Darwiniana

Zdravím.Chtěl bych se zeptat jestli už někdo zkoušel pěstovat rosnatky v pěkný černý hlíně plný živin pro pokojový rostliny???

Pokud ne, tak to zkuste třeba budete překvapeni jako já
Dal jsem vloni babče D.capensis v létě ji vykvetla tak měla radost, jenže se jí tam vysemenila a začal ji růst další rostlinka. Jelikož neměla rašelinu s pískem tak vzala koupenou zem pro pokojový kytky dala tam trochu písku a zasadila. A když jsem u ní byl teď o víkendu tak ona jí ta kytka v tý zemi kvete

Možná se tomu divim zbytečně...zkoušel to někdo takhle pěstovat?

No teď se divím já. Viděl jsem kapskou, která byla zbarvená dožluta, evidentně neduživá, listy se nedorozvíjely a postupně se zmenšovaly, pouze náznaky tentakulí (takový kartáček), o nějakém rosení nemohla být ani řeč, konečky listů černaly a zůstaly zabalené. Zasazeno řádově týdny v substrátu pro pokojové rostliny. Po přesunu do rašeliny byly již nové listy od cca třetího normální, po půl roce kytka vypadala tak nějak normálně. Z tohoto důvodu jsem po příčině dál nepátral, považoval jsem za vysvětlující faktor použití hlíny.
Odtud tedy:
1/ mýlil jsem, faktor byl jiný - jaký ale už nezjistím
2/ nemýlil jsem se a tenhle substrát nebyl v pořádku:
a) kvalitou - nějaké patogeny atp. bez ohledu na obsah živin
b) byl zcela odlišný od užitého tvou babičkou a prostě je to pak na náhodu, jestli to ještě bude OK nebo ne (kritická hranice něčeho)

I když nepíšeš, zda tam kromě květu ještě něco je - třeba jen zdrhá a ty tento fakt schválně tajíš
Jinak vypadá normálně, rosí, žádné deformace atp.?
Díky za info!

Normálně velká capensiska s klasickými listy orosená s květním stvolem. Od tý zasazený v rašelině k nepoznámí, možná je na tom ještě líp než ta v rašelině. vykvetla celkem rychle na to že ji babča na začátku léta odsadila od tý v rašelině. Sám jsem na to čučel Patriku s otevřenou hubou divim se že ji babča ještě nepohnojila...ikyž na to jsem se jí neptal asi jí zavolám

tak jsem s ní teď mluvil po telefonu, přesazeno asi v květnu do hlíny koupený v květinářství pro pokojový rostliny a přidáno trochu písku až tam za měsíc zas pojedu určitě ji vyfotím...Květy trochu do růžova je to ta D.capensis broad leaf teda nejspíš to nemůžu říct na 100% páč já je tu mam taky tak různě smíchaný...

A nešlo by zjistit, jak se ta zemina jmenovala? Já mám za to, že pro některé pokojovky se tyhlety zahradní substráty mixují převážně z rašeliny a pokud to není ničím dohnojené a předpokládá se, že si to člověk dohnojí sám, tak by to ta kapská přežít mohla

To se dá taky zjistit co to přesně je...ale jak píšeš, mohla by to přežít...ale tahle jede líp jak kytka na rašelině

tož ona rašelina se používá pro své univerzálně použitelné vlastnosti, pro mnoho rostlin to ale není ideální substrát, jen substrát použitelný. Třeba capensis zvládne víc živin, proto líp roste. Nebo má u Tvojí babičky prostě podmínky, které se jí zdají být ideální... těžko říct

Noo, tak většina substrátů je z rašeliny čisté nebo s přídavkem jílu, nebo kůry, či kompostu, ale ve většině případů jsou obohacené mletým vápencem cca 2 - 3g/l a komplexním hnojivem 1,5 - 3g/l Mohl by to být jeden ze substrátů od agra, což je v podstatě rašelina upravená na pH pro pokojovky a lehce dohnojená....S pískem by to mohlo fungovat. Podle mě to divné není, kytky v přírodě taky rostou v lecčem a není to vždy optimum, málokdy je to čistá vrchovištní rašelina. Jde asi o vodivost roztoku, a k pH bude capensiska asi tolerantní ne?

No jak je capenska tolerantní, to právě nevím - v přírodě je přece docela vzácná, i v Kapské oblasti patří k těm méně rozšířeným rosnatkám. Třeba cistiflora je tam prý fakt skoro všude, capensis ale zas tolik ne. Takže možná až tak tolerantní není, zas na druhou stranu, jakto, že v kultuře patří k těm nejodolnějším? Vždycky mi to přišlo trochu zvláštní.

Jestli je odolná vůči vodivosti nevím, vysoký obsah iontů může být pro některé rostliny toxický, takže spíš bych řekl že není. Vůči pH ale klidně budu souhlasit, tam bych odolnost očekával. Ještě je otázka, jak je odolná vůči vyšší koncentraci živin - teď mě napadá, že třeba MR nevadí vysoký obsah živin (nebo pro ně jsou toxické jen velmi vysoké koncentrace), ale že jim vadí třeba větší množství bakterií a "hub" v půdě - více živin = více bakterií = MR nemají dost účinné obranné systémy = hniloba nebo jiné onemocnění = rostlina kaput

No a jestli to je jen rašelina s upraveným pH a lehce dohnojená, tak by to opravdu mohlo fungovat, ony MR na vrchovištích nejsou zas tak zastoupené, většina druhů roste na jiných substrátech a ta rašelina tak pro ně vlastně není optimum. Na druhou stranu substráty, na kterých rostou musí být chudé na nějakou živinu, jinak by se jim nevyplatila masožravost. Taky by mohl být limitní jen jeden prvek, často je to dusík, ale taky fosfor, draslík a podobně, možná prostě ten substrát má málo prvku, který je v případě kapské klíčový.

Tož a teď babo raď, co z toho co tu píšu je blábol a co má nějaký smysl...

To je na další JNN. A to se řekne "blbá kapenziska..."

---

Michal

Tak po delší odmlce se hlásim a s fotkama v ruce Jinak babča už má dvě kytky v hlíně a podívejte jak to kvetlo na Vánoce...neskutečný...tolik květů nemam ani já na kapensisce v rašelině





Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (05.02.2010 12:56)

To je fakt dobrý. Budu to muset vyzkoušet.

---

Michal

To teda... dost by mě zajímalo složení té hlíny

Právě jsem aktualizoval článek o experimentu, viz [www.darwiniana.cz]

Takže pokud rostliny opravdu umřou, tak by mě to složení hlíny, Adame, zajímalo rovněž.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Patrik Hudec (26.09.2010 18:01)