Přístup na lokalitu skrze porosty Osmunda regalis var. spectabilis (Royal Fern, podezřeň královská) a Osmundastrum cinnamomeum (cinnamon fern).
Po prostupu lesa se přede mnou otevřelo nádherné rašeliniště.
Koberce rudého rašeliníku jsou přerostlé někde nízkým, jinde vyšším křovinným patrem, které je tvořeno hlavně Chamaedaphne calyculata (leatherleaf, lýkoveček drobnokališný) a Kalmia polifolia (bog laurel, mamota sivolistá) doplněné ohromným množstvím Rhynchospora alba (White Beak Sedge, hrotnosemenka bílá)
Stačí však zvednout zrak od země pod nohami a podívat se před sebe - z podrostu vystupují do výšky růžové květy orchidejí, ale především vínově zbarvené obrovské květy špirlic nachových.
Kalmia polifolia (bog laurel, mamota sivolistá)
Velmi vzácný druh mokřadní rostliny - v západním NY, stejně jako u nás - Scheuchzeria palustris (pod-grass, blatnice bahenní).
Tento druh orchideje má do květu ještě daleko - Platanthera blephariglottis (White Fringed Orchid, vemeník)
Špirlice se v létě nádherně červenají. I přes svou barvu jsou krásně kontrastní vůči krvavě rudému rašeliníku.
Sarracenia purpurea subsp. purpurea (Purple Pitcher Plant, špirlice nachová)
Detailnější pohled na láčku.
Některý boj špirlice vyhrají, některý prohrají. Zde se stává obětí ona.
Kromě špirlice nalezneme v podrostu Drosera rotundifolia (Roundleaf Sundew, rosnatka okrouhlolistá). Vegetace je zde bohatá, takže se špatně hledají a fotografují. Vlevo si můžete všimnout lístku všudypřítomné klikvy.
Roste zde bohatá populace drobné, ale nádherné orchidejky, která nemá české jménu - Pogonia ophioglossoides (Rose Pogonia, ale také Snakemouth Orchid, Beard Flower a Adder's Mouth).
Je to orchidej vyskytující se v Severní Americe od středu Kanady po východní USA. Nalezneme ji ve vlhkých biotopech - rašeliniště ("Fen" i "Bog") a vlhké louky, dále na jihu pak vlhké borovicové savany a vlhké lesy. Vyskytuje se tedy od chladného severu Kanady až po teplé lesy Floridy. Díky svému vzhledu si ji není možné splést s jiným druhem. Rodové jméno znamená v latině bradka. Navíc druhový název by někomu mohl připomenout rod Ophioglossum (hadilka) - což opravdu není náhoda. List této orchideje je totiž podobný listu hadilky (nalezneme jej zhruba v polovině stonku). Opylovači jsou čmeláci.
Dalším druhem orchideje je zde vysoká Calopogon tuberosus (Tuberous Grass Pink či Grass Pink Orchid), která také nemá české jméno.
Tento druh se vyskytuje především na východě Severní Ameriky, ale zasahuje až do Texasu, na jih na Floridu a na sever do Maine. V Kanadě se vyskytuje ve všech provinciích od Newfoundlandu po Manitobu. Mimo hlavní kontinent jej nalezneme na Kubě, St. Pierre & Miquelon a na Bahamách. Je tedy, co se týče podnebí, nenáročným druhem, který je v mokřinách vcelku běžnou orchidejí. Tato nenáročnost ji zařadila jako nejrozšířenější druh svého rodu. Existují dokonce místa, kde kvetou tisíce těchto rostlin - o jednom takovém místě v USA vím, tak snad budu mít v budoucnu možnost se tam podívat (plán je na příští rok 2020). Pokud se pozorně podíváte na květ, tak si všimnete jedné zvláštnosti - květy totiž "rostou obráceně". Ono to je totiž tak, že na rozdíl od většiny orchidejí, zde nedochází k resupinaci, takže květ vlastně roste "správně".
Běžným obyvatelem květů, této orchideje nevyjímaje, je Misumena vatia (Goldenrod Crab Spider, běžník kopertinový)
Jim je jako správný botanik a ochranář vždy připraven - zatímco v jedné ruce vždy nese desky na herbářové položky, v té druhé má vždy připravené zahradnické nůžky na neúmorný boj s invazivními druhy.
Společná fotka s průvodci.
Já (velvo), Jackie (uprostřed a Jim (vpravo). Jackie je prezidentka společnosti vlastnící tuto a předchozí lokalitu a Jim pracuje v herbáriu Buffalského muzea a je členem několika botanických a ochranářských společností západního NY. Jeho specializací jsou lišejníky.
