Darwiniana

I mrtvá kytka je výsledek...

Uvazoval som, kam dat tento dotaz a zda sa mi, ze to bude vhodne do tohto vlakna. Jedna sa totiz o farebnost burmanky a jej priciny. Na predoslej strane ma Zbynek fotku krasnych zltych rastlin s cervenymi tentakulami. Myslel som, ze je to dostatkom svetla, podobne, ako sa vyfarbia ine drosery. Jakub ale opravnene namietol, ze jeho by sa nikdy nevyfarbili, lebo sa jedna o iny klon. (Mne sa moje rastliny pestovane ex vitro tiez nikdy nevyfarbili, vyzeraju ako ja im hovorim "zelena forma"). Svietim na ne turbo svetlami a stale su zelene.
Zmieril som sa s tym, ze je to proste taky klon.
Nie je to ale pravda. Nemoze to byt sposobene klonom. Tu je preco:
Vysial som na TC semienka svojej "zelenej formy". Rastliny pestujem 'in vitro' asi 2 a pol mesiaca, vsetky rastliny su rovnakeho povodu, pestovane v rovnakych podmienkach a pritom medzi albinmi sa jedna vyfarbila. Dufam, ze to je z obrazka vidiet, ale medzi zelenymi je jedna typicka zlto-cervena "forma". No a kto mi vysvetli, cim je teda ta rozdielna farebnost burmaniek sposobena, tomu kupim basu piva Lebo ja som z toho volaky zmateny terazky

Tak to je zajímavé. Jistě by stálo za to tu rostlinku oddělit a zkusit, jakou barvu budou mít její potomci.

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Tož a není to prostě náhodná forma, která se v populaci dědí jedním nebo několika málo geny, které rekombinace nebo drobná mutace snadno změní na jednu či druhou formu?

Ca Adam! Tie semienka, co boli vysiate in vitro, boli uz z tretej generacie tychto burmaniek a ani v jednej sa toto zafarbenie nevyskytlo. To mame, ked pocitam aj prvych znamych rodicov, 4 generacie zelenych rastlin. Myslis, ze by ten gen (kombinacia genov)- ak vobec ide o tento dovod, preskocil tolko generacii? Ja neviem, nie som genetik a preto sana to pytam na foru. Ja som myslel, ze u samosprasnych droser ako je burmanka maju vsetky semienka rovnaku DNA ako materska rastlina (bez intervencie ineho pelu, genu). No ale rad sa priucim ak je niekto v tomto zbehly

Kdepak u samoopyleni je DNA jiná. Původní rostlina je nositelem 2 párů chromozomů - jeden po jednom rodiči a druhý po druhém.Když dochází k samoopylení - tvorbě pohlavních buněk - namixují se do chromozomů náhodně geny od obou rodičů/chromozomů ( do každé pohlavní buňky ale jen polovina chromozomů ).Ty se při opylení spojí a vytvoří nové páry chromozomů, které jsou náhodným mixem genů od obou prapůvodních rodičů.

Pravdu by jsi měl, pokud by v buňce existovali chromozomy ne ve dvojicích ale samostatně. Pak by měly obě pohlavní buňky stejnou kombinaci genů ( když pomineme mutace ).

Aha, diky Milos, zase som on nieco mudrejsi. V tom pripade by ta odlisnost mohla byt sposobena nahodnym mixom genov, ktore ju ovplyvnuju, ako pise Adam.

Pokud to shrnu, tak médium má méně než 30g/l cukru, je bez hormonů a modifikované MS. Nejde o jeden klon, ale o výsev desítky semen. Nejde o orgánovou nebo tkáňovou kulturu. Kultivujeme celistvé rostliny ze semínek. Při variabilitě této rostlinky se není proč divit. V běžné kultuře jsem měl na plném slunci jak zelené, tak do červena zbarvené jedince. Také ze stejného výsevu. Je nutné také brát v úvahu rozdíl ve stáří rostlinky. Klíčení mohlo probíhat v průběhu čtrnácti dnů a to je v daném okamžiku dost velký rozdíl. Izoluj jednotlivé rostliny a ty dál klonuj. Stejně je už nejvyšší čas tento výsev rozpasážovat. Ty které vykazují odlišnost izoluj do samostatné sklenice a sledujme další vývoj.
Michal

Uz som sa chystal urobit z nich subkulturu vcera, ale zistil som, ze budem potrebovat viacej miesta. Za tyzden budem vyradovat stare explantaty, co su pod svetlami uz dlho a nechytili sa. Potom vacsinu burmaniek vyflaskujem a z tych zaujimavych niekolkych spravim subkulturu. Rovnako aj anglicy, no neviem kam to nacpem Prave teraz mam miesta najmenej, ked su rastliny zvonka kvoli chladu premiestnene dovnutra. No nieco budem musiet poriesit. Dikes za postrehy