Obsah

Kosiště - víkend začátkem října - Kytičky se mile tváří (aktualizace 16.10.2010)

název:
víkend začátkem října - Kytičky se mile tváří
kde:
kde se pořádá
od:
2010-10-08
do:
2010-10-10
odkaz:
http://www.darwiniana.cz/
kalendář:
Kosiště
popis:
Jedná se především o společenskou akci, ale to neznamená, že tam nebudeme pracovat. Opět se pustíme do rákosu a bezkolence a pokusíme se vyčistit další kus louky.

VAMR - Velký Atlas Masožravých Rostlin Jedná se především o společenskou akci, ale to neznamená, že tam nebudeme pracovat. Opět se pustíme do rákosu a bezkolence a pokusíme se vyčistit další kus louky.

Po loňské zkušenosti se nehodláme tolik dřít, protože večerní grilování v rybářské chatě, kdy se dalo i zdarma přespat, bylo trochu ospalé. :c) V neděli se opět podíváme na nějakou zajímavou lokalitu v okolí.

aktualizace 19.8.2010

Dostal jsem moc milý mail od paní Krpatové z AOPK, který mne velmi potěšil. Tohle je prostě takový fajn bonus za práci, kterou na Kosišti odvádíme. Pozitivní vlny z dopisu vyzařující jsou jedna věc, ale výčet toho, co bychom mohli udělat druhá. Samozřejmě s dodatkem, co zvládneme, to uděláme. Ovšem to je výzva a přijetí takové výzvy vyžaduje dostatek pracovních sil.

Proto přijeďte kdo můžete. Opravdu se hodí každá ruka.

Budeme potřebovat křoviňáky, velké motyky na odkopání drnů bezkolence, hrábě na hrabání starého rákosu a železné hrábě na vyčesávání uschlého bezkolence.

Dále potřebujeme lidi na nošení pokoseného rákosu, malých stromků, atd.

Přijet můžete už v pátek večer, nebo v sobotu ráno přímo na Kosiště. Odjezd je na vás, klidně můžete zmizet hned práci ;-), ale na odpoledne a případně na nedělní dopoledne plánujeme výlety za kytičkama.

Spát nebudeme v rybářské chatě, najednou se tam totiž udělalo plno. :-) Díky tomu jsme však sehnali ubytování lepší, mnohem blíže a zadarmo. =) Stan si budete moci postavit v každém případě a jeden či dva budou i na půjčení.

Přijet můžete autem, ale i vlakem buď do České Lípy, nebo do Jestřebí. Někdo pro vás pak přijede autem a hodí na místo. Pokud pojedete na Kosiště poprvé, dám vám individuálně instrukce kam se dopravit asi týden před akcí.

Přihlášky piště přímo sem do článku, nebo mi ji pošlete či zavolejte.

Jo a přejmenoval jsem událost z „víkend koncem září …“. Sice se to tak hezky nerýmuje, ale lépe odráží datum prací. ;-)

aktualizace 27.9.2010

Prší, prší, jen se leje. A ještě prý lejt bude. Už teď je jasné, že bude na Kosišti dost vody. Proto důrazně doporučuji všem přihlášeným, aby si vzali holinky.

Do akce zbývá ještě dost času, jaký v té době bude terén se dá jen odhadnout. Program prací přizpůsobíme na místě okolnostem, ale nálety musíme odstranit určitě. Tentokrát to zřejmě nebude procházka růžovým sadem, ale rýžovým. :-)

aktualizace 4.10.2010

Jarda byl dnes na Kosišti. Je hodně vlhké, ale voda tam vysloveně nestojí. Bez holinek však vstup nedoporučuje. Určitě si je vezměte.

aktualizace 16.10.2010

Na konec článku jsem přidal video od Rosti Kracíka.

Přihlášení pracanti

... a jak to dopadlo?

V pátek večer jsme se začali sjíždět na Jardovu Nudli. Ještě jsme zajeli do místní nadsámošky pro trochu poživatin a zasedli k ohni. Bylo ho třeba, večer byl chladný. Nás však hřál burčák a podobné dobroty. Před setkáním jsme si navzájem říkali: „To dořešíme na Kosišti, večer bude času dost…“ No nedořešili jsme nic. Tedy nic co by se týkalo kytek, nebo s nimi nějak souviselo. Jedlo se, pilo se, opékali se buřtíky. V jednu jsme šli spát. Já s Janou do Jardovi chýše, kde již spokojeně v pytli vrněla naše Lucka. Ostatní se složili do chatky o pár nudlí dál, kterou k tomuto účelu laskavě zapůjčil Jardův soused Dan. Děkujeme!

Noc byla chladná. Jak jsem později zjistil ze záznamů teploměru mého PDA, tak ráno jsme měli v chatičce 8 °C. Doporučuje se spát v chladnu, ale tohle už za chladno nepovažuji. To už je prostě zima. Ostatní si na chlad nestěžovali, bylo jich v chatě hodně, Dina pěkně hřeje a navíc metan je skleníkový plyn.

Ráno jsme se po snídani rozdělili. Já s Janou a Lucinkou jsme vyrazili na náměstí v Doksech, kde jsme měli sraz s Jirkou Vaňkem. Přijeli bychom pro něj včas, ale cestou jsme museli několikrát zastavovat, protože Lucka byla zasažena projímavým účinkem zahradního kiwi, kterého se večer dostatečně napucla.

