Darwiniana

Jelikož v Chlubírně je těžké prorazit s hezkou kytkou díky silné konkurenci, musím na to jít z druhého konce.

Pro začátek zvláštnůstka na květním stvolu D. nidiformis. Jde vlastně o 4 stvoly srostlé do jednoho.

Jeden se oddělil skoro na začátku - viz první obrázek, druhý se rozstřepil až ke konci - viz druhý obrázek.







Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (18.08.2010 00:15)

Další zvláštnůstka se mi letos stala po mnoha letech s kapskou. Mám v květináči pohromadě 3 rostliny:

Jedna roste standardně - viz 1. obrázek;
Druhé se výrazně zkrátily řapíky - viz 2. obrázek;
A konečně třetí to dohnala přímo do extrému - viz poslední, třetí obrázek.

Kdybych nějaké našel, myslel bych si, že to udělal nějaký škůdce - pravděpodobně mšice. Přitom střed se zdá v pořádku, jen prostě se listy zarazí. Takhle nějak bych si představoval hibernaci u kapské. Nestalo se někomu se někomu z vás něco podobného? Resp. nevíte, proč k tomu dochází - reakce na co to je?









Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Michal Rubeš (18.08.2010 00:15)

Pěkní mutantíci, Patriku . Ať se jim daří (líp než postiženým capensiskám, samozřejmě).

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Fakt pěkní mutantíci ale to s tou kapskou - to se ti stalo poprvé? Mě se to stává prakticky každý rok, alespoň u nějaké rostliny. Zdá se mi, že ani kapská není 100% celoročně rostoucí. Ale ještě více se přikláním k tomu, že na nějaký stimul je rostlina schopná alespoň částečně zatáhnout i v přírodě, třeba při katastrofickém vedru, prostě obranný mechanismus pro případ nouze. No a v kultuře pak na nějaký stimul reaguje podobně. Sucho to nebude, tím u mě netrpí, nepodařilo se mi ani vypozorovat jiné souvislosti, ale příliš pozornosti jsem tomu nevěnoval, kytky po čase prostě znovu obrazí

EDIT: zdůraznit ale musím, že to jsou jen mé teorie



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (17.08.2010 21:39)

Adame, stalo se mi to už loni u druhé kapské, viz fotky níže: první fotka standardní kapské, druhá je nerozbalující se spolubydlící. Letos se mi to stalo znovu.


U této širokolisté výše letos poprvé.
U "red plant" nikdy, ani u "Palmiet River", ani u "broad leaf".

Společné mají kytky snad pouze to, že kde dochází k podivnému chování, ty mám přes sezónu venku za oknem, které se chovají běžným způsobem, jsou mezi okny. Venku je nižší teplota a nižší vlhkost než mezi okny, také tam občas zaprší.

Loni jsem myslel, že je to znehodnocený substrát. Ve smyslu, že něco steklo ze střechy či po stěně baráku. Protože po přesazení (moje řešení každého problému, když kytka začne stagnovat) už byly nové listy v pořádku. Jenže letos mám kapských více v jednom květináči a kdyby to bylo substrátem, předpokládám, že by se to objevilo i u ostatních kapských. Další postřeh, že k tomu začalo docházet na začátku léta těsně před největšími vedry a stupňovalo se to (stejně jako teploty). Jenže opět ne u všech.
Tak proto sonduju.

Adame, nemám tedy přesazovat? Říkáš, že to samo zase přejde?



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Patrik Hudec (18.08.2010 21:21)

A přidám historku, na kterou jsem si vzpomněl - s capensis "red plant". Měl jsem nějakého záhadného klona, kterému vždy po pár měsících zčernal střed. Stávalo se to tak 2-3× do roka. Prostě zdravý list a najednou černá díra. Následně pak rostlina do měsíce vždy obrazila, ať už z boku nebo z kořene a původní torzo vydrželo rosit ještě měsíce.
Celkem mi takto zčernal střed možná i 6× (jenom u této rostliny). Pak jsem se přes léto stěhoval z koleje na kolej a kytku svěřil do opatrovnictví. Jiný pěstitel, zcela jiné podmínky... ale rovněž zčernala. Prostě to měla v sobě.
To jen pro zajímavost.

Když se mi to začalo stávat, štvalo mě to a zkoušel jsem přesazovat. Někdy to pomohlo a kytka se probudila (mimochodem, máš na stagnaci v růstu stejnou reakci ), jindy ne.
Ať je to jak chce, teď na ně kašlu a ony zase vyrostou. Obvykle dokonce ty nejhnusněji vypadající kytky ustřihnu u povrchu substrátu a nechám je znovu vyrašit z kořenů.

