hmmm, já mám bílou litevskou vrchovištní, údajně profi... smutnice se mi nijak extra nemnoží, zatím je zvládám mospilanem a přitom rašelinu nedezinfikuju. Tož ale občas mám pocit, že k optimu to má taky daleko.
Jinak skutečná vrchovištní rašelina by neměla vyschnout nikdy, došlo by totiž k mineralizaci (uvolní se minerální prvky jinak vázané v organické hmotě). Ale na druhou stranu jen málo masožravek se drží vyloženě vrchovišť, spousta jich rašelinu v přírodě nikdy neviděla. Zkouším teď různé náhražky - například jsem našel silně zvětralou žulu (alespoň to vypadá jako žula). Každopádně připomíná takový "žulový jíl" a mě to přijde jako celkem vhodný substrát (ve směsi s rašelinou a pískem) pro hlíznatky, petiolarisky a podobné. Zatím se mi to docela osvědčilo na D. menziesii a zkouším dál. Jehličnatku s pískem jsem nikdy nezkoušel, tam by možná rostly nějaké sáry a nenáročnější rosnatky... nevím, jestli to někdo zkoušel.
Ovšem poslední dobou začínám vidět klíč k úspěchu v používání směsi dalších druhů kolem MR. Zkouším třeba kostřavu červenou, je drobná a dá se udržet v mezích. Místo podpěry pro vystoupavé lodyhy u D. menziesii mi roste sítina rozkladitá, ale tu musím pravidelně omezovat, aby si moc nevyskakovala
Mám za to, že takovéhle směsi by mohly podporovat mykorhizu kolem rostlin a už jsem slyšel od více lidí, že si myslí, že mykorhiza je pro pěstování taky docela důležitá.