====== Rozplétání cefíka ====== ---- dataentry blog ---- datum_dt : 2020-10-01 autor_page : user:rubroboletus ---- {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_145506_hdr.jpg?nolink&200 |}}V roce 2016 nebo 2017, to jediné si přesně už nepamatuji, jsem si pořídil //Cephalotus folicularis//, láčkovici australskou. A oproti všem doporučením a radám a blamážím ohledně okamžité nutnosti ihned přesadit zakoupené rostliny, zvláště ty původem z Holandska, jsem ho nechal jak byl a prostě ho jen tu a tam zalil destilovanou vodou a kochal se, jak si to pod umělým osvětlením pomalu, ale dává. ===== ===== Nikdy žádné hnojivo, potrava jen co si sám případně někdy ulovil. Ale už mi trochu přerůstal přes hlavu, obrys květináče jsem kolem něj už dlouho neviděl, navíc se opíral o sousední květináč s heliamphorou. Řekl jsem si, že by už po těch letech zasloužil nový substrát a trochu uvolnění, včetně odstranění starých listů a pastí, což jsem taky až doposud nedělal. {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_145409_hdr.jpg?400|}} {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_145417_hdr.jpg?400|}} Maličko odbočím - jak vidíte, rostliny opravdu není nutné hned po přinesení domů přesazovat, není nutné, tak jako v přírodě, odstraňovat staré pasti, prostě ty rostliny nejsou tak moc zhýčkané, jak se často na Internetu můžeme dočíst. Ostatně obrázky hovoří samy za sebe a tady jsem se snažil stav dokumentovat ze všech stran a sil, když už se do takové akce pouštím. Z květináče šla rostlina vytáhnout skoro sama, poslední zálivku měla 3 dny zpět a substrát tedy nebyl nijak zásadně nabobtnalý. No, substrát. Posuďte opět dle fotek sami, substrát tam v podstatě už skoro žádný nebyl, navíc byl tvrdý skoro jak kámen, suchý a na jeho povrchu se neudržel ani mech, ten prostě zaschl. Cefík si užíval hojnou zálivku shora, kropítkem, tak 2-3× týdně. Ve vodě nikdy nestál nebo maximálně den. {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_145553_hdr.jpg?400|}} {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_145600_hdr.jpg?400|}} Poté, co jsem zbytky substrátu vydrolil, vymyl vodou a jinak odstranil, ukázal se kořenový prorostlec a propletenec, ze kterého mne jímala hrůza. Tohle není špirlice, tady se nesmí ozvat ono lupnutí, aby bylo vše v pořádku. Naopak je třeba jemná, hodinářská práce. Nejdřív jsem si namíchal substrát, volil jsem svůj univerzální, od oka míchaný z obyčejné Agro rašeliny, perlitu a písku. Většinou se snažím o poměr rašelina:písek:perlit 3:2:1, ale ne vždy se nutně podaří. {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_145815_hdr.jpg?400|}} Nestopoval jsem, jak dlouho jsem pomalu, opatrně vymotával kořínek po kořínku, což byla ta snazší část, past po pasti a list po listu. Ale práce to byla opravdu mravenčí, chtěla hodně trpělivosti, opatrnosti a často jsem si připadal jak při práci s nějakým hlavolamem, třeba pověstným ježkem v kleci. Zdálo se mi, že se s tím rozmotávám snad hodinu, ale podle času u fotografií to nakonec bylo něco kolem 20 minut. {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_151838_hdr.jpg?400|}} Pár listů a pastí i tak padlo za následek mého počínání, ale i ty jsem zasadil do jednoho z květináčů, prostě nic nepřijde na zmar. Jednotlivých oddělků, bez zmíněných odpadlých listů a pastí bylo opravdu hodně. Po 2-3 jsem je umístil do nových květináčů a teď už nezbývá, než jen doufat, že se jich co nejvíc uchytí. {{:blog:2020-10-01-rozpletani-cefika:img_20200928_153256_hdr.jpg?400|}}