OK. Dík, Adame. Ale jedeme dál. Tomuhle vláknu vládnu já

Mám tady zvláštně rostoucí D. petiolaris. Jedná se o tzv. kristátní formu růstu?





Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Patrik Hudec (18.08.2010 21:22)

Wow, jak dlouho je z TC? Já měl takovou D. darwinensis, než chcípla, rostla podobně.

Adam: ¨ než chcípla, rostla podobně¨ to Patrika jiste potesi...jinak mutantici fakt pekny

No já se nechtěl chlubit svou neschopností... chcípla, protože měla zimu Nacpal jsem ji mezi obyč rosnatky a moc dlouho nevydržela

Zkusím ověřit u Jirky Vaňka. Mám ji od něj - loňský květen. Takto mi roste už skoro rok.
Ale přeskočili jste moji otázku - je to tedy kristata? Nebo tím se myslí něco ještě trochu jiného.
Dá se taková kytka dělit - oddělky pak rostou zase takto?, nebo je skutečný vrchol jen na jednom konci "vějíře" a na druhém kořen, takže bych rostlinu přepůlil?
Dokud rostla v pořádku, stihl jsem udělat 3 oddělky - u nich zatím nic takového nepozoruji.

Teoreticky to asi kristátní forma je. Podle fotky to vypadá, že nové listy rostou v celé linii, nikoli na jednom místě. Kristátní formy, podobně jako jiné mutace, lze udržovat pouze vegetativně a je možné, že si kristátní růst dále podrží. Dovedu si ale představit situaci, že se oddělek vrátí k normálnímu růstu... ale přepůlit bys rostlinu oddělením neměl... snad Být tebou, při dělení vytáhnu celou kytku a prohlédnu si ji i zespodu.

Zdarte!
Tahle kytka agar nikdy neviděla
Jedná se o vegetativní oddělek jedné z mých vůbec nejstarších MR. Původní rostlinu D. petiolaris "Howard" jsem koupil cca před 4 roky od Mirka Srby.

Od té doby mi vytvořila velké množství odnoží. Stáří Patrikovy kyti tak odhaduji na cca 2 roky a jak jsem už psal výše - je to vegetativní oddělek normálně, zdravě rostoucí rostliny.

S Patrikem jsem to už probíral, ale napíšu to i sem. Přesně toto samé (do puntíku) jsem u téhle rostliny zaznamenal asi před rokem. Jeden z oddělků, který do té doby rostl naprosto normálně, začal zakrňovat a tvořit přesně takovou divnou růžici jako je na fotce výše. Mám to, myslím, někde i na fotce.
Takto rostla poměrně dlouho, přičemž oproti ostatním D. petiolaris byly řapíky mnohem kratší a rostlina dál přirůstala na obou koncích až vytvořila jakési kolečko, které se na obou koncích téměř spojilo

Zkoušel jsem různé věci pro to, abych toto podivné stadium zvrátil a kytka "přepla" zase zpět (přesazování do jiných substrátů, jiné pěstební podmínky). Tak jsem ji nakonec rozlámal na mnoho menších (mimochodem - kořeny jsou po celé délce růžice). To však byla cesta do pekel. Každá z takto vzniklých rostlinek pokračovala v našlápnutém režimu dál, přičemž ještě více zkrátila řapíky až zmizela úplně (rozuměj - chcípla).

Nemám vůbec tušení, čím to může být. Jelikož se jedná o vegetativní oddělek, měla by mít rostlina stejnou genetickou výbavu jako všechny ostatní (nebo se mýlím ?).

Podle mých zkušeností ale soudím, že odsud nevede cesta zpět. Alespoň tedy ne tím směrem, kterým jsem to zkoušel já

Jirka Vaněk

Genetickou výbavu má stále stejnou, ale mám za to, že kristátní formy nejsou vyloženě výsledek genetické mutace, spíše jde o pomatené rostlinné hormony nebo něco podobného. Kristátní formy lze totiž vytvořit "týráním" normálních jedinců a tím se geny nemění. Na druhou stranu patrně existují i geneticky zmutovaní jedinci kristátních forem. V tomto případě však usuzuji na zmatení některého vnitřního procestu v rostlině.

Skoro jako byste mě chtěli obvinit, že jsem tu kytku týral!

