování × vpravo studené zimování
Foto V. Chudoba

Rašelina + hrubý písek: vlevo teplé zimování × vpravo studené zimování
Foto V. Chudoba

10.01.2011: Stav rostlin – životnost → (dosud žije / nasazeno pro teplé zimování) + (dosud žije / nasazeno pro studené zimování):

Celkový pohled na teplé zimovaní; foto V. Chudoba

Substrát pro láčkovky
Foto V. Chudoba

Vše výše uvedené bylo citováno; autor Vít Chudoba.

Patrik Hudec: Níže uvedené zápisky ze září a prosince 2010 jsem formuloval podle svého nejlepšího svědomí, vycházeje především ze vzájemné e-mailové komunikace s Vítkem Chudobou, a pouze s jeho souhlasem. Tímto mu děkuji za přátelskou spolupráci.

Prosinec 2010:

• Kytky bez zimování, tj. po celou dobu v teple a s dosvicováním zářivkami po dobu 8 hodin denně: Téměř všechny rostliny zasazené ve směsi rašeliny s žulovým perkem uhynuly. Podobně jsou na tom i rostliny v pískových substrátech = rašelina + hrubý písek a rašelina + jemný písek. Tam zatím přežívají poslední jedinci. Náramně se rostlinám daří v čisté rašelině (úhyn 0) a v substrátu pro láčkovky (úhyn 0). V rašelině s perlitem je to pak horší – uhynuly 3 z 8. Na povrchu pískových a perkového substrátu se začal dělat povlak vyloučených solí z vody, a proto jsem ihned přešel k zalévání destilovanou vodou. Zalévám výhradně vrchem. Až je substrát na povrchu suchý, zaleji tak, až se v podmisce objeví cca 1 cm vodní hladiny.
• Kytky zimované v pokoji, kde teplota je kolem 5–12 °C: Zatím se kytky docela drží, úhyn minimální, ale detailnější rozbor jsem prozatím nedělal. Mají za sebou také podstatně méně zalévacích cyklů (zalévám tak 1× za 14 dní) a zalévám až na výjimky z technických důvodů spodem. I přesto, že používám stejnou vodu, povlak solí z vody se na substrátu zatím neprojevil.

Příčiny úhynu rostlin vidím v několika faktorech:

1. Substrát: Perkový a pískové substráty jsou těžké a zadržují hodně vody ⇒ úhyn možný díky přemokření substrátu.
2. Teplo v kombinaci s vlhkostí substrátu a zřejmě ne tak kvalitním osvětlením (rostliny nejsou zcela pod zářivkami, ale padá na ně světlo z osvětlené vitríny s láčkovkami).
3. Zalévání pitnou vodou: Perkový a pískové substráty obsahují málo rašeliny, která dokáže minerální soli aspoň zčásti vychytat. Přesolený substrát pak vede k úhynu rostlin.
4. Zalévání vrchem: Po nějakou dobu je substrát totálně promočený, což může vést k hnití kořenů. Při zalévání spodem si substrát natáhne vlhkosti o něco méně (domněnka, neověřoval jsem).

Září 2010: Protože nějakou dobu bude trvat také aklimatizace, nemá již smysl dávat květináče na „letní“ stanoviště [A]–[D] a pak je za cca 2–3 týdny zase ukládat k zimování. Proto jsem se rozhodl rovnou přeskočit druhou fázi experimentu (letní kultivace rostlin do cca září) a začnu přímo s fází třetí, tj. zimovacími stanovišti [B] a [C], což je důvod, proč budu umístění květináčků se substráty č. 1 a č. 5 řešit reálně až na jaře a nikoli už nyní. Jak jsem ale uvedl v kapitole níže Vstupní parametry, nejspíše je všechny umístím ven na stanoviště [A]. To by znamenalo, že venku bude 14 květináčů (po dvou od každého ze sedmi substrátu – máme dvě zimoviště [B] a [C]) a na zbylých stanovištích [B], [C] a [D] vždy pak jen po 10 květináčcích (substráty č. 2, 3, 4, 6 a 7 ve variantě zimování v [B] a v [C]).

Stav rostlin – životnost → (dosud žije / nasazeno pro teplé zimování) + (dosud žije / nasazeno pro studené zimování):

Protože žel obsah poštovní zásilky, kterou poslal Patrik Hudec v květnu 2010, po týdenní cestě do Liberce uhnil, musel jsem počkat na novou várku cefíků pro tento experiment. Ty jsem si u Michala Kouby vyzvedl osobně v neděli 19. září. Oněch „pár“ kousků jsem původně odhladl tak na 30 kousků. Když jsem je ale všechny doma vyndal, napočítal jsem jich dobře přes stovku. No jo, ale teď co s nimi? Řekl jsem si, že takový materiál musím náležitě využít, a tak jsem namíchal 7 substrátů a rozhodl se pokus provádět během vegetačního období hned na čtyřech stanovištích a zimovat na dvou (vše viz kapitola Umístění níže).

