P. Debbertiana opět zazimovala. Proč?

[Jirka]

Zdravím vespolek,
můžete mi poradit s mojí ospalou P. Debbertiana?
Tučnice měla zimní listy cca 3 měsíce. Potom nasadila letní olistění, postavil jsem jí do podmisky s vodou a spokojeně rostla dál. Cca po jednom měsíci mi Debbertiana opět nahodila zimní dužnaté listy. Nerozumím tomu, proč chce znova zimovat a jak s ní mám naložit. Mám ji ve špatných podmínkách?
Údaje z Darwikuku: teplota 24 - 26 stupňů, rvv 50 - 65, osvětlení 6500 lumen, 12 hodin denně.
Poradíte?
Díky,
Jirka

[zlatokrt]

Dvanáctihodinový den máte celou dobu? Bez vlivu jiného osvětlení (okno nebo tak)? To by teoreticky mohla být příčina. Délka světelného dne je jedním z parametrů, který tučnicím říká, jaké je roční období a zda se mají připravit na vlhké léto či na suchou zimu. Mexiko je sice rovníku blíže než ČR, ale přesto tam den v zimě trvá 11 a v létě 13 hodin (viz www.timeanddate.com/sun). Jednotná délka dne by mohla být pro rostlinu matoucí. Teplota odpovídá teplotám během vegetace, osvětlení by mělo být dostačující.
Pokud nahodila zimní listy, nezbývá než ji zasušit. Já to dělám i s tučnicemi během vegetace, když mám podezření na nějaký problém. Zachránil jsem takto třeba P. heterophylla před uhnitím.

[Jirka]

Takže zvýším na 13 hodin a zasuším. Děkuji za tip, dám vědět jak to dopadlo.
Jirka

[zlatokrt]

To bude sice opět poněkud rozporuplný signál rostlině (sucho vs. dlouhý den), ale jinak to nevidím. Možná bych ji nenechával vyschnout úplně, jenom tu vlhkost snížil, aby neuhnila, ale aby ani neměla "pocit", že je poušti. Volil bych takovou, jak se říká, tabákovou vlhkost.

[Jirka]

Tak to časem poprosím Michala o Darwikuka s čidlem vlhkosti půdy Děkuji Vám.
Ještě se Vás zeptám na jednu drobnost mimo téma: ve dvou květináčích se mi rozlezla bílá plíseň. Už ji mám i na kytkách. Částečně se to dá vyřešit přesazením, ale jak se zbavím té plísně na rosnatkách? Nejvíce je postižená D. Filiformis

[zlatokrt]

Nejlépe zabírá dát kytky ven na slunce. Pokud nemáte tu možnost, zkuste zlepšit podmínky. Plísním se obvykle daří, když mají rostliny méně světla či zbytečně vysokou vlhkost, takže zkuste přidat světla nebo více větrat. Přesazení, případně aplikace fungicidu, vyřeší momentální výskyt, ale ne příčinu. Tu je třeba najít a eliminovat.

[Jirka]

Nejlépe zabírá dát kytky ven na slunce. Pokud nemáte tu možnost, zkuste zlepšit podmínky. Plísním se obvykle daří, když mají rostliny méně světla či zbytečně vysokou vlhkost, takže zkuste přidat světla nebo více větrat. Přesazení, případně aplikace fungicidu, vyřeší momentální výskyt, ale ne příčinu. Tu je třeba najít a eliminovat.

Když zasadím kytky do nově zakoupeného substrátu, tak se plíseň nevytváří. Plesniví až teprve, když použiju substrát skladovaný ve sklepě. Rašelinu i písek nechávám v původních sáčcích, ve sklepě mám také cca 24 stupňů. Tipuji tedy, že hlavní chybu dělám ve skladování substrátu.

[zlatokrt]

To je poměrně zajímavý postřeh. Není možné, že je substrát ve sklepě infikován sporami?

[Jirka]

To je poměrně zajímavý postřeh. Není možné, že je substrát ve sklepě infikován sporami?

Je to 3 roky stará novostavba, sklepní kóje by měla být větraná ventilací. Přiznám se, že mě kontaminace sklepní kóje nenapadla. Dá se kontaminace nějak ověřit? Ale teď mi došlo, že pokud má třeba soused ve vedlejší sklepní kóji například shnilé brambory, tak to určitě bude mít vliv také na moji kóji. Nerad bych skladoval rašelinu, písek perlit atp v jednopokojovém bytě. Co s tím? Dá se vůbec doporučit skladování rašeliny v nějaké hermeticky uzavřené nádobě, nebo je to jenom další způsob, jak si zadělat na plíseň?
Jirka

[zlatokrt]

Nebál bych se skladovat rašelinu v nějakém uzavřeném soudku nebo kbelíku. Za zkoušku to určitě stojí.