Když jsme přijeli na Kosiště, už tam byl celý tým. Čekali tam na nás Slávek s Míšou, kteří dorazili asi o hodinu a půl před námi. Posledně jsme tam totiž byli od brzského rána a oni přijeli až když byly práce v plném proudu. Jenže to nebylo z důvodů našeho nadšení k ranímu vstávání, ale protože jsme se chtěli vyhnout polednímu pařáku. Ten však dnes nehrozil. :-)

Rozdělili jsme se na dva týmy. První vedl Zbyněk se slabším křoviňákem. Vyřezával nálety na otevřené ploše louky a ostatní skládali vyřezané stromečky do velké tašky, ve které je pak odnášeli na určené místo na kraj louky.

Druhý tým vedl Jarda. Ten se pustil do zarostlého valu. Nejdříve složil první řadu břízek, a protože se mu to líbilo, tak složil i druhou. Pak ještě vyřezal špičku valu a prostor před ním. Stromky jsme nestíhali odnášet…

Po čtyřech hodinách práce byl konec. Kosiště vyčištěné. Krásný pohled. Znaveni jsme si ještě prošli celou louku. Tučnice byly vidět jen na dvou místech a bylo jich jen pár kousků. Rosnatek jsme taky našli asi pět. Už šly spát a ostatní vegetace, která ještě roste, je zakryla. Zato bublinatka menší tam má stále velké kolonie. Její chuchvalce jsou však již povadlé, ale zato plné turionů.

Když jsme se pokochali, naskákali jsme do aut a vyrazili zpět k Jardově Nudli. Cestou jsme nakoupili grilovaná kuřata, která nám přišla vhod. Jen Jirka Korda si vytáhnul krabičku s těstovinama v jakési omáčce a Patrik postupně odkudsi vyndaval vakuované tácky tu s fermentovaným salámem, tu s pršutem.

V půl páté jsme se rozloučili a zamířili do svých domovů. Tohle setkání se moc povedlo. Nejen že jsme udělali kus práce, ale také jsme se dobře pobavili.

A teď obrazem:

Takhle to vypadalo ráno na Kosišti. Náletů bylo několik habadějů.
Porada před vrhnutím se do Kosiště.
Tohle všechno musí pryč.
Většina těchto stromků už nestojí.
Povedlo se mi najít několik tučnic. Tohle byla vyjímka, většinou jsou již zatáhlé.
Jarda se odvážně pustil do zarostlého valu…
… a za ním zůstavalo mnoho skáceného dřeva, které musel „někdo“ odnést.
Na téhle fotce se Patrik přemohl k úsměvu.
Zbyněk mezi tím usilovně pižlal menší nálety v otevřené louce.
Nestíhali jsme nosit kmínky, …
Ale ani menší větvičky s trávou, které za sebou nechával Zbyněk. Nevím co bylo lepší. Kmeny se dobře braly, ale nosily se daleko a byly těžké. Trávy a větviček zase bylo moc a člověk se musel pořád ohýbat.
Část valu přestala existovat.
Tentokrát se nejedná o úsměv, ale o křeč v obličeji.
Louka je docela rozlehlá a vzdálenosti, které jsme museli mnohokrát překonat, obrovské. :-)
Zašel jsem se podívat mezi val a les. Tenhle pohled mne potěšil. Rákos trochu vzešel na jedné polovině louky. Když jsme tam přijeli v létě, byl tam všude hustý porost rákosu vysokého jako člověk. Je vidět, že kosení má smysl.
Tuhle cestičku jsme nevydupali my, ale „Pepa“.
Tohle je zase naše práce. Snažili jsme se vyhnout citlivějším místům, ale jinak to nešlo. Ze zkušenosti víme, že za půl roku ta cesta nebude poznat.
U kolíku, který vyznačuje Adamem sledovaný čtverec, jsme našli pozdrav takypěstitele.
Dva uloupnuté lístečky od hybernakula, pěkně viditelně umístěné. Podle Jardy tam mohly ležet i víc jak týden, bylo vlhko a tyhle listy zas tak rychle nepodléhají zkáze.
Našli jsme, díky a že taky pozdravujeme! Doufám, že si s tou kytkou do sbírky zaneseš nějakou sněť.
Bublinatka menší v horní koleji Přistávací plochy. Je neskutečné, jak se za ten rok rozšířila.
Prohlídka Koupaliště. Taky pěkně zarostlo a stalo se domovem mnoha hmyzáků a jiných živočichů.
Tady jsme učinili významný objev.
O rozšiřování bublinatky se zřejmě zásadním způsobem zasloužila Dina!
Panoramatický pohled na pokosené Kosiště. Borovičku vpravo jsme společně proti Jardovi uhájili. Plánujeme si, že v jejím stínu budeme v budoucnu lehat a spokojeně hledět na Kosiště. :-)
Tahle hromada tam po nás vznikla. U snímku bohužel není měřítko, ale má něco přes dva metry do výšky. Do příštího léta vyschne a pak si zahrajeme ochotnickou hru Požár mlejna.
A to jsou naši pracanti. Zleva Jirka Vaněk, Jirka Korda, Jarda Neubauer, za ním se krčí Mirek Macák, v maskované čepičce Michal Rubeš, v krtečkových kalhotách Míša Růžičková, Slávek Macháček, Rosťa Kracík, Patrik Hudec, v bílých holinkách s puntíky Lucinka Rubešová, Katka Králová s Dinou, za ní vykukuje Jana Rubešová a řadu uzavírá Zbyněk Elingr.

Další akci plánujeme na začátek příštího roku. Rádi bychom složili některé větší stromy na valu, aby byl více průchozí. Ale o tom ještě povedeme řeč s AOPK.

Na závěr ještě přidám video od Rosti Kracíka.

Díky všem, kteří pomohli. Bylo to potřeba. A těšíme se na shledanou na Kosišti! ;-)