1. jen rašelina
2. rašelina s jemným křemičitým pískem o zrnitosti do 0,3 mm 1 : 1
3. rašelina s hrubým křemičitým pískem o zrnitosti 0,3–1,3 mm 1 : 1
4. rašelina s žulovým perkem (kamínky) o zrnitosti 2–7 mm 1 : 1
5. mix substrátů č. 1 až č. 4 v poměru 1 : 1 : 1 : 1, tj. rašelina s křemičitým pískem o zrnitosti do 0,3 mm a 0,3–1,3 mm a s žulovým perkem o zrnitosti 2–7 mm v poměru 4 : 1 : 1 : 1
6. rašelina s perlitem 1 : 1
7. směs pro láčkovky, tj. rašelina + perlit + korek + rašeliník (bez předepsaného poměru)

• rašelina: vláknitá od Agro profi
• křemičitý písek: o zrnitosti 1) do 0,3 mm a 2) od 0,3 mm do 1,3 mm
• perlit: (nespecifikováno)
• drenáž (1 cm): žulový perk
• květináče: hranaté o straně 5 × 5 cm a výšce 5 cm
• zálivka: (měkká) vodovodní voda do podmisky; výška zálivky 0–1 cm

Sedm různých substrátů pro jedno stanoviště; foto V. Chudoba

Do každého květináče jsem dal dvě rostlinky, přičemž jsem se snažil, aby byla jedna menší a jedna větší. Pro každé stanoviště jsem vyhradil po jednom květináči od substrátů č. 2, 3, 4, 6 a 7 a protože jsou 4 stanoviště pro vegetační období a 2 pro zimování, znamenalo to celkem 8 květináčů pro každý z této pětice substrátů, dohromady 40 květináčů. V případě substrátu č. 1 (pouze rašelina) a č. 5 (mix. substrátů č. 1–4) jsem z důvodu nedostatku místa udělal už jen dvě verze podle zimovacích stanovišť, to znamená dva a dva květináče. Ještě se nakonec rozhodnu, kam po zimě tyto květináče se substráty č. 1 a 5 dám, ale pravděpodobně asi ven (venkovní stanoviště [A], viz kapitola Umístění)).

Pískové a kamínkové substráty jsem zvolil s ohledem na to, v čem v přírodě rostou.

Zásobní květináč s rezervou; foto V. Chudoba

Pro celý experiment jsem si tedy nakonec vyhradil 44 květináčů. Všechny zasazené rostlinky již měly kořínky. Ty, co je neměly, jsem dal zvlášť do jednoho velkého květináče a mám je jako zásobárnu pro případ, kdyby něco uhynulo. Také mohu potvrdit, že kořínky u takhle malých rostlinek jsou extrémně křehké, takže při sázení jsem musel udělat relativně širokou díru a opatrně po vložení substrát přihrnout. Rozhodně nešlo přimáčknout prstem, jako to běžně dělám s jinými kytkami.

Rostliny budou odkryté. Počítám s tím, že když je jich tolik po hromadě, vytvoří si mikrooklima s vyšší vlhkostí kolektivně samy.
Jak jsem již uvedl v úvodu, pro experiment jsem zvolil ve vegetačním období (druhá fáze projektu) celkem čtyři různá základní stanoviště [A]–[D]:

• Stanoviště [A] = venku, slunce asi 8 hodin denně.
  
• Stanoviště [B] = teplé okno na jih, teplota 20–25 °C, slunce cca 6 hodin denně.
  
• Stanoviště [C] = chladné okno na jih, teplota v závislosti na venkovních podmínkách od 0 °C až do 35 °C, slunce cca 6 hodin denně.
  
• Stanoviště [D] = chladné okno na sever, teplota v závisloti na venkovních podmínkách od 0 °C až do 30 °C, rozptýlené světlo bez slunce.

Zimování (tedy třetí fáze projektu) bude probíhat pouze na stanovištích [B] a [C], tedy v teplé místnosti (20–25 °C) u jižního okna, kde na rostliny ještě navíc svítí světlo z vitríny s láčkovkami (stanoviště [B]), a ve studené místnosti na jižním okně, kde teplota bude kolísat mezi 0 až 10 °C (stanoviště [C]).