Takže rozlámat to jde? Kdopak by chtěl malou "kristátku"? Ale rychle, protože šance na přežití jsou nízké, jak jsem pochopil
Mimochodem takové kolečko, to by mohlo hezky vypadat. Doprostřed bych si zasadil standardní. A možná kdyby to uměla do čtverce... to by byla paráda. Jinak popis sedí, listy jsou asi poloviční. Ale zatím jedeme přímku.
No dříve nebo později ji stejně budu muset přesadit, tak uvidíme.
Pošlu tu fotku do VAMRu. Je nevím, zda si mohu dovolit ji označit za kristátu. Nerad bych mátl nesmyslem.

Tak pro srovnání přikládám fotky mojí utýrané kytky ještě předtím, než začala "točit"

Na první fotce je dobře patrný rozdíl mezi normální a "divnou" kytkou.





Jirka Vaněk

Mimochodem, když už jsme se bavili o těch divných D. capensis, slyšeli jste někdo už o formě D. capensis, která přežívá zimu pod sněhem a tvoří něco jako hibernakulum?
PS: Patriku, taky jsou tvé capensis "Palmiet river" chlupatější než je u kapských zvykem?

A tím hibernaculem to myslíš vážně? Kde se to prodává?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Adame: chlupatější? Jak to myslíš - květní stvol? Možná že ničím takovým nedisponuje vůbec, proto se nechytám? Nějaká návodná fotka...?

Už jsem se bál, že jsem se vyčerpal. Ale příroda pomohla. Mám Drosera binata var. multifida, o které jsem se domníval, že bude růžovokvětá (soudě podle prvního květu) - taková klasika, kterou najdete i ve VAMRu. Květní stvol se mi rozdvojil, viz obrázek.



Levá, starší větev, hezká růžová. Jaké bylo překvapení, když květ na pravé polovině vykvetl čistě bíle. Není to tolik na obrázku vidět, protože už bylo šero a hlavně mi květy nekvetly žel zároveň, ale je to tak. A aby měl každý květ jinou barvu... Uvidím, zda i další se budou držet své barevné větve.
Tohle se stává taky "běžně"? Mně se něco takového totiž stalo vůbec poprvé. Opět



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Patrik Hudec (22.08.2010 21:42)

Tak tohle se dá vysvětlit velmi snadno. Před asi mnoha lety prováděl Jára Cimrman pokusy s radioaktivními prvky s krátkou dobou rozpadu, jejich zbytky potom krmil banánové mušky a ty posílal do světa. Jedna z těchto "světlušek" pravděpodobně navštívila tvé binaty...

Nevím, nikdy jsem nic takového neviděl Vypadá to zajímavě, ale jestli je to chiméra nebo něco jiného... i když asi jo. Barvu květu neovlivňuje moc genů, možná jen jeden. Při růstu mohla buňka růstového vrcholu k této straně zmutovat, gen se deaktivoval a květy zůstaly bílé. Uvidíme, jestli bude bílá celá větev - sleduj to a hlas změny



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Adam Veleba (22.08.2010 21:54)

Ještě předejdu příp. dotazům - zdrojem kytky je před dvěmy lety obražený list, letos kvete binata poprvé.

Je opravdu škoda, že na té fotce nevyšel barevný rozdíl tak markatní jako ve skutečnosti. Tady má bílá nádech do růžova, ale je to jen hra stínů u zapadajícího slunce, květ byl čistě bílý. Nejprve jsem myslel, že mi kvetou dvě různé kytky, protože v květináči jich je více.



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Patrik Hudec (22.08.2010 21:54)

Patriku, můžu se ti nabourat do vlákna?

Pro začátek malá hádanka. Copak je to za konvici?






A tahle U. welwitschii by měla kvést na Velikonoce .







_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Nějaká roztomilá tučnice to je

Pěkná pomlázka

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky

Přesně tak, Slávku . Konkrétně Tina. Od který heliny to asi okoukala ?

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Vzhledem k velikosti, roztomilosti a kráse bych tipoval H.pulchella

__________________________
---Slávek---
email: slavek(zav.)mh2net(.)net
[i]Pěstované:Darwiniana nebo CPUK
Sbírka - fotky naleznete někde tu: Fotky

Hmm, na cpuk už jsem viděl podobně zatočený list P. vulgaris (myslím, nějaká evropská to byla). Moc pěkné A ta welwitschii je drsná, kvete ti opravdu bohatě

Dík . Vyřídím.

Na ten list vulgarisky na CPUK si pamatuju. Asi to není až taková rarita, když mají tučnice na očích nějaké heliny .

_______________________________________________________
web growlist nabídka MR | jakubstepan@jakubstepan.com | Facebook

Kdyby ty kornoutky dělala pořád, tak bych si jednu tučnici do sbírky snad i pořídil