Darwiniana

Ahoj,
tak protože už za chvíli do mého pokoje přibude vitrínka na láčkovky, tak by mě zajímalo, jestli by šli pěstovat společně vysokohorské s nížinými. Takhle to možná zní juako naprostý nesmysl, ale bylo by to s tou podmínkou, že podmínky by kdyžtak byly zařízeny pro horské druhy. Takže mě vlastně zajímá, jestli by tropické druhy mohli snášet podmínky druhů horských. ptám, se protože mi přijde, že většinou to nejde kvuli tomu, že by horské spíš nezvládly podmínky pro nížinné....
děkuji za rady a doufám, že z výše uvedeného nesrozumitelného textu chápete, co tím myslím...



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Borek Straka (17.01.2007 01:34)

Ehm jak chceš zařídit podmínky pro horské láčkovky?

Smrtihlav - moderátor
Než položíte dotaz zkuste použít nástroj HLEDAT.Ulehčíte práci nám a najdete daleko víc informací.
icq :199871213
email:jakubfiser@seznam.cz
[www.testament.unas.cz]

no to bych už nějak "dopilovala" , šlo mi o to teoreticky...
btw, ale radám jak to udělat se nebráním



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Lacrimosa (23.04.2006 12:15)

jasne v prvom mejli si to vystihol presne. Skor je problem s podmienkami pre vysokohorske ale nizinne sa prisposobia.
Dolezite je hlavne zabespecit nocne poklesy teplot. To by som videl ako najvacsi problem u vitrin v interieri.

Přesně tak. Už nějakou dobu pátrám, jak ochlazovat vzduch ve vitríně přes léto a jediné co je k dispozici, tak víceméně klimatizace. Ehm, tak nevím. Někde někdo někdy psal, že existuje jakýsi článek (myslím technické zařízení) které prý dokáže vzduch ochladit. Ale na kolik je to účinné fakt netuším. Všechno pro pěstování horských láčkovek se dá zařídit poměrně za levno, pouze ta regulace teploty (nejdůležitější věc) je dosti finančně náročná.

Mirek Zacpal
m.zacpal@centrum.cz
728 884 024

Určitě by třeba šlo vytáhnout střeva z chladničkya napojit na to teplotní regulaci - už tady někde byly odkazy na Belzu, takže sestrojit pak tu regulaci není nic náročnýho, jenom to chlazení z lednice sehnat.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

To bylo první, co mne napadlo, když jsem po tom začal pátrat. Zeptal jsem se pár lidí, kteří tomuto fakt rozumí a že to není tak jednoduchý, jak se na první pohled zdá. Protože vykuchaná lednička vytvoří víc tepla než zimy. Proto to je všechno tak zaizolovaný. Jako dávám jenom na doporučení těchto pár lidí. Vlastní zkušenosti-nezkušenosti nemám. Jestli někdo toto s úspěchem aplikoval do své vitríny, či skleníku, sem s tím. Nepřeju si totiž nic jiného, než aby to bylo tak snadný a fungující...

Mirek Zacpal
m.zacpal@centrum.cz
728 884 024

Ahoj, zkouším pěstovat nepentes, ale bez úspěchu. Vždycky mi uschnou láčky nebo stoneka a láček se nevytvoří. Problém je, že nemám dostatečnou vlhkost. Mám je doma na jižním parapeti. Z jiné diskuse mi bylo řečeno, že to neni problém. Také nevím jak složit hlínu. Teda teoreticky jo (směs pro epifyty např. topolovou nebo dubovou kůru + pěnový polyesteren + kořeny kapradin nebo vláknité zbytky proseté rašeliny, 2:2:2:1), ale prakticky jsem v koncích. Kdyby jste byl někdo ochoten mi půdu postat, byla bych vám vděčná a vše bych zaplatila. Linda Jedličková, Májová 214, Meziboří, 435 13. linda.jedlickova@seznam.cz. 737303477

díky za reakce....ještě bych se chtěla zeptat v jakých nárocích se ještě liší od nížinných druhů? a na kolik stupňů z kolika by měla tak asi teplota klesat???

Když tady tak mluvíte o kuchání ledniček - není přece nutné je kuchat, u toho by navíc mohlo dojít k úniku freonu popřípadě čpavku... Napadá mě ale, že by snad šlo šikovně udělat do dveří staré ledničky díru, a z ledničky prostě chledný vzduch odčerpávat ventilátorkem a vést ho nějakou izolovanou rourou do vitríny..

Nedávno jsem si pořídil chladničku na víno (opravdu v ní mám víno) s peltierovým článkem.



