====== Ekofyziologické studium kořenů u masožravých rostlin =======

//Přetištěno z časopisu [[http://www.darwiniana.cz/sklad/sklad/Trifid/T2005-3.pdf|Trifid č. 3/2005]]://

**LUBOMÍR ADAMEC** ((RNDr. Luboš Adamec – vědecký pracovník Ústavu fyziologie rostlin v Třeboni, Česká republika.))\\
Jsou uváděna různá ekofyziologická sledování na kořenech masožravých rostlin (MR) rostoucích v mokrých půdách. Radiální difuzní ztráta kyslíku z kořenů rosnatkovitých do nemíchaného roztoku bez kyslíku (simuluje přírodní anoxické půdy) byla poměrně nízká (0,020-0,070 μmol (O<sub>2</sub>) m<sup>-2</sup> s<sup>-1</sup>) ve vrcholové části kořenů, zatímco hodnoty asi o řád vyšší byly zjištěny v kořenech //Sarracenia rubra// i v pastech //Genlisea violacea//. Rozdíly ukazují na dvě odlišné strategie v zásobení kořenů kyslíkem. Rychlost aerobní respirace (odráží míru metabolické aktivity orgánu) byla v rozmezí 1,6–5,6 μmol kg<sup>-1</sup><sub>č.h.</sub> s<sup>-1</sup> ve vrcholových částech kořenů u 7 druhů MR a 0,4–1,1 μmol kg<sup>-1</sup><sub>č.h.</sub> s<sup>-1</sup> v pastech //Genlisea// (Tab. 1).

Rychlost anaerobní fermentace (respirace v anaerobních podmínkách) v kořenech dvou druhů rosnatek byla pouze 5–14 % hodnot aerobní respirace. Ani 0,2 mM azid sodný, ani 0,5 mM kyanid draselný (KCN; inhibitory aerobní respirace) neovlivnily respirační rychlost kořenů a pastí. U všech druhů byl vysoký podíl respirace necitlivé ke kyanidu (tzv. alternativní cesta respirace) a činil 65–89 % celkové hodnoty. Průměrná rychlost exudace vody (čerpání vody) z uříznutých kořenů 12 druhů MR byla v rozsahu mezi 0,4–336 mm<sup>3</sup> kg<sup>-1</sup><sub>č.h.</sub> s<sup>-1</sup> a nejvyšší rychlosti byly zjištěny u rosnatkovitých. Avšak vztah k růstové formě či ekologické charakteristice druhů rosnatkovitých nebyl zjištěn. Exudace vody z kořenů byla necitlivá k výše uvedeným respiračním inhibitorům. Nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi rychlostí exudace z uříznutých kořenů rostoucích //in situ// v anoxické rašelinné půdě a kořenů držených ve vzduchovaném roztoku. Kořeny MR se jeví být fyziologicky velmi aktivní na jednotku své hmotnosti a dobře přizpůsobené k přežívání trvalé půdní anoxie.

Tab. 1. Rychlost aerobní respirace 3 cm dlouhých vrcholových segmentů kořenů (K) MR a pastí //Genlisea// (P) v závislosti na respiračních inhibitorech po 3 h působení. CN<sup>-</sup>-R: podíl respirace necitlivé ke kyanidu. SHAM: specifický inhibitor respirace necitlivé ke kyanidu. Jsou uvedeny průměry a intervaly ±1.SE; n=6. ČH: čerstvá hmotnost; SH: sušina.
|                 ^  Respirační rychlost [μmol kg<sup>-1</sup><sub>čh</sub> s<sup>-1</sup>]  ^^^^^
|Druh a orgán         |  SH\\ [% ČH]  |  **Kontrola**               |  0,5 mM KCN             |  0,5 mM KCN\\ +5 mM SHAM  |  **CN<sup>-</sup>-R\\ [%]**  |
|//Sarracenia rubra// – K    |  24,0  |  **2,42±0,10<sup>a</sup>**  |  2,47±0,14<sup>a</sup>  |  0,84±0,11<sup>b</sup>    |  **64,7±5,9**  |
|//Drosera capillaris// – K  |  15,4  |  **2,51±0,28<sup>a</sup>**  |  2,51±0,21<sup>a</sup>  |  0,39±0,03<sup>b</sup>    |  **84,0±1,7**  |
|//Drosera capensis// – K    |  10,5  |  **2,15±0,11<sup>a</sup>**  |  1,88±0,10<sup>a</sup>  |  0,46±0,04<sup>b</sup>    |  **76,0±1,6**  |
|//Drosera rotundif//. – K   |  15,8  |  **5,61±0,61<sup>a</sup>**  |  5,97±0,31<sup>a</sup>  |  0,64±0,10<sup>b</sup>    |  **89,2±1,8**  |
|//Dionaea muscipula// – K   |  17,3  |  **4,72±0,50<sup>a</sup>**  |  4,36±0,31<sup>a</sup>  |  1,11±0,12<sup>b</sup>    |  **73,7±4,0**  |
|//Genlisea violacea// – P   |  6,4   |  **0,38±0,03<sup>a</sup>**  |  0,49±0,06<sup>a</sup>  |  0,067±0,008<sup>b</sup>  |  **85,3±2,5**  |
|//Genlisea hispidula// – P  |  5,7   |  **0,53±0,07<sup>a</sup>**  |  0,48±0,10<sup>a</sup>  |  0,053±0,003<sup>b</sup>  |  **86,9±2,6**  |
===== Závěry =====
  * Rychlosti respirace kořenů a exudace vody z uříznutých kořenů MR byly **srovnatelné nebo i vyšší** než hodnoty uváděné literaturou pro nemasožravé rostliny.\\
  * Obecně jsou kořeny **velmi důležité** pro ekofyziologii MR.