Darwiniana

Tak se chci zeptat.Mé kytky chtějí zoufale ven, ale to blbé počasí mi to kazí. Má už někdo kytky venku? Já je měla od konce března na balkoně, ale když minulý týden klesla teplota pod bod mrazu (v noci), musela jsem je zase stáhnout dovnitř. Hned jak to šlo (o víkendu) jsem je zase vyrazila ven, jenže ouha, včera když jsem šla z práce padal sníh s deštěm a sněhu víc, takže jsem je letěla domů uklidit. Dneska jsou doma. Připadám si už jak magor, když ty kytky nosím jak kočka koťata, ale je znát ,jak ty potvůrky venku pookřejí, různé zdravotní neduhy získané zimou se zlikvidují a protože jich ještě nemám taková kvanta, tak si mohu dovolit je vynášet a zanášet, ale i tak jsou těžké a prudí to.Do kolika stupňů necháváte kytky venku? Já mám složení -tři mucholapky, jedna křížená mexická tučnice (agnata x moranensis) , sáry včetně psittacin a kýbl s Darinou....to je tedy sestava, která chodí ven...

Ahoj Jituš, sáry mám venku už asi dvy týdny i s Darlingtoniemi. Rosnatky, mucholapky, tučnice, rosnolist, tilandsie i pár sukulentíků jsou umístěny v letním skleníku (teploty jenom o něco málo vyšší než venku a neprší na ně) Na druhou stranu jsem z Jižní Moravy a ani přes noc už tady nemrzne (doufám, že to vydrží až do zimy). Ale sáry v pohodě přežijí noční mrazíky. V zimě mi totálně zmrzly asi na dva týdny, mucholapky na pár dní a jsou naprosto v pohodě. A dokonce vypadají mnohem lépe než ty, co byly v pokoji. Tučnice a rosnatky bych každopádně ještě nechal někde pod střechou.

Mirek Zacpal
m.zacpal@centrum.cz
728 884 024

Díky za odpověď! Rosnatky mám jen čtyři a ty ven nechodí (nebo může se Esmeralda, Alice,dielsiana a binata venčit?), ale u té mexičanky a psittacin a hadích sár (ty co mají v sobě psittacinu) se tak nějak obávám teplot pod nulu.... Bohužel nemám skleník.To že mi do kytek prší, jim nevadí, to,že jsou mírně ogrilované sluníčkem také ne, ale když mi do nich padá sníh jako včera, to už mi vadí....
Jo jižní Morava, požehnaná to země.Tady na severní výspě Prahy ,druhém nejvyšším místě v Praze je to nanic....Ach jo.

Cau Jitko, rosnatky esm. diels. a alice jsou tropicke, takze ty bych radeji se snehem neseznamoval... binata by to mozna mohla rozdejchat, ale posilal jsem Jardovi Rajsnerovi varku binat, protoze mu pres zimu pomrzly. Tucnici bych urcite nechal doma.

Vašek Lenk
sasos@email.cz
ICQ 36461284

Díky za radu.Však já si myslela, že z těch rosnatek co mám tak nic ven..... Tučnici se ,ale venku líbí.Byla venku celý podzim až do 0°C. Níž jsem neriskla. Teď byla venku zas se sárama, ale máš pravdu, mrazy riskovat nebudu a se sněhem jí taky seznamovat raději nebudu. Kéž by se to počasí umravnilo.Už je to protivné...

Já už mam kytky venku taky asi dva týdny. Jsou tam: rosnolist, darlingtonie, mucholapky, S. purpurea, purpurea x leucophylla, neznámé špirlicové semenáčky, Drosera filiformis, rotundifolia, peltata a bublinatka jižní v kýblu. Mám je na balkoně, doma od tý doby ještě nebyly. Jenom rosnolist jsem dvakrát přenes, když jsem vysypával semínka, protože mi minimálně dvě samovolně vypadaly - jedno bylo přilepené na listě.

Jarda R.