Stojí podle velikosti asi od 3.500,- Kč. Umí to udržet 11-18 °C a zároveň vlhkost kolem 70%.
Kdyby se na tu lednici namontovala rampička s reflektory namířenými prosklenými dveřmi dovnitř, byla by to perfektní chlazená vitrína.
Světlo by šlo zamontovat i dovnitř, ale zbytečně by ohřívalo.

---

Michal

A nebylo by snadnější pěstování pod umělým osvětlením ve sklepech? O tom vím, že aspoň u některých rostlin spolehlivě funguje. Sklepní prostory poskytují poměrně stabilní vlhké a chladné prostředí. A na rozdíl od těch pokusů z vykuchanou ledničkou nebo vháněním chladného vzduchu hadicí ze studny,už jsem i viděl, že funguje. Pokud někdy zavítáte do Lednice, všiměte si zvláštních vypouklých skleněných oken vystupujících ze země vedle tropického skleníku. Pod nimi jsou sklepní prostory ve kterých Liechtensteinové už před válkou pěstovali vysokohorské chladnomilné orchidee. Bez elektřiny, ventilátorků a hadic a kupodivu to fungovalo.
Georg



Upraveno 1 krát. Naposledy upravil Georg (24.04.2006 16:11)

To ano, ale bohužel né každý má k dispozici sklep..

Michale, ta lednice je hodně dobrý tip!!!

Poltierovy články mají malou účinnost, jestli si dobře pamatuji poměr chladící výkon a příkon mají hodně nízký, mnohem lepší jsou kompresorové kde tento poměr je výrazně lepší. Takže vzhledem k tomu, že je potřeba řádově desítky až stovky Watů chladícího výkonu, podle velikosti a tepelné izolace vitriny, musel by být příkon této chladničky v řádech stovek Watů což asi není, takže nebude příliš vhodná. Hlavní problém chlazených vitrím je v kompromisu světlo vs. teplo.

Spotřeba této chladničky je uváděná jako 1 kW/24 hodin. Vzhledem k tomu, že budeme chladit na uváděné teplotní maximum (17-18 °C), bude spotřeba ještě menší. Kompresor to umí taky, ale je hlučný. Tohle může v pohodě stát v ložnici.
Navíc to drží samo vysokou vlhkost.

Je to už smontované a vcelku i vzhledné. Problém vidím s tím svícením. Dovnitř bych ho právě kvůli ohřevu nemontoval, ale dalo by se svítit ze zhora šimo zkrz ty dveře.

---

Michal

No a co z těch rostlin budete mít, když budou zavřený a ani je neuvidíte, pokud se světlo neoddělá z toho skla. Jo a taky ta velikost je na láčkovky docela malá, pokud to bude stát na zadním boku ...Pro malý láčkovky dobrý, ale co pak ?

Když se zvolí vhodný úhel pro lampičku, měly by se odrazy eliminovat. Případně existují antireflexní fólie. S tím se holt musí experimentovat.

Velikost je pro láčkovky naopak ideální. Pokud je ovšem nechci pěstovat jako liány. Rozměry skříně jsou (V × Š × H) 645 × 355 × 50, případně je ještě jedna větší (V × Š × H) 730 × 460 × 540.

Jo a ještě by se dala ta vitrína použít pro zimování...

---

Michal

Tak to je paráda, co všechno se dá vymyslet... Třeba si časem něco necháme patentovat.

Mirek Zacpal
m.zacpal@centrum.cz
728 884 024

Re: Lindam.b
Mala by si napisat trochu viac.Hlavne ci ju mas volne len tak na okne-neuzavretu. Ale predpokladam ze ano.
jednoducho ju daj do nejakej priesvitnej nadoby, Najlepsie akvarko. Dole vysip trochu strku alebo keramzitu . Nalej po jeho uroven vodu . Tak aby bol stale vlhky a aby zaroven Nepenthes nestal vo vode.
A bacha tiez na prehrievanie . Juzne okno je fajn ale vo vitrine by nemalo byt viac ako 30-35 stupnov. No zalezi aky druh mas.
No a zo substratom si nerob ziadne starosti.
Jednoducho si kup nejaku dobru raselinu, k tomu pitlik perlitu, nalam trocu polistirenu a nejaku koru a zmiesaj to a mas hotove. Ale kludne ti staci aj raselina s perlitom.

