Darwiniana

Ahoj do fora, chci se zeptat, je normalni u teto kyticky, ze by v zime vytvarela nejake prezimovaci utvary? Proc se takhle ptam... moje kytky totiz zacaly delat od podzimu takovou "kriplovitou" ruzici listu. Listecky jsou polorozvinute, velikost je asi 1/3 proti puvodnim letnim listum. Je mozné, že tato kyticka by chtela jen vic svetla, ale ted je ve skleniku a ostatni rostliny jsou v poradku. Pak me napaa, ze tento divny rust zacal az po aplikaci nikotinoveho vyluhu proti smutnicim a pak nasledoval jeste Mospilan. Co si o tom myslite? Pripadne mohu jeste kytku nafotit.

Pak se chci jeste zeptat, jak moc vadi nebo nevadi, kdyz mi Drosera regia nespi. Tim myslim, ze se nekolikrat od podzimu snazila udelat prezimovaci pupen, ale to ji nikdy moc dlouho nevydrzelo a ted ma vsechny listy normalne rozvinute a rosi jak vztekla. Vsechny kytky mam v polykarbonatovem skleniku, a teplota je min. asi 10-12 C.

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

D. cuneifolia normálně nezatahuje, ani neprojevuje náznaky zatahování. To spíše D. regia vytváří cosi jako kriplovitou růžici (výstižný popis) a po pár týdnech/měsících opět obnovuje růst.

Mám velkou prosbu,která se týká D.regia.Jednou jsem se bez úspěchu ptal na její pěstování?Pěstuje ji někdo úspěšně?Já jí mám 1.rok,ale spíš přežívá.Zajímá mně hlavně zimování,přesazování a rozmnožování.Prý je velmi choulostivá?
Dík

Víš, u nás na ní není dobré klima. V zimě má období klidu a v létě je jí u nás horko. Začali jsme ji pěstovat ve škole s heliamphorami, a za rok jsme měli ze semen rostliny asi 7cm velké, což považuji za luxus. Třeba v Anglii, kde mají chladnější léta se jim D. regia plevelí mezi špirlicemi a pěstitelé tam nevidí rozdíl (pěstitelský) mezi cepensiskou a regií. Jinak množení je úplně v pohodě - z kořenů.

Tedy vhodná kytka pro někoho, kdo má severní byt v zástavbě, v zimě 22°C, v létě maximálně 26°C a kytky má v pokoji pod zářivkama?

---

Michal

to Michal: tech 22 C v zime asi uplne nebude to prave orechove, rada na zimu zatahuje, takhle Ti asi nezatahne, ale zatim nemohu rict, jak se na ni projevi kdyz nebude mit klidovou periodu.

to Mirek: nasel jsem nekde na webu clanek o mnozeni, kde autor zminuje i moznost mnozit listovymi rizky , ktere das do nizke misky (asi neco jako Petriho ) s destilovanou vodou. Jak je to uspesna varianta proti korenovym rizkum, ale nejsem schopen posoudit.



Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Jediný důvod, proč bych byl skeptický k pěstování D. regia v bytě pod zářivkou jsou dosavadní neúspěchy ohromné řady českých pěstitelů. To mluví za vše.

Tu chladnou zimu to asi chít bude. Angličanům se plevelí ve špirlicích... Společně s D. capensis.

Těm listovým řízkům bych věřil, ale obecná zkušenost je taková že kořenové řízky fungují stejně spolehlivě jako např. u D. binata, D. adelae a pod. Tedy za všech okolností poskytují velké množství silných rostlin.

Citovat:

Jediný důvod, proč bych byl skeptický k pěstování D. regia v bytě pod zářivkou jsou dosavadní neúspěchy ohromné řady českých pěstitelů. To mluví za vše.

To je tedy výzva pro mou domestikační laboratoř!

---

Michal

Ahoj!
Pořád z toho nejsem moc chytrý!Já někde četl,že na zimu má být téměř v suchu a že má choulostivý kořenový systém.Teď mi z toho vychází,že jí zima vyhovuje a v létě trpí.Já jsem si jí v roce 2003 nechal přivést z moravy na setkání D.Dodavatel byl velmi velkorysý a v jedné várce bylo tak 20-25.rostlin.Zůstala mi ta 1.kterou mám dodnes.Je tak 10.cm velká,ale již se nezvěčuje.Poměrně se mi zdá,že aktivní listy jsou poměrně krátkověké oproti jiným rosnatkám.Mně z toho vyplývá,že přesazování opravdu snášejí špatně a tak mi množení kořenovými řízky přijde riskantní,ale již se blíží doba,kdy k tomu budu muset přistoupit!
Filda

Filda: Ja mam tuhle kytku mam ted prvni zimu, dostal jsem ji vymenou minuly rok na podzim. Kytka je ve vysokem hlinenem kvetinaci (asi 20-25cm) a minimalne polovina objemu kvetniku je odspoda drenaz. To proto, ze tahle kytka nesnasi zamokreni korenu. Zbytek objemu je sterk s raselinou v tom roste. Pres zimu mi ted stoji zhruba v 1-2 cm vody, tak si preber kolik toho vlhka ta kytka natahne.... tak jednou tydne zalivam vrskem vydatne proleju. Kytka zatim vypada ok, ted jak zaclo svitit slunce, tak mam ve skleniku ventilator, kterym vhanim chladnejsi vzduch ze sklepa, jinak mi to vybehne klidne na 35-40C coz by se kytkam nemuselo libit...
Na jare budu presazovat a dostalo se mi rady od RNDr. Studnicky abych rostlinu obral od suchych listu, pri presazovani rovnou vzal nejake korenove rizky z velkych silnych rostlin a pak zasadit zpatky do vyse zmineneho substratu a rostlinu trosku utopit, aby nevznikal kminek. Zatim se kytka tvari, ze je v pohode, ted s tim slunkem mi tam dost vzrusta teplota takze pres den mam kolem 25-28 s ventilaci a 12C v noci.

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Vašku, právě ty noční poklesy mohou být velmi blahodárné. Řadě rostlin toto v pokojových podmínkách chybí a dost tím trpí.

Jinak není potřeba se bát odběru kořenů pro řízky. Kytka spíš zařve po přesazení díky razantní změně podmínek (chemických, mechanických) v substrátu než na to, že by se jí sebral jeden nebo dva kořeny.

Mimochodem - mnohokrát se mi podařilo recyklovat kořeny chcíplé kytky, vypěstovat z nich kytky nové, ty opět zabít a kořeny znovu recyklovat

Chci se zeptat, jak je na tom s tvorbou semen Drosera regia. Je samosprasna nebo potrebuje musim shanet sestricku na opyleni ?


Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

no uvidime, jak se zadari....

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Tak jsem svoji D.regia přesadil a zdá se,že přežila.Mám jí nyní tak 12.cm velké listy,ale vždy brzy uvadají.Oddělil jsem jeden kořen a uvidím jestli se chytne.Letos jí mám třetí rok a ještě nekvete.Střídání teplot mám zajištěno.Tak uvidím a dám vědět.
Filda

No jo, nějak jsem to přehlíd. Ale alespoň jsem v barvách vylíčil tamní klima. Na artritidu blbý, na horský kytky dobrý. Jak by reagovala regia na letní venčení někde v polostínu? Podle mne je pro kytky tohohle typu nejkritičtější naše horký léto.