ICQ: dva nula nula devět devět osm osm sedm sedm

Binata sice dle literatury snáší i teploty pod nulou, ale ty moje jsou nějak náchylnější, a už opakovaně mi část vymrzla, takže bych raději doporučoval být opatrnější. Do stejné teplotní kategorie bych řadil i S.psittacina. Ale mucholapky, darlingtonie už nynější počasí snesou.
Určitě je nejlepší se řídit podle teplotních statistik. Poslední mrazíky obvykle bývají v květnu. Uvádíš bydliště Prahu - tak tam podle mých informací je tzv.poslední mrazivý den (myslím, že se to tak správně meteorologicky jmenuje)(= tedy den, kdy naposledy klesne teploměr pod nulu) mezi 5.-10.květnem. Po tomto datu už by měla být venkovní kultivace bezpečná i pro choulostivější druhy. Do té doby je třeba sledovat předpověď počasí a při hrozících přízemních mrazících raději neodolné druhy na pár dní sklidit.
Myslím, že např. rok 1998 byl velmi teplým, kdy poslední mrazík byl začátkem dubna a od té doby bylo "venčení" zcela bezpečné. Letos to ale asi podobné nebude

MUDr.Jaroslav Liška
[www.foxcpg.com], [www.mujweb.cz]

Jo, přesně tak. Vždycky večer mrknout na počasí a pokud hlásí noční teploty -4°C až -8°C, raději schovat. Pakliže nemají klesnout pod nulu, klidně je nechat venku. I rostliny je potřeba otužovat. Pokud je budem hýčkat vysokými teplotami, neporostou a pravděpodobně chcípnou na nějakou chorobu.

Mirek Zacpal
m.zacpal@centrum.cz
728 884 024

Já to tak dělám, že sleduji denně noční teploty a navíc mám na balkoně minimomaximální teploměr a ten mi ráno řekne, kolik opravdu v noci bylo nejmíň. Vzhledem k tomu, že dnešní noc měla být v tomto týdnu "nejmrazivější" ( je pravda, že koním jsem ráno ve výběhu při měnění vody rozbila tenkou ledovou krustičku) ale minimax na balkoně v prvním patře ukázal + 1°C, tak zase šly ven. Pokud bude v noci hrozit mráz, budu holt muset večer sbírat tučnici a psittaciny (případně hady) a nosit je domů.Možná by se mi vyplatilo převelit tyhle choulostivky na jeden tác, abych je pokaždé nemusela po jednotlivých kusech lovit mezi ostatními a mohla celý tác zatáhnout domů....no uvidím. Zkrátka raději neriskovat. Jinak sice bydlím v Praze, ale je to taková pražská Sibiř, to co platí pro Prahu neplatí pro nás. Zatím co v Praze (stará Praha) pršelo, tak u nás spíš víc sněžilo, děsný výdrholec....Tak přeji všem bezpečné "venčení" a ať už fakt nemrzne, je to po čtyřech zimních měsících víc než otravné....

Ted jsem daval ven S. purpureu, dr. binata, capensis a hamiltonii.
Dale U. sandersonii a P. agnata x ?.
Ale hlavne k binate. Kdysi davno jsem soupl do jedne vlhci louky binatu a min. 3 roky rostla natvrdo v prirode, nez ta louka zarostla a zadusila ji.

Já s těma binatama taky nemám zrovna nejlepší zkušenosti. Nikdy mi nevydržely víc jak -5°C. Na druhou stranu jsem od vícero lidí slyšel, že jim přežily víc jak jednu zimu nezakryté venku. Asi hodně záleží na klonu, ze kterého rostliny pocházejí. U Sarracenií zatím vydržely mé experimenty se zimováním venku S. purp. ssp. purpurea, S oreophila, S. flava a tuto zimu také nově testované S. leucophylla, S. rubra ssp. wheryi a S. alata. Myslím, že potencinálně mrazuvzdorné budou všechny. V současné době bych ale s neotužilými rostlinami moc neriskoval. Loni se mi to málem nevyplatilo, když jsem na konci dubna volně vysadil obyčejnou purpureu. Kytka už byla hodně narašená a když druhý týden v květnu přišly poslední mrazy, málem ji to odrovnalo. Rostliny postupně otužované sice raší později, ale přežijí i takovéto zvraty.
Georg



Upraveno 2 krát. Naposledy upravil Georg (19.04.2006 14:59)

Včéra - tj. 20.4. jsem dělal generálku na zahradním jezírku. Vyměnil jsem substrát, zasadil S.flavu, S.leucophyllu, S. allatu a D.binatu. S.purpurea ssp purpurea přežila pod listím zdárně zimu. Bydlím v Trutnově a tak tu máme poměrně studenějc než na jižní moravě Jinak mám na chodbě (nevytápěná, ale prosklená - v zimě max. -7) veliký truhlík s D.binatou, dvěma sárami, mucholapkou a D.rotundifolií. A navíc vedle 3 truhlíky s muškáty. Vše to příde na balkon, ale mám zásadu - až po zmrzlejch to je 15.května .
Jinak pokud experimentuju, tak mám více rostlinek a s každou zacházím jinak - no a tak když náhodou se někde seknu a rostlinka odejde - zbývají jiné

Fýba

[mojemr.wz.cz]