Postup jednoduchý jako facka, popsaný v jednom článku o pětování vysokohorských orchidejí. Vysoké akvárko u okna, tj okenní vitrina. V přední stěně (té do místnosti) dole otvor. Nahoře ve víku další zhruba stejně velký otvor. Celé funguje na principu komínu, tj. teplý vzduch odchází horem a spodem přibývá studený vzduch v místnosti. Samozřejmě je tím pádem zajistěn průvan, který mají horský kytky rádi. Pokud nesvítí sluníčko, je možno ventilaci dohnat ventilátorem z počítače. Samozřejmě v místnosti raději netopit, čím vyšší vitrina tím líp, a při zvýšeném ohřívání sluncem. Prakticky vyzkoušeno, finančně nenáročné, na kytky je dobře vidět. Primitivní, ale účinné.

to Corelli A.-souhlas,nejsem žádnej mistr světa,ale od tý doby co mám takto řešenou vitrínu(cca 1/2 roku)jsem "neupekl" ani jednu kytku a nejeví známky přehřátí či spálení jako předtím,když jsem měl domácí pařníček.Dost možná právě proto,že to větrání probíhá vlastně "mimochodem",jen na základě fyzikálních zákonů.Stačí si koupit místo akvárka terárko,ty jsou tak dělaný,spodem natahují studenej a vrchem jde ohřáty vzduch.

Saša
sjatkac@centrum.cz
[sjatkac.webovastranka.cz]

Také máme tak udělanou vitrínu a jsme s ní spokojení. V létě se v ní kytky neupečou, ale na 17 °C se v pokoji, ve kterém je 25 °C neochladí...

---

Michal

Obávám se, že každý mylíme něco jiného. Horské láčkovky by neměly být přes den vystaveny teplotě vyšší než 25 C (některé to ale v pohodě snášejí) a v noci by měl být pokles alespoň o 7 až 10 C, takže běžným kytkám to asi pomůže ale u těch horských nevím, nevím... Navíc průvanový efekt výrazně sníží vlhkost ve vitríně a nejsem si jist, jak průvan budou kytky snášet.
Ještě k poltierovu článku v ledničce 1kW / 24h tj. asi spotřeba cca 40W, při malé účinnosti článků je chladicí výkon cca 20W, takže to stačí skutečně pouze na dobře tepelně izolovanou vitrinku vnitřních rozměrů chladničky. Mimochodem poltierovy články jsou taky v přenosných chladících boxech a cena je tam nižší a lépe by s tím asi experimentovalo.

Kapitáne,

sorry že jsem Vám ještě nanapsal, fakt teď nevím kde mi hlava stojí. Ale k věci:

toto už mě napadlo taky, dokonce jsem si jedno takové paludárium nechal u svého sklenáře slepit. V létě skvělý, ale mimo slunečnou sezónu se objevil nečekaný problém. Měl jsem tam nasázené heliamphry, samozřejmě obložené rašeliníkem. Jak si to akvárko nasávalo relativně chladný vzduch z místnosti, na rašeliník se nachytal prach ze vzduchu a začalo to na rašeliníku pěkně plesnivět. To mě vůbec dopředu nenapadlo. Ale hned vedle jsem měl "kontrolní" akvárko stejných rozměrů se stejnou škvírou nahoře, jen ten spodní průduch chyběl. A toto uspořádání bylo z pohledu plísně v klidu, ale určitě tam bylo větší teplo.

horské kytky všeobecně snáší průvan velmi dobře, pohyb vzduchu (doporučuju i tak ventilátor namířený vertikálně) alespon u mne ve skleníku ty mrchy plísně zlikvidoval. Plesnivěl i ten rašeliník? Samořejmě intenzivne chemizuju. Proti plísním a jiným houbám, kytkám to svědčí.
Co se týče poklesů nočních teplot - jasně. to je to nejdůležitější. proto to také není řešení do paneláku, ale spíš do staršího baráku. Všeobecně mám ale vyzkoušeno, že pokud se kytkám mlží a hýbe se vzduchem, snesou i podstatně vyšší teploty, než jsou udávané. A pokud takhle rostly Sophronitisy, měly by to zvládnout i ty horské láčkovky.
Mirek: Nic se neděje, poslel jsem to Vaskovi Lenkovi, řešil nedávno něco podobného.

PS: moje sofráky rostou ve skleníku půl metru od Nepenthes rajah a N. lowii, všechno v klidu vegetuje. Takže by měly snést stejné zacházení.

Andrej, děkuji ti za reakci. Hned druhý den po tom co jsem vložila příspěvek se mi ozval pan Mudr. Liška a nabídl mi pomoc, takže jsem toho využila. Každopádně díky i tobě. Pa pa

Co je pro láčkovky lepší?

1) 25 ve dne, 15 v noci
2) 20 ve dne, 15 v noci
2) pořád 15

Tj. je důležitější velké kolísání teplot nebo co nejnižší průměrná teplota? Když si vzpomenu, jakou měl Studnička ve vitrínách i ve dne zimu...

Borek - ICQ - web

Já myslím že,25 ve dne a 15 v noci.Ale jak to udělat mi se to nikdy